V pátek 7. října učinila Bidenova administrativa USA bezprecedentní krok ve snaze omezit schopnost Číny konkurovat v oblasti polovodičových čipů souvisejících s umělou inteligencí a jejími vojenskými aplikacemi. K již dřívějším omezením se přidaly další restrikce. Společnosti musí požádat o licenci, pokud chtějí prodávat určité pokročilé počítačové polovodiče nebo související výrobní zařízení do Číny, oznámily USA v pátek. Také zahraniční společnosti budou potřebovat licenci, pokud budou používat americké nástroje k výrobě špičkových čipů určených k prodeji do Číny. Omezení mají zpomalit pronikání Číny zejména do AI - před několika týdny podobně USA limitovaly vývoz umělointeligenčních čipů Nvidia do Číny. A do třetice, všichni američní občané nyní potřebují speciální povolení, pokud by měli pracovat pro čínské továrny na čipy - nebo musí svou práci ukončit. A to je velká řacha, protože omezení se týká třeba i instalace linek pro výrobu čipů a vůbec veškeré externí práce v čipovém průmyslu, kde Čína očekávala velké transfery know-how.
Napětí mezi Pekingem a Washingtonem tlačí Čínu k větší soběstačnosti. To na jednu stranu. Na stranu druhou obavy o čínskou inovační mašinérii v posledních letech vzrostly i díky vlastním čínským zásahům proti jejím technologickým společnostem.
Čína “vložila prostředky do rozvoje superpočítačových kapacit a usiluje o to, aby se do roku 2030 stala světovým lídrem v oblasti umělé inteligence,” uvedla náměstkyně ministra obchodu pro správu exportu Thea D. Rozman Kendlerová. “Tyto schopnosti využívá k monitorování, sledování a dohledu nad vlastními občany a k podpoře modernizace své armády.” Což USA smrdí.
Součástí amerických úvah je to, co by se stalo, pokud by Čína napadla Tchaj-wan a tím by omezila nebo převzala produkci největšího výrobce čipů společnosti TSMC. To by mělo pro americkou ekonomiku velmi zásadní dopady a nebylo by jednoduché ze strategického pohledu čipy vyráběné TSMC nahradit.
Jedna věc jsou sankce vůči Rusku, ale zcela jiná je snaha poškodit Čínu. Pokud budou nová pravidla účinná, mohla by vrátit čínský průmysl výroby čipů o několik let zpět, protože by donutila americké a zahraniční společnosti, které využívají americké technologie, přerušit podporu některých předních čínských továren a návrhářů čipů. V konečném důsledku by to mohlo významně ztížit plány Číny stát se světovým lídrem v oblasti A.I. Jedná se o závody ve zbrojení v oblasti A.I., které se odehrávají v krajně neotřelém geopolitickém prostředí.
Důležité je také to, že americké společnosti budou samy sankcemi obchodně poškozeny (zejména Nvidia a AMD) a ztratí odbyt v Číně, což účinně omezí také jejich schopnost utrácet za inovace a potenciálně to může pomoci jejich konkurentům. Mohlo by jít o střídání stráží v polovodičovém průmyslu s neznámými dopady v širším měřítku. Jenže taky je fakt, že právě omezení účasti amerických občanů limituje i jiné firmy, jako je nizozemský monopolní výrobce linek na výrobu čipů ASML. Ten svou nejnovější technologii do Číny již nyní odmítá dodávat a je tlačen i k tomu, aby nedodával starší.
Ústřední čínský deník Global Times si stěžoval, že nejtvrdší zákaz vývozu čipů ze strany USA do Číny by mohl ohrozit až 30 % příjmů některých světových čipových gigantů. Jakou cenu jsou USA skutečně ochotny zaplatit za omezení čínské umělé inteligence a vojenské hrozby? Nová opatření jsou všeobecně považována za největší změnu v politice USA vůči dodávkám technologií do Číny od 90. let minulého století, z mého pohledu jde o bezprecedentní sílu a změnu geopolitických vztahů mezi oběma zeměmi.
| 