Na #metoo mě fascinovaly dvě věci: 1) Jak rozšířené a tolerované je sexuální obtěžování a násilí 2) jak moc se i inteligentní lidé tváří, že mají problém poznat hranici mezi seznamováním a obtěžováním

Se psaním o bitcoinu je to teď těžké. Je to přesně ta zlomová doba v Česku, kdy se “přes noc objevila” revoluce ve finančnictví. Co na tom, že je za ní mnoho let tvrdé práce, prostě se zjevila přes noc. A rychle naskakují ti, kdo chtějí jet nahoru na vlně. I v psaní a moudrých úsudcích. A protože všechny takové jevy jsou u nás tradičně revoluce přes noc, je těžké je rozlišit. Ty, kdo o tom něco vědí a ty kdo jsou lekci před vámi. Proč?První skupinou jsou vždy věrozvěstové. Naskočili před mnoha lety a poznáte je podle bezmezné víry manifestované tím, že všechny svoje peníze vložili do “krypta” už před lety. Takže dneska jsou v balíku, což je pro ně důkaz neomylnosti.

Nakousl jsem v pondělí umělou inteligenci v autonavigaci Waze. Dneska bude zase řeč o umělé inteligenci strojů a robotizaci lidí, snad ale pochopitelně všem (tedy do určitého bodu). A omlouvám se, asi to bude delší. Pokusím se vysvětlit, proč se nás budou muset inteligentní stroje pokusit zabít.

Představte si, že máte elektronického asistenta, kterému dáte přístup do vašeho kalendáře i emailu, on tím zjistí, koho máte rádi a začne vám každý týden v neděli večer připravovat agendu na příští týden. Navrhne vám, s kým jít na oběd, komu poslat přání k narozeninám či k nové práci. Vy to můžete upravit, jenže fakt je, že s Bárou je fajn, už jste ji dlouho neviděli, oběd s ní je dobrý nápad. A s Lukášem jste v hospodě taky dlouho nebyli. A neprošvihli jste narozeniny mámy. I dárek vám to navrhlo.

Včera jsem byl na udílení cen Křišťálové Lupy. Jedna z mála společenských akcí, kam se dostanu. A tohle bude o několika lidech z té akce.

Turingův test na odhalení umělé inteligence strojů vymyslel britský matematik Alan Turing v roce 1950. Turing byl homosexuál, což bylo v té době v Británii trestné. Při vyšetřování musel podstoupit standardní test pro osoby podezřelé z homosexuality a při tom si uvědomil, že není podstatné, jaký člověk je, ale jak ho vnímají ostatní. Toto zjištění promítl do konceptu svého testu umělé inteligence, přičemž jako první konstatoval, že není důležité, zda stroje budou skutečně mít duši nebo vědomí, ale zda je za takové budeme považovat. Sebevraždu spáchal Turing dříve, než jsme jeho poznatek plně docenili. O tom, zda a jak poznat “vědomí” či “duši” se hádají vědci bezúspěšně dodnes. Turingův test, tak banální a technicky prostý, zůstává dodnes jedinou obecně uznávanou metodou, jak rozlišit pouhý stroj od umělé inteligence. Otázka, která zůstává rovněž nevyřešená dodnes zní, zda nemohl nejlepší matematik všech dob vymyslet i něco jiného, kdyby ho společnost nedohnala k sebevraždě.