Dlouho dumám nad tím, zda WiFi v kavárnách, KFC a podobných podnicích je věc, která se využije a navíc, kolik se za ni má platit. Čím dál více jsem se utvrzoval v dojmu, že WiFi v takových podnicích má být zdarma. Díval jsem se trochu ve světě (rozuměj v USA), jak to řeší. Když opominu v tomto ohledu již příliš mediálně profláknuté StarBucks, kde za den v průměru WiFi použijí dva lidé (za tu cenu přes T-Mobile, jak jinak), zaujal mne názor jednoho nezávislého kavárníka. Ten pravil, že WiFi je u něj zadarmo a vypíná ho jen v době oběda a večeře, kdy potřebuje, aby se mu tam lidé otočili a nevysedávali tři hodiny. Proč zadarmo? Host si dá tři čtyři kávy v době, kdy bych měl jinak prázdno, nějaký sendvič atd.
Logiku to má. Zařídit si hotspot bez autorizace, s DHCP nastavením, vyjde v USA na 100 dolarů. Vyvinout či koupit k němu autorizační a účetní software je pěkně drahé, musíte k tomu mít zákaznickou podporu atd. Prostě velká investice. Takhle kavárna investuje minimum a vydělává na tom, na čem vydělávat umí - že člověk u notebooku potřebuje kafe a něco k zakousnutí.
Včera jsem se začetl do časopisu Wired kde jsem našel článek na toto téma (je už i online) a potěšilo mne, že nejsem sám, kdo si to myslí. Dokonce jeden majitel řetězce prodávajícího sendviče přímo říká, že účtovat za WiFi je pro něj totéž, jako účtovat za použití soli a pepře.
Vypadá to, že WiFi v kavárnách, restauracích atd opravdu bude spíše doplněk služeb nabízených určité cílové skupině a tak, jako si někdo chodí sednout do kávárny se živou hudbou nebo s určitou reprodukovanou hudbou, další lidé si budou vybírat kavárny s WiFi zdarma. Proč ne - můj největší problém s používáním WiFi hotspotů vždy byl v tom, komu a kolik a zda vůbec platit. A jít si sednout o dvacet metrů dál do restaurace, kde budu mít WiFi zdarma, pro mne není přeci problém...
