Že je dnes pracovní den, jsem poznal až podle toho, že se Dita po snídani zdvihla a šla do práce. Ne každý ma dnes volno a tak jsem se rozhodl updatovat Marigolda.
O víkendu jsme pekli cukroví. Já jsem nakoupil horu ingrediencí, překvapivě všechny obchody v okolí zely prázdnotou, ač byly otevřené. Jedinou výjimkou bylo stodůlecké Makro, před nímž nejen že se nedalo zaparkovat, ale dokonce se ani nedalo projet, protože všude kde byla jen trocha místa, někdo parkoval. Potřeboval jsem veliké balení mandlí, ale vzdal jsem to, pokorně jsem koupil desítku stogramových balení.
Napekli jsme hromadu cukroví a chystali jsme se k Ditině babičce. Jenže problém: do čeho dáme cukroví? Neměli jsme doma žádnou takovou tu cukrářskou papírovou krabici. Nakonec nás zachránilo WiFi, protože jsem vyhrabal papírovou krabici od přístupového bodu, nápisy Linksys jsme přelepili balicím papírem a byla z ní luxusní krabice na cukroví. Jen když jsme od babičky odcházeli, vzal jsem ji pro jistotu sebou, abychom nedošli odhalení.
Cestou zpět jsem Ditu upozornil, že nákup toho přístupového bodu byl pro naši domácnost zcela zásadní a mimo jiné nám pomohl vyřešit ten problém s cukrovím. Dita se na mne vteřinku beze slov dívala, než mne ujistila, že jsem geniální, skvělý, úžasně prozíravý a že vskutku to WiFi posunulo náš život na další kvalitativní metu. Tak máte tip na vánoce :)
