Jaké by měly být první vaše kroky na zastupitelstvu? Především si musíte zjistit, kdy se zastupitelstvo sejde a posléze se pořádně seznámit s programem schůze zastupitelstva a ten si pořádně analyzovat. O tom bude dnešní článek.
Čas zahájení zasedání zastupitelstva
Prvním indikátorem kvality zasedání zastupitelstva může být čas, kdy zastupitelstvo začne. Pokud běží v dopoledních hodinách pracovního dne, nepočítá se příliš s účastí veřejnosti, která by si na jednání musela brát dovolenou. Bývá to také problém pro opoziční zastupitele, kteří mají na zasedání ze zákona nárok, ale ne každý zaměstnavatel to vidí rád. Neznamená to ale také hned to, že jde o potřebu skrýt jednání před zraky veřejnosti. Vedení obce zpravidla argumentuje tím, že na jednání stejně nikdo nechodil a takto není nutné řešit přesčasy úředníků, kteří se jednání účastní. V tomto případě je dobrou variantou na zastupitelstvo zajít a požádat o svolávání dalších jednání na odpolední hodiny, kdy je možné účastnit se i jako veřejnost.
Opačným problémem jsou zastupitelstva svolávaná na odpolední ba i večerní hodiny. To se sice může dostavit veřejnost, ale přichází také únava. Zejména, pokud je bodů k projdenání mnoho, bývá osvědčeným trikem ty kontroverzní dát až na konec, takže k projednávání přijdou třeba i hluboko po půlnoci. To už málokdo z návštěvníků vydrží a opoziční zastupitelé tak zůstávají bez podpory publika. Kontroverzní návrhy, pro které by nemuseli zdvihnout ruce ani všichni vládnoucí zastupitelé, tak snáze projdou.
Dotazy občanů
Dalším vodítkem kvality schůze zastupitelstva či kamenem úrazu je zařazení bodu dotazů občanů a vůbec způsob, jakým zastupitelstvo dává prostor občanům. Zákon jasně říká, že občané mají právo se vyjadřovat k projednávaným věcem, což si obce vykládají různě.
Dobrým a vstřícným zvykem je vyhrazení bodu Dotazy občanů na pevný čas, na dobu, která umožní občanům se zúčastnit a zapojit, například na osmnáctou hodinu odpolední - záleží ale na rytmu a zvyklostech v místě. Legislativa to umožňuje a občané mohou dorazit na tento čas, ačkoliv zastupitelstvo už běží nějakou dobu - tím se velmi příhodně umožňuje zapojení občanů a zároveň se tím řeší rozumná doba zahájení zasedání.
Druhou variantou je dát dotazy občanů na začátek nebo na konec zasedání. Pokud jsou na začátku, je to nevýhodné pro lidi v případě, že zasedání začíná příliš brzy a je nutné si brát na svůj dotaz volno. Naopak prostor na konci zasedání znamená, že není zřejmé, kdy na dotazy dojde. To může být velmi pozdě v noci. Snaha dávat dotazy na konec zasedání nesvědčí o velké otevřenosti a je vhodné tlačit na přesunutí dotazů na fixní dobu. Je třeba říct, že v dnešní atmosféře si zastupitelé zpravidla dávají velmi dobrý pozor, aby nepůsobili netransparentně, takže je pravděpodobné, že pokud požádáte dopisem o zařazení dotazů na fixní čas, budou se vám pravděpodobně snažit vyhovět. Dnešní právní úprava totiž umožňuje občanům ptát se i v průběhu jednání zastupitelstva, ačkoliv pouze k projednávaným bodům, takže nějaké “odclonění” občanů od projednávaných témat už dnes není realizovatelné.
Jak dlouhé je jednání zastupitelstva? Zcela běžně mnoho hodin. Menší obce se vejdou do dvou či tří hodin, větší obce se musí smířit s více jak pětihodinovými schůzemi. Liberecké či Pardubické zastupitelstvo se v posledních letech pohybuje na sedmihodinovém průměru, výrazně menší Brandýs osciluje kolem podobné hodnoty. Obecně si tedy na zastupitelstvo vyhraďte něco mezi pěti a deseti hodinami v den jednání.
Program jednání zastupitelstva
Program jednání je obec povinna vyvěsit na úřední desce nejméně sedm kalendářních dní před schůzí zastupitelstva, jinak nejsou rozhodnutí přijatá na zasedání platná.
Právě podoba programu může mnohé naznačit. U programu je dobré všímat si počtu projednávaných bodů a především způsobu, jakým jsou projednávané body v programu formulovány.
Právě ve formulaci bodů programu zastupitelstva tkví kouzlo nenápadnosti. Jistě chápete, že nazvat bod “projednání zm. ÚP č. 1/2020” nebo “projednání výstavby věžáků na místě obecního lesíka” je diametrální rozdíl. Zkušený tvůrce programu dokáže vygenerovat dokonale nicneříkající bod programu, jenže stejně tak zkušený aktivista a sledovač městského počínání dokáže takový bod programu odchytit svými “bullshit detektory”. Obce, které mají své bedlivé sledovače zastupitelstev, se již podobným pokoutním trikům vyhýbají a primitivní zlodějiny jsou zde již jen obtížně proveditelné. Právě tohle je důvod, proč je potřeba, aby se zájem o obecní zastupitelstva zvýšil - vědomí toho, že se občan dívá, působí divy a výrazně zefektivňuje správu společného obecního majetku.
Počet bodů programu
Dalším vodítkem je počet bodů programu. Těch bývá nezřídka několik desítek, záleží na tom, jak často se zastupitelstvo schází. Čím častější jsou zasedání zastupitelstva, tím se drží i velkým městům držet počet bodů na únosné míře kolem dvaceti bodů.
Je dobré si všímat toho, jak pečlivě jsou body programu formulovány. V některých programech je docela pečlivě rozepsáno, co který bod programu představuje, jinde je to jen načrtnuto ve zkratkách. Například v jinak velmi dobře strukturovaném programu pardubického zastupitelstva je uvedeno “Zpráva o činnosti RmP a MmP od posledního zasedání ZmP” - přičemž musíte být zvyklí na úřední jazyk, aby vám došlo, že jde o zprávu činnosti rady města Pardubice a pardubického magistrátu od posledního zastupitelstva. Jestli se budete něco muset naučit, tak jsou to zkratky - úřady zkratkama žijí, libují si v nich a počítejte s tím, že i městské společnosti mají absurdní názvy jako BBM (Brandýsko-Boleslavská Městská) nebo DPHMP čili Dopravní podnik hlavního města Prahy. Bez dešifrace zkratek se neobejdete, ani při čtení programu.
Jak často se zastupitelstvo schází
Pro obec bývá jednání zastupitelstva poměrně náročnou a rizikovou záležitostí, takže bývají obvyklé tendence držet se při horní hranici zákonného požadavku svolat zastupitelstvo obce nejméně jednou za čtvrt roku. Například Brandýs či Kladno se schází tak akorát v zákonném limitu jednou za tři měsíce, naopak Pardubice nebo Liberec mají pravidelné měsíční schůze, zatímco Kolín se zvládne sejít nejdéle jednou za dva měsíce.
Obecně se dá říct, že města s počtem přes 50 000 obyvatel by se měla scházet v pravidelném měsíčním rytmu, jinak není dost dobře možné flexibilně řešit obsáhlou městskou agendu. Jen zastupitelstvo totiž může posvětit i drobné majetkové změny. Menší obce by se měly držet maximálně dvouměsíčního taktu s určitou letní prázdninovou mezerou z velmi podobného důvodu. Jakmile se zastupitelstvo schází spíše jednou za tři měsíce, napovídá to o neefektivním řízení města, kdy se vedení města snaží vyhnout nepohodlnému rokování s opozicí, ve kterém si není jisto pozicí, nebo si je naopak příliš jisto a předpokládá, že jednání bude spíše dopředu dohodnutým pohodovým hlasováním bez ohledu na cokoliv jiného.
