V posledním půl roce jsem se setkal se třemi případy vykradení bytu a ukradení počítače. Stane se, pojišťovny to nějak pořeší. Jenže... data. Ještě před pěti lety bylo spíše výjimkou, aby člověk měl na počítači "všechno" - fotky, videa, svoje dokumenty. Najednou tam máme všechno, nebo skoro všechno. Emaily, co stahujeme na počítač, fotky, dokumenty.
Mě tahle situace postihla před nějakými patnácti lety. Prakticky všechno, co jsem za svůj tvůrčí život vytvořil, mám v digitalizované podobě, kromě videí a fotek do roku 1995 (což řeším postupně a je to samostatná kapitola). Mám určitou zkušenost. Přesto mi lidi nevěří. Nevěří, že notebook, který stejně potřeboval upgrade, vezme čert, ale co s těmi dokumenty na něm? Ty už se vám nevrátí. A nakonec vás mrzí nejvíce.
Příkladmo jeden kamarád, člověk počítačově zkušený. Zálohoval. Na USB disk. Moc hezký, stříbný Iomega USB disk, moc si pochvaloval, jak to s TimeMachine jde samo. Zloději se jeho disk líbil taky a protože ležel na stole vedle počítače, přibral ho. Věřte-nevěřte, ukradená záloha je na nic. Co s tím, jak máte zálohovat?
Postupem doby jsem vyvinul určitý postup při zálohování, který se mi osvěčuje, takže vám ho popíšu, neb s dotazy na tohle téma se setkávám stále častěji.
Záloha počítače musí splňovat tři podmínky:
1) bezpečně uložená
2) operativně dostupná
3) fungovat pokud možno bez zásahu obsluhy
Tyto podmínky jsou, za rozumných finančních předpokladů, obtížně kompatibilní. Většinou máte splněny dvě najednou, ale málokdy tři najednou. Nakonec jsem přišel na to, že nejlepší je zálohování rozdělit do dvou technologií a to následovně:
Za prvé mám k počítači připojený USB disk, který provádí zcela autonomně zálohy pro operativní využití. Jelikož mám Mac, používám TimeMachine a můj pracovní Mac odkládá zálohy na tento USB disk. TimeMachine je velmi příjemný produkt (s některými zvláštnostmi), který je integrován do systému a při každém zápisu souboru a jeho změně si systém poznačí, že ho má změnit v záloze, což záhy udělá. Velmi praktické. Něco podobného, jen ne tak jednoduchého, mají Windows 7, takže to využijte - záloha neprobíhá tak kontinuálně, ale pro většinu případů to bude stačit.
Když se mi stane havárie, jako že si instalací nějaké pitominky rozkvedlám systém, stačí zmáčknout tlačítko, říct TimeMachine, aby věci uvedla do předchozího stavu a je to hotovo, než dopiju kávu. To je ta operativnost. Nevýhodou je, že každého zlodějíčka asi napadne ten USB disk přibrat k mému iMacu a bude po zálohách, experiment s umístěním zálohy do šuplíku ztroskotal na problémech s přehříváním a také s přetrvávající nedůvěrou, že si ho někdo nesebere i tak. A řešit trezory či skryté skříně, to se mi nechce, navíc stejně taková záloha neochrání před požárem.
Takže pro to mám druhé řešení, online zálohu. Online záloha je fenomén pár posledních let, kdy internetové přípojky se dostaly na slušnou kapacitu a umí inkrementálně zálohovat i GB kapacity z harddisku. Samozřejmě to chce trochu s rozumem: nezálohují se programy, ty si nainstalujete znovu, nezálohují se filmy a většinou ani hudba, protože to si znovu stáhnete z distribučních míst. Zálohují se vlastní unikátní data, tedy fotky, dokumenty, nastavení atd. A s takovou zvládnete zazálohovat většinu podstatných dat z počítače i na megabitové lince. Pravda je, že když se naše domácí kapacita linky dostala na 100 Mb/s a největší brzou je momentálně rychlost WiFi připojení doma, přestal jsem úplně detailně dbát i na tahle pravidla a zálohuju si i hudbu, k tomu mám hromady fotek. Ale to nebude obecný případ, nicméně i z dob datově chudších si pamatuju, že se přes tyto online úložiště dá v pohodě zálohovat počítač. Samozřejmě, když přijedete z měsíční expedice a zálohujete třicet SD karet fotek, chvíli potrvá, než se záloha odloží do úložiště po sítí.
Hlavní výhoda? Maximální bezpečnost, nulové pořizovací náklady a přiměřené náklady měsíční. Většina těchto služeb stojí 5-10 dolarů za měsíc bez omezení kapacity. Nevýhodou je nutnost internetového připojení, výhodou pak naprostá automatizovanost. Doinstalujete si software, který data ukládá a ukládá... (a dělá to sám).
Osobní zkušenost mám se dvěma službama. Mozy.com používám stabilně čtyři roky. Nula výpadků, velmi slušná spolehlivost, nikdy neztratili moje data, jen někdy jde upload pomaleji, než by kvůli mojí lince bylo nutné. Software pro Win/Linux/Mac a umí odkládat data nejeno do datového cloudu, ale i na váš USB disk, takže na Windows nemusíte řešit Windows backup. Cena 5USD měsíčně za počítač bez omezení množství dat. 2GB dat dostanete zdarma, což na samotné dokumenty většinou stačí. A patří EMC, což je také slušná reference.
UPDATE 2/2/2011: Mozy zrušilo cenové nabídky zálohování bez omezení dat a nabízí už jen 50GB za 6USD měsíčně. Což je dost změna v úvahách. Proto jsem přešel na CrashPlan, který popisuju dále, zatím jsem s ním spokojen, ale někdo říká, že mu zálohuje pomalu. Jelikož je měsíční plné demo k dispozici, vyzkoušejte, než zaplatíte, já zatím na Macku nemám potíže.
O čem přemýšlím, je CrashPlan. Oproti Mozy.com má lepší práci se zálohováním externích disků (Mozy jejich zálohu po určité době bez připojení prostě smázne) a hlavně má family program, tedy možnost mít více počítačů za zvýhodněnou cenu. Mozy má paušál 5 dolarů za zálohovaný počítač, zatímco CrashPlan mi za 10 dolarů umožní až 10 počítačů bez omezení zálohovaných dat, navíc neexpirují zálohy externích disků (kde já mám uložené fotky, do hlavního počítače se nevejdou, tam mám jen zálohy). K dispozici je plná měsíční zkušební verze, žádný free program není, ale nejlevnější s omezením uložených dat přijde na necelé tři doláče.
Sluší se dodat, že existuje celá řada jiných služeb, které jsem ale v porovnání cena/výkon bez speciálních požadavků nevyhodnotil jako potřebné, nebo jsou moc podobní a ničím nevybočují od těchto dvou, tak jsem neuvážil za potřebné se jimi zabývat. Mozy funguje a funguje dobře, CrashPlan zaujal možnostmi navíc, oba jsou multiplatformní a oba umí zálohovat i na externí disky (žádný z nich ovšem do sítě vyjma firemního cloudu).
Řada služeb se navíc zaměřuje na sychronizaci dat, což je úloha navíc, příkladmo SugarSync. Já ale na zálohách oceňuju jednoduchost a to, že do nich běžně nelezu, čímž zůstávají odolné i proti tomu, že si na nich něco zmrvím sám. Na synchronizaci jsem pořídil Dropbox, který je jednoduchý a funguje perfektně na to, že potřebuju mít synchronní jeden adresář a ne celý počítač. Navíc Dropbox nabízí 2GB dat zdarma a to mi zatím stačí na to, abych si sdílel pár dokumentů a fotek, které přenáším mezi prací a domovem. A co je pardání, řada programů (pro Maca) umí ukládat své nastavení do Dropbox adresáře (však se tváří jako normální adresář), takže si nastavení synchronizuju mezi více počítači. Nejvíce se to týká manažeru hesel 1Password, který takhle šetří vážně hromadu času a zvyšuje mi bezpečnost. Opět, Dropbox doporučím vyzkoušet a dát mu šanci, pro Macisty je to velmi praktická věc.
Update k ukončení Mozy bezlimitních programů: LifeHacker přinesl soupiskuzajímavých alternativ, které stále nabízejí bezlimitní zálohy za ceny cca 6USD měsíčně. Jsou tu reference jako Carbonite, navíc třeba zmíněný CrashPlan nabízí 15% slevu pro migrující klienty Mozy. Nakonec jsem použil CrashPlan a používám jej ke spokojenosti tři roky.
Tak. Výsledek výše napsaného:
Koupíte si USB disk (náklad cca 2000 Kč, při životnosti 2 roky = cca 100 Kč měsíčně. Dále platíte cca 100 Kč měsíčně za online zálohy jednoho počítače. Za 200 Kč měsíčních nákladů máte záležitost obstojně pokrytou a zálohujete do dvou oddělených lokalit, přitom máte data vždy při ruce.
Poznámka na závěr: leckdo se snaží řešit to backupem přes FTP na svůj vlastní server. Osobně to nepovažuji za zcela moudré, jednak FTP není extra spolehlivé, jednak se vaše citlivá data povalují kdo ví kde (Mozy/CrashPlan mají AES šifru a váš klíč) a navíc si tím zaděláváte server. A není to zrovna bezúdržbové řešení, pokud tomu dost nerozumíte a nemáte chuť se tomu občas více věnovat. Což já nemám.
Druhá poznámka: rozumnou částí strategie je, jednou za stanovenou periodu (rok, max dva) dotyčný USB disk vzít, smazat a prodat (ihned, jak zazálohujete na jiný), abyste se vyhnuli jeho selhání. Dříve jsem je prodával jednou za rok, nyní jsem tomu dal tři roky a o víkendu mi disk se zálohami exnul. Takže pro nový jdu až dneska :)
PPS: Výše uvedené není tutový návod, ale to nejlepší za rozumných technicko-organizačních a cenových parametrů, k čemu jsem se za léta intenzivního řešení výše uvedeného dobral. A mohu říct, že už několikrát mi to zachránilo zadek. Ostatně, na Mac jsem přešel tehdy, když mi s Windows systémem zhavarovala celá napsaná knížka, kterou jsem neměl zálohovanou jinde (moje chyba, vím, ale XPčka nebyla na user-stressless zálohování zrovna nejlepší).
