André Fougeron - Atlantická civilizace

Nahrávám audiopřehrávač článku AudioNative Player...

Patrick Zandl · 1. říjen 2024 Opravit 📃

André Fougeron - jeho obraz Atlantická civilizace namalovaný roku 1953 je pětimetrový obraz, kterým Fougeron karikoval poválečnou amerikanizaci Evropy. Ačkoliv je autor novorealista, tady i kvůli rozměrům plátna používá komixový styl malby, který ostatně ladí se záměrem. A obraz je plný příběhů. Poznáte je?

André Fougeron - Atlantická civilizace

  • Na francouzské koloniální války v Indočíně odkazují plakáty koloniálních parašutistů a vracející se rakve s truchlícími postavené proti asijské ženě s mrtvým dítětem.

  • podmanění západní Afriky: to je ten černoušek čistící boty

  • kolonizace severní Afriky: alžírští uprchlíci ukrývající se pod vlnitým plechem (fakt vlevo dole!)

  • rozpad tradičního života - to jsou ty děti v bunkru, opuštění staříci na lavičce, děti hrající si v průmyslových exhalacích nebo žena s dítětem ve stanu (jo, to byly tehdá problémy úpadku tradičního života, ne jako dneska, kdy jim zdražujou benzín, ale vůbec nebo dělají společný záchody)

  • elektrické křeslo přidával prý na poslední chvíli, symbolizuje popravu Rosenbergových v červnu 1953 za předávání vojenských tajemství Sovětskému svazu.

Fougeron miloval kontrasty. Všimněte si třeba, že černoušek s botama má jen nátělník, zatímco pejsánkové mají slušivé kabátky. S popravou Rosenbergových naopak kontrastuje protiatomový bunkr, v němž má útočiště střední stav.

Ale centrem obrazu je americké auto, jemuž se klaní obtloustlý francouzský businessman - a z auta střílí voják v uniformě a v helmě SS. Fougeron se tak vyrovnává s rozsáhlou kolaborací francouzských podnikatelů za nacistické okupace a s tím, že podle jeho názoru jen přeskočili na poklonkování amíkům. Takže jen doplním, že se v roce 1939 stal členem komunistické strany, když byla odvaha ještě drahá a zůstal jím až do smrti v roce 1998, kdy už ještě nebylo in.

Obraz se našel v pozůstalosti, koupila ho londýnská Tate a dnes jej najdete v Tate Modern. Stojí za vidění.

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook