Byl to původně marketingový buzzword americké firmy National Instruments, která se tím snažila prodat více svého počítání: Big Analog Data, Velká analogová data. NI dokládala, že firmy mají hromady dat z analogových senzorů a těm datům je třeba porozumět. Dojímavý příběh automobilu Landrover, z něhož v reálném čase padají data z pětiset senzorů a NI dodalo udělátor, díky němuž automobil jezdí. Laurin s Klementem by si mohli hlavu ukroutit údivem, že jim auto jezdilo i bez toho.

Internet se začíná plnit nesmiřitelnými vzkazy, kdo je nevolitelný a koho rozhodně může volit jen debil. Tak jsem si řekl, že popíšu, koho budu volit a proč bez nároku na to, shodit vaši vlastní preferenci.

TL;DR: Posledních 15 let výrazně roste zaměstnanost antropologů v technologických firmách. Při návrhu produktu je potřeba někdo, kdo rozumí tomu, jak lidé v různých kulturách mohou chtít zařízení či službu používat. Největší zaměstnavatelé: vláda, Apple, Microsoft. V Česku ale chováme k softskills často opovržení a mezi techniky jsou brány nezřídka jako méněcenné.

TL;DR: softwarové EULA a DRM se stávají omezením soukromého vlastnictví, neboť software je dnes součástí skoro všeho. A vlastně to nikoho nepřekvapuje a nikdo to nerozporuje. Bude soukromé vlastnictví zase výjimečné, jako tomu bylo většinu historie lidstva?

Tohle je dost zajímavý postřeh: bezrámečkový displej je koncem designu mobilních telefonů. Přišel s ním designer Philippe Starck (dělá design některých Xiaomi telefonů) - a pravděpodobně každý, kdo nějaký bezrámečkový mobil viděl. Jsou si podobné jako vejce vejci a takový Essential od iPhone X je na fotkách z větší vzdálenosti těžko rozeznat. Zatím to zachraňují rozdílné stranové poměry, ale věřím, že vymýšlet ideální stranový poměr bude pro designery za chvíli dost otupující.

Vždycky jsem tvrdil, že dnes všechny mobilní telefony vypadají jako iPhone. Ne samozřejmě úplně doslova, ale pokud se podíváte na mobily v roce 2006, měly nejrůznější stranové poměry, provedení klávesnic, čudlíků. Po roce 2010 už v podstatě neexistovalo jiné provedení, než jaké zavedl iPhone - tedy čelní displej přes maximum plochy a pod ním zpravidla jedno tlačítko, které se v posledních dvou letech stále více stěhuje na zadní stranu mobilu. Jde už hlavně o čtečku otisku prstů, která určitý rozměr potřebuje.

S rozpoznáváním uživatele podle jeho obličeje experimentuje Apple již velmi dlouho (původně s ním počítal do počítačů) a funkci Face ID až nyní nabízí ve svém nejdražším přístroji. Opatrnost má to smysl - oproti podobné (a dva roky staré) funkci v Android telefonech je Face ID významně dále a mnohem spolehlivější, neoklame ji ani fotka, ani zavřené oči ani tma a funguje rychle. Zrovna rychlost i spolehlivost je přitom pro takovou funkci klíčová, i rozpoznávání otisků se ujalo až tehdy, když Apple přišel s použitelnými parametry a koho by napadlo srovnávat to s deset let starou koncepcí otisků prstů v noteboocích.

Qualcomm sice ještě před představením FaceID sliboval stejnou funkci jako standard ve své nové čipové sadě, ale jak se ukazuje, čipovou sadu bude dodávat ve vzorcích příští rok a v množství spíše jeho koncem. A tak androidí obdoba Face ID má před sebou spíše osmnáct měsíců, ale možná také dva roky, než bude možné ji běžně používat. Což nevylučuje, že řada výrobců (Samsung) nebudou tlačit o řád horší funkcionalitu jako ekvivalent.

iPhone X versus LG G6. To ještě rámeček má, ale nebýt brady dole, už by jen rozhraní naznačovalo, že jde o dva různé telefony… 

Jenže identifikace uživatele nebyla hlavní překážkou, po pravdě ani Home tlačítko. Obojí by šlo odhodit již dříve, jenže nebyl důvod. Apple je skoupý na změny, které se dělají jen proto, že je možné je udělat a bylo zřejmé, že jednou bude měnit jak způsob identifikace uživatele, tak přístup k home obrazovce a nehodilo se to dělat nadvakrát.

Podstatné je, že až v poslední době se výtěžnost displejů a uložení elektroniky dostaly do formy, kdy bylo možné rámečky odstranit i u zařízení, které se budou vyrábět v desítkách milionech kusů, jako je iPhone. To za prvé. Za druhé se začalo řešit vytvarovaní displeje tak, aby mohl obsahovat sluchátko - mikrofon a větší reproduktory už jsou dávno uloženy na hranách. Až se podaří vyřešit úspěšně i zvukovod, rezonanci skla nebo cokoliv, co umožní nedělat do horního kusu displeje výkus pro sluchátko, bude bezrámečkový design už zcela dokonán.

A to je ten problém. Jak se odliší mobily, až bude vlastně nejvýhodnější, aby vypadaly stejně ze strany, z níž je vnímáme nejvíce? Vlastně nijak. Starck říká, že je to tak dobře, protože mobil má dobře přenášet hlas nebo data a jeho vzhled je vlastně nedůležitý a tradičně byl daný technologickými možnostmi. A ideálem samozřejmě bude, až fyzické provedení mobilu bude zcela dematerializováno, napojeno na lidské smysly a fyzická podoba mobilu skončí. Jak je to ještě daleko? Už ne mnoho ve většině ohledů, až na tu zobrazovací jednotku...

Co je tohle za telefon? iPhone X? Essential? Ne… Xiaomi Mi Mix 2

Čím se mobily budou odlišovat v budoucnosti? Vnitřkem - tím, co budou umět a jak to bude pohodlné. Jenže tahle změna má ještě jeden dopad. Mobily přestanou být statutovým symbolem. Už nebude možné dodávat si společenského statutu tím, jaký mobil v restauraci vyložíte na stůl, protože nebude co vykládat nebo to nebude příliš odlišitelné.

Nakonec se může stát, že iPhone bude posledním designem mobilního telefonu...

Zaměstnanec Google sepsal obsáhlý elaborát o tom, že ženy se moc v IT neuchytily. Poukazuje na řadu důvodů. Google reagoval s drobným odstupem a problém vyřešil: zaměstnance vyhodil, protože “porušil řád firmy”. Teď firma dostává pěknou čočku ze všech stran. Já těch deset stran jeho zprávy pročetl a viděl jsem v tom hlavně kritiku způsobu vzdělávání žen v oblasti technických věd. Sorry, je velmi těžké čekat stejný výkon od dvou jedinců, jejichž celoživotní vzdělávání se diametrálně lišilo a to zatím vypadá jako fakt podmíněný celospolečensky (nikoliv biologicky). Považuji za fér to konstatovat a zabývat se tím.