Na Světu PDA jsem našel článek o zesilovači WiFi signálu. A to mi přivedlo na myšlenku krátce se zastavit u regulace výkonu. Jak asi všichni víme, generální povolení ČTÚ definuje omezení 100 mW (20 dBm) výstupního výkonu na anténě. To ale jasně vede k preferenci vícesměrových antén, kde není tak vysoký zisk - případně u směrových antén k softwarové regulaci výkonu (nebo zařazování útlumových prvků). Jsou státy (USA), kde se výstupní výkon definuje na konektoru WiFi zařízení nikoliv na anténě a tento systém uživatele tlačí spíše k používání směrových antén. Svoje výhody to má - pásmo je méně zarušené, protože signál je směrový. U nás zase nemusíte tolik hledět na délku kabelu a kvalitu, případně když je moc dlouhý, můžete použít zmíněný zesilovač, protože vás zajímá jen vyzáření na anténě.
Který přístup je správný? Hm, osobně bych vsadil na kontrolu výstupu výkonu na konektoru zařízení. Jednak se to lépe reguluje a jednak to lidi tlačí k menšímu zamořování pásma a k větší konstrukční důmyslnosti. U nás jsou zbytečně penalizováni lidé, kteřé dělají směrový spoj, jenž nikomu dalšímu nevadí, protože ani nikoho neruší. Myslíte si, že to není důležité? Ale je, ČTÚ již začalo výstupní výkony ve WiFi namátkově prověřovat...
