Nedávno jsem si s hrůzou povšimnul, že jsem zcela pominul technolofii 802.11be, dnes obchodně známou jako WiFi 7. Pamatujete si někdo, že tento server Marigold vznikl původně jako zpravodajství o bezdrátových sítích (tady mám jejich první přehled)? To přeci není možné, abych další rozvoj WiFi opomněl. Takže nebojte, dnes se pořádně podíváme na zoubek jeho rozvoji. A jen faktická poznámka: běžně používám označení WiFi, jak jsem zvyklý. Nicméně podle standardizátora je správným názvem Wi-Fi s pomlčkou. Pokusil jsem se autokorektora na to naučit, takže mi to často opraví. Ale někdy také ne. Berme toto označení jako záměnné.
Na dalším rozvoji standardu WiFi se začalo pracovat v roce 2018, kdy v rámci pracovní skupiny IEEE 802.11 vzniká diskuse o nové generaci bezdrátových sítí, zatím s označením Extremely High Throughput (EHT).
Co konkrétně se v tomto článku dozvíte?
- Úvodem
- Klíčové technologické změny Wi-Fi 7 oproti Wi-Fi 6/6E
- Využívaná frekvenční pásma (fyzická vrstva Wi-Fi 7)
- Nároky na spektrum a výkon pro náročné aplikace
- Wi-Fi 7: Reálné rychlosti v závislosti na vzdálenosti
- Stav trhu Wi-Fi 7 v roce 2025
- Hlavní hráči a jejich role ve vývoji Wi-Fi 7
- Vyhlídky do budoucna
Úvodem
Ta má oproti předchozí generaci Wi-Fi 6/6E (802.11ax) přinést dramatické navýšení maximální přenosové rychlosti – teoreticky až přes 40 Gbit/s (odhaduje se ~46 Gbit/s), což je zhruba čtyřnásobek maxima Wi-Fi 6/6E (~9,6 Gbit/s). Toho je dosaženo zásadními inovacemi na fyzické (PHY) i linkové (MAC) vrstvě standardu. Wi-Fi 7 navazuje na technologie zavedené ve Wi-Fi 6/6E (jako je např. OFDMA či MU-MIMO) a dále je vylepšuje a rozšiřuje. Do výbavy přidává zcela nové funkce, mezi něž patří zejména Multi-Link Operation (MLO) pro současné využití více pásem, širší kanály 320 MHz v pásmu 6 GHz, vyšší modulační schéma 4096-QAM, rozšířené MU-MIMO až 16×16, podpora vícenásobných RU (Multi-RU) v rámci OFDMA, hybridní ARQ (HARQ)pro spolehlivější přenosy a koordinace více přístupových bodů (multi-AP). Tyto technologické novinky mají za cíl zvýšit datovou propustnost, snížit latenci a zlepšit spektrální efektivitu Wi-Fi sítě. Postupuje se tedy podobně, jako v případě 5G sítí: díky výkonnějšímu hardware si může standardizátor dovolit navrhnout širší využití frekvenčního spektra, náročnější modulovací technologie a další vychytávky.
Wi-Fi 7 je prvním standardem, který dokáže naplno využít celé tři nelicenční frekvenční rozsahy – 2,4 GHz, 5 GHz a nově i rozšířené pásmo 6 GHz až do 7,125 GHz . Díky tomu může nabídnout podstatně více širokopásmových kanálů pro komunikaci a tím i vyšší kapacitu sítě. Kromě vyšší rychlosti klade Wi-Fi 7 důraz na nižší latenci a spolehlivost, aby vyhověl náročným požadavkům očekávaných aplikací – od 8K videostreamingu a cloudových služeb až po rozšířenou a virtuální realitu (AR/VR) či online gaming. To vše má probíhat při zachování kompatibility s předchozími standardy a koexistence s legacy zařízeními ve stejných pásmech. V následujících kapitolách si podrobně rozebereme klíčové technologické změny ve Wi-Fi 7, nové prvky PHY/MAC vrstvy, využívaná pásma a regulační aspekty, nové možnosti využití v praxi, nároky těchto aplikací na bezdrátové spektrum, stav trhu k roku 2025 a hlavní hráče stojící za vývojem a adopcí Wi-Fi 7.
Klíčové technologické změny Wi-Fi 7 oproti Wi-Fi 6/6E
Wi-Fi 7 přináší celou řadu vylepšení, která jej výrazně odlišují od předchozích generací. Mezi nejdůležitější změny patří:
-
Mnohonásobně vyšší datová propustnost: Díky kombinaci širších kanálů, vyšší modulace a více datových toků dosahuje Wi-Fi 7 teoretických rychlostí přes 40 Gbit/s (až ~46 Gbit/s) oproti max. 9,6 Gbit/s u Wi-Fi 6/6E . To představuje potenciálně až čtyřnásobný nárůst kapacity sítě. V reálném prostředí sice nelze očekávat dosažení maxima (mj. kvůli sdílení média a omezením koncových zařízení), avšak i tak Wi-Fi 7 slibuje výrazně rychlejší přenosy pro všechny uživatele.
-
Rozšíření pásma na 6 GHz a 320 MHz kanály: Standard Wi-Fi 6E poprvé přinesl využití pásma 6 GHz (v rozsahu 5925–6425 MHz v EU, resp. až 7125 MHz v USA). Wi-Fi 7 na tomto základě zvyšuje maximální šířku kanálu na 320 MHz (pouze v pásmu 6 GHz) oproti max. 160 MHz u Wi-Fi 6. To samo o sobě zdvojnásobuje teoretickou rychlostproti předchozí generaci (větší kanál pojme dvojnásobek dat). Přidělení celého nového spektra 6 GHz tak umožňuje Wi-Fi 7 poskytovat mnohem větší kapacitu – až šest kanálů o šířce 320 MHz v pásmu 6 GHz při plném odemčení 1200 MHz spektra (v zemích jako USA).
-
Vyšší modulace 4096-QAM: Wi-Fi 7 zavádí podporu 4096-QAM (4K-QAM), což je dosud nejvyšší modulační schéma použité ve Wi-Fi. Oproti max. 1024-QAM u Wi-Fi 6 nese 4096-QAM 12 bitů na symbol (tj. o 2 bity více než 1024-QAM). Tím se zvyšuje maximální fyzická rychlost zhruba o 20 % . Vyšší řád modulace ale vyžaduje podstatně vyšší poměr signál/šum (SNR) a preciznější rádiový frontend – pro 4096-QAM je požadován EVM (Error Vector Magnitude) lepší než –38 dB, zatímco pro 1024-QAM stačilo cca –35 dB. Jinými slovy, 4096-QAM je velmi „křehký“ modulační režim citlivý na šum a interferenci. V praxi ho bude možné využít jen na malé vzdálenosti při silném signálu (např. v jedné místnosti blízko AP), podobně jako se dnes 1024-QAM uplatňuje převážně v optimálních podmínkách. Přesto představuje 4K-QAM významný milník v efektivitě přenosu – umožní nacpat více dat do téhož kanálu, pokud to rádiové podmínky dovolí.
-
Více datových toků (MU-MIMO 16×16): Wi-Fi 7 zdvojnásobuje počet paralelních prostorových streamů, které může AP současně vysílat či přijímat, z dosavadních 8 na 16 streamů. To znamená, že router vybavený 16 anténami může simultánně komunikovat až se 16 různými zařízeními (jedním streamem pro každé) nebo s menším počtem zařízení využívajících více streamů najednou (např. 4 uživatelé × 4 streamy). Tato vylepšená verze MU-MIMO (Multi-User Multiple Input Multiple Output) výrazně zvyšuje kapacitu sítě v prostředí s mnoha klienty – přístupový bod může obsloužit více zařízení paralelně, místo aby je obsluhoval sekvenčně. Uplink MU-MIMO (více klientů současně vysílajících do AP) je navíc ve Wi-Fi 7 plně podporován, zatímco ve Wi-Fi 6 byl volitelný. Zvýšení počtu streamů až na 16 však naráží na praktické limity – implementace takového AP vyžaduje mnoho antén a rádiových řetězců, což zvyšuje náklady, spotřebu i rozměry zařízení. Reálně se tak očekává, že typická AP zařízení využijí 8–12 streamů. Plných 16 streamů může být doménou špičkových enterprise AP nebo speciálních zařízení. I tak je zlepšení ve víc uživatelském MIMO klíčové pro husté sítě – Wi-Fi 7 tak dokáže lépe obsluhovat třeba stovky uživatelů na stadionu či v konferenční hale najednou než předchozí standardy. Je potřeba si uvědomit, že paralelní obsluha streamů je velmi hardwarově náročná, takže takové routery budou mít svoji cenu.
-
Efektivnější víceuživatelské OFDMA (Multi-RU): Technologie OFDMA (Orthogonal Frequency Division Multiple Access) byla zavedena ve Wi-Fi 6 a umožňuje rozdělit kanál na menší sub-kanály (RU, Resource Units), které mohou obsloužit více zařízení paralelně v rámci jednoho přenosového intervalu. Wi-Fi 7 přináší možnost přiřadit jednomu zařízení více RU současně (tzv. Multi-RU) v rámci jednoho kanálu. Ve Wi-Fi 6 platilo, že jedno zařízení mohlo v dané OFDMA přenosové době (TXOP) dostat právě jednu RU určité velikosti. To však ne vždy plně využilo kapacitu – např. pokud bylo málo aktivních stanic, část kanálu zůstávala nevyužita. Wi-Fi 7 toto řeší tím, že klient může dostat i několik nesouvislých RU bloků frekvenčního spektra, čímž se lépe využije každý „kousek“ pásma a méně kapacity přijde vniveč. Multi-RU výrazně zvyšuje spektrální účinnost a flexibilitu – přístupový bod může alokovat zdroje podle aktuálních nároků stanic a zaplnit tak i díry v kanálu. Navíc Wi-Fi 7 standardizuje preamble puncturing (dříve jen volitelné ve Wi-Fi 6), tedy schopnost vyříznout z kanálu úzké rušivé pásmo. Pokud například část širokého 320 MHz kanálu ruší starší zařízení (např. Wi-Fi 5 na sousedním 160 MHz kanálu), AP může tuto rušenou subčást „vypíchnout“ (punture) a zbytek kanálu dál používat. Kombinace puncturingu a Multi-RU tak umožní i na zarušeném spektru optimalizovat využití dostupné šířky pásma. Pro výrobce zařízení však přináší Multi-RU vyšší komplexitu – je potřeba precizně sladit vysílání napříč více fragmenty spektra a ošetřit parametry jako EVM na nepoužitých tónech apod. . Celkově však Multi-RU slibuje vyšší datové rychlosti pro jednotlivé uživatele v případech, kdy je k dispozici nevyužité spektrum, a také lepší obsluhu různě náročných zařízení současně.
-
Multi-Link Operation (MLO): Jednou z nejnápadnějších novinek Wi-Fi 7 je koncept multi-linkového provozu, tedy schopnosti koncového zařízení a AP komunikovat současně na více rádiových páskách či kanálech. Zatímco doposud zařízení navázalo vždy spojení (asociaci) typicky na jedné frekvenci (např. 5 GHz), MLO zavádí Multi-Link Device (MLD) – logickou entitu zahrnující více fyzických rádií na různých pásmech, která vystupují jako jedna spojená linka. To umožňuje například současně využívat dvě různá pásma (např. 5 GHz a 6 GHz) pro paralelní datové toky mezi týmž AP a stanicí. MLO v praxi výrazně zvyšuje propustnost (sečtením kapacity více pásem) a zároveň snižuje latenci – data lze duplikovat či přesouvat na linku, která má zrovna volný éter, čímž se vyhnou zpoždění při zarušení jednoho pásma. Pro koncové uživatele to znamená stabilnější a plynulejší zážitek, zejména u aplikací citlivých na zpoždění, kde MLO pomůže eliminovat výpadky způsobené interferencí na jednom kanálu. MLO také zvyšuje spolehlivost spojení. Pokud jedno pásmo náhle zeslábne nebo se zaplní, komunikace může pokračovat na druhém bez výpadku (tzv. band steering v reálném čase). Ve Wi-Fi 7 je MLO povinnou součástí standardu pro zařízení podporující 6 GHz pásmo. Existuje několik režimů MLO – např. STR (Simultaneous Transmit/Receive), kdy jsou obě linky aktivní nezávisle zároveň, nebo režimy s koordinovaným přístupem (alternating). Většina výrobců implementuje právě simultánní MLO (STR), který přináší největší výkon.
Obrázek: Schéma Multi-Link Operation – současná komunikace jednoho AP a klienta na dvou rádiových linkách (např. AP má rádiovou jednotku “AP 1” a “AP 2” a klient “STA 1” a “STA 2”, které dohromady tvoří jednu logickou multi-link). Tím lze v rámci jednoho společného TXOP přenášet data paralelně ve dvou pásmech. MLO zvyšuje celkovou rychlost a snižuje latenci díky možností využít vždy tu linku, která má lepší podmínky.
-
Hybridní ARQ pro vyšší spolehlivost: V oblasti spolehlivosti přenosu Wi-Fi 7 poprvé zavádí mechanismus HARQ (Hybrid Automatic Repeat reQuest), známý z mobilních sítí. Dosavadní Wi-Fi spoléhala jen na klasické ARQ – když přijímač zjistil chybně přijatý rámec (MPDU), zahodil ho a požádal o opakované vysílání celého rámce. HARQ je chytřejší v tom, že přijímač si uloží chybně přijatá data a při opakování je kombinuje s nově došlými (tzv. soft combining). Případně může opakování obsahovat jen doplňující paritní informace místo kompletního rámce (princip incremental redundancy). Tím výrazně roste pravděpodobnost správného dekódování při druhém (či dalším) pokusu, aniž by bylo nutné zcela zahodit původní přenos. HARQ tak snižuje latenci (méně opakování) a zvyšuje průchodnost v špatných rádiových podmínkách, protože opakované pokusy efektivněji využívají přenesená data. Na druhou stranu HARQ zvyšuje paměťové nároky přijímače (pro ukládání demodulovaných soft-bitev) a zavádí dodatečnou složitost do MAC i PHY vrstvy. Ve standardu 802.11be se dlouze diskutovalo, na jaké úrovni rámců HARQ aplikovat – zda na úrovni celých agregovaných rámců (A-MPDU), jednotlivých MPDU, nebo přímo kódových bloků PHY vrstvy. Dále jak synchronizovat HARQ procesy a jaké volit metody kombinace (tzv. chase combining vs. incremental redundancy) pro dosažení co nejvyššího zisku. V první verzi standardu Wi-Fi 7 je HARQ spíše volitelnou a teprve se rodící funkcí – ne všechny rané čipsety ji musí podporovat. Do budoucna se však počítá s HARQ jako důležitým nástrojem pro mission-critical aplikace a robustní nízkolatenční komunikaci, zejména v průmyslových a automobilových scénářích, kde se Wi-Fi chce stát alternativou k drátovým sběrnicím.
-
Koordinace více přístupových bodů (Multi-AP): Wi-Fi 7 rozšiřuje záběr z jedné samostatné buňky i na spolupráci mezi více AP. Zavádí rámec pro tzv. multi-AP koordinaci, kdy mohou přístupové body sdílet mezi sebou informace (přes kabelovou síť nebo rádiově) a koordinovat své vysílání tak, aby se navzájem nerušily nebo naopak společně obsluhovaly klienty. Standard definuje několik úrovní koordinace lišících se náročností: od relativně jednoduché koordinace využití spektra (CSR, Coordinated Spatial Reuse) – AP si sdělí, které kanály či časové úseky využívají, aby se minimalizovalo rušení – přes koordinovanou OFDMA (AP si rozdelí podkanály pro své klienty) a koordinované beamforming (AP sladí vyzařování, aby si nelezly do zelí) až po nejnáročnější společný přenos (Joint Transmission, JTX), kdy více AP zároveň vysílají datové toky jednomu klientovi podobně jako distribuovaná anténní síť. Cílem je zvýšit propustnost a kapacitu sítě nasazením více AP, aniž by se rušily, a potenciálně zlepšit pokrytí (klient může přijímat signál od více AP současně). Pro praktickou realizaci je však klíčová velmi přesná synchronizace času a fáze mezi AP a efektivní protokol pro sdílení informací o kanálu a plánování vysílání. V bezcentrálním režimu (např. klasická firemní Wi-Fi síť bez řadiče) to představuje značnou zátěž – každé AP musí komunikovat se sousedy. Proto se očekává, že multi-AP koordinace bude nejefektivnější v řízených systémech (s centrálním koordinátorem nebo v mesh sítích) a pro specifické scénáře (např. piko-buňky v průmyslu či stadionech). V prvních implementacích Wi-Fi 7 se tak multi-AP funkce objeví zřejmě jen omezeně (např. koordinovaný roaming, sdílení spektra mezi extandéry), zatímco pokročilé režimy jako JTX mohou přijít až s dalšími vlnami standardu.
-
Další vylepšení MAC vrstvy: Kromě výše uvedených hlavních novinek obsahuje 802.11be i řadu menších úprav protokolů pro zvýšení efektivity. Patří sem například vylepšení TWT (Target Wake Time) režimu úspory energie – zavedení omezených servisních období (Restricted TWT/SP), kdy AP může naplánovat vyhrazené intervaly pro určitý účel a omezit přístup ostatním stanicím. To lze využít např. pro přednostní přístup nouzových zařízení (NSEP – National Security/Emergency Preparedness), která v čase krize získají exkluzivní okno pro přenos důležitých dat. Obdobně to může sloužit k rezervování času pro specifické aplikace s vysokou prioritou, což zajišťuje nízkou latenci – jde vlastně o formu QoS na úrovni plánování přístupu. Dále Wi-Fi 7 zavádí podporu přímé komunikace mezi klienty (Peer-to-Peer) řízené AP – přístupový bod může v TXOP přidělit dvěma stanicím prostor, aby si přímo vyměnily data, místo aby je musely posílat přes AP. To najde uplatnění např. při screencastingu (Miracast), VR hrách mezi headsety, bezdrátovém tisku apod. Celkově se MAC vrstva posouvá směrem k vyšší determinističnosti a možnosti řízeného přístupu pro speciální účely, což opět míří na průmyslové a kritické nasazení Wi-Fi.
Využívaná frekvenční pásma (fyzická vrstva Wi-Fi 7)
Jednou z klíčových vlastností Wi-Fi 7 je schopnost pracovat napříč více frekvenčními pásmy. Standard podporuje stejné tři pásmové rozsahy jako Wi-Fi 6E: 2,4 GHz, 5 GHz a 6 GHz (rozšířené až do 7,125 GHz). V pásmu 2,4 GHz Wi-Fi 7 nadále využívá kanály 20 a 40 MHz, v pásmu 5 GHz 20/40/80/160 MHz a v novém pásmu 6 GHz pak 20/40/80/160 až 320 MHz. Tato kombinace umožňuje zpětnou kompatibilitu. Wi-Fi 7 zařízení mohou komunikovat se staršími Wi-Fi 4/5/6 klienty v příslušných pásmech a šířkách kanálu. Ve 2,4 GHz pásmu (2400–2483,5 MHz) zůstává Wi-Fi 7 spíše doplňkovým, zpětně kompatibilním řešením pro IoT a dlouhý dosah, neboť toto pásmo je úzké (pouze 83 MHz) a zarušené. Pásmo 5 GHz (cca 5170–5835 MHz, regionálně odlišné subrozsahy) i nadále poskytuje střední dosah a vysokou kapacitu – zde se s Wi-Fi 7 využijí až 160 MHz kanály, podobně jako u Wi-Fi 6/6E. Největší přírůstek představuje pásmo 6 GHz (5925–7125 MHz), které díky šíři 1200 MHz nabízí prostor pro až šest 160 MHz kanálů nebo tři 320 MHz kanály vedle sebe. To výrazně navyšuje kapacitu sítě – v prostředí s více AP lze využít více nesousedících kanálů bez vzájemného rušení, případně umožňuje jednomu AP mít k dispozici více simultánních širokých kanálů (v rámci MLO).
Z regulačního hlediska však dostupnost pásma 6 GHz není celosvětově jednotná. Například v USA, Kanadě, Jižní Koreji, Brazílii a několika dalších zemích bylo uvolněno všech 1200 MHz (tedy i horní část 6425–7125 MHz), zatímco v Evropě byla pro Wi-Fi (zatím) otevřena pouze dolní polovina pásma 6 GHz (5925–6425 MHz, tzv. U-NII-5), tedy ~500 MHz. To v praxi znamená, že v Evropě jsou pro Wi-Fi 6E/7 dostupné jen dva 320 MHz kanály (překrývající se) nebo tři 160 MHz kanály, zatímco v USA až tři nezávislé 320 MHz kanály. Studie ukazují, že omezení pouze na 500 MHz může výrazně brzdit výkonnost Wi-Fi 7 v náročných aplikacích – například simulace pro AR/VR provoz v husté síti odhalily, že jeden 320 MHz kanál nedokáže splnit náročné požadavky na latenci a spolehlivost, zatímco teprve dostupnost tří 320 MHz kanálů umožní udržet nízkou latenci i při vysokém zatížení. I z tohoto důvodu se průmysl snaží prosadit odblokování celého pásma 5925–7125 MHz pro nelicencované využití ve více regionech. V Evropě probíhají jednání a studie (např. na úrovni CEPT/ECC) ohledně možného otevření horní části 6 GHz v budoucnu, protože bez ní by Wi-Fi 7 nemusela naplnit svůj plný potenciál pro nejpokročilejší scénáře.
Je též dlužno zmínit, že v pásmu 6 GHz platí určitá specifická regulační omezení – např. rozdělení na třídy zařízení Low Power Indoor (LPI) pro vnitřní využití s omezeným výkonem, Very Low Power (VLP) pro mobilní zařízení i venku (s velmi nízkým výkonem ~≤14 dBm) a v některých zemích též možnost Standard Power s vyšším výkonem, avšak podmíněná použitím databáze AFC (Automated Frequency Coordination) k zamezení rušení pevně instalovaných mikrovlnných spojů. Tyto detaily však přesahují rámec této eseje – pro uživatele je důležité, že Wi-Fi 7 zařízení typicky podporují všechna tři pásma, přičemž v 6 GHz pásmu poskytují nejvyšší rychlosti díky 320 MHz kanálům, zatímco 5 GHz a 2,4 GHz slouží pro kompatibilitu, širší dosah a záložní konektivitu. MLO umožňuje kombinovat pásma – například domácí Wi-Fi 7 router může využívat 6 GHz pro extrémní rychlost na krátkou vzdálenost a zároveň 5 GHz pro klienty dále od AP nebo za překážkami (které 6 GHz hůře prostupuje). Wi-Fi 7 tak díky více pásmům dokáže dynamicky vyvažovat požadavek na rychlost vs. dosah a nabídnout uživatelům vždy optimální připojení.
Nároky na spektrum a výkon pro náročné aplikace
Uvažované scénáře využití Wi-Fi 7 (AR/VR, cloud gaming, průmysl 4.0 aj.) mají společné to, že vyžadují velmi vysokou datovou propustnost a velmi nízkou latenci zároveň, často v prostředí s mnoha konkurenčními přenosy (a v prostředí zarušeném). To klade enormní nároky na bezdrátové spektrum, tedy frekvenční zdroje, které má Wi-Fi k dispozici. Jednou z motivací pro vznik Wi-Fi 7 bylo právě zajištění, aby i aplikace s gigabitovými toky a přísnými latency požadavky mohly na nelicencovaném spektru spolehlivě fungovat. Z technologií Wi-Fi 7 k tomu přispívají:
-
Širší kanály (320 MHz) – umožňují zvýšit propustnost jedním spojem, takže aplikace, které potřebují např. 5 Gbit/s stabilně, mohou běžet v rámci jediného širokého kanálu bez nutnosti agregace více spojů.
-
Multi-Link Operation – umožňuje současně využít více kanálů a rozložit tak zátěž, resp. dosáhnout redundance. Např. pro AR brýle může AP vyhradit dvě odlišné frekvence, z nichž každá má dostatečnou kapacitu pro stream videa – brýle tak dostávají datový tok duálně a případné ztráty na jednom spoji jsou pokryty druhým. To snižuje efektivní latenci a zamezuje výpadkům.
-
OFDMA a plánování – AP může ve Wi-Fi 7 velmi pružně alokovat zdroje v rámci kanálu (díky Multi-RU) přesně podle potřeb aplikací. Pokud např. jedna stanice vyžaduje stálý datový tok 4 Gbit/s a další jen občasné krátké zprávy, AP může většinu OFDMA rámce dát první stanici a jen malou RU té druhé. To zajistí, že náročná aplikace má k dispozici maximální možnou část spektra kontinuálně. Navíc funkce jako Restricted TWT dovolují vyhradit celé časové úseky pro konkrétní účel – v podstatě rezervovat médium pro danou komunikaci bez konkurenčního přístupu ostatních . Tím lze garantovat, že např. každých 5 ms dostane dané zařízení přístup k médiu na 1 ms exkluzivně, což vytváří deterministický kanál.
Nicméně, i přes tyto pokročilé mechanismy je základním limitujícím faktorem celková dostupná šíře pásma. Pokud je volného spektra málo, budou se i nejchytřejší algoritmy prát o omezený prostor a latence poroste při vysokém zatížení. Zde se projevuje zásadní význam pásma 6 GHz pro budoucnost výkonného Wi-Fi. Jak již bylo zmíněno, plných 1200 MHz (5925–7125 MHz) umožňuje tři nezávislé 320 MHz kanály. Studie ukazují, že pro náročné aplikace typu AR/VR ve velkých sítích (např. v podniku) jsou potřeba minimálně 3 takové kanály k dosažení spolehlivé nízkolatenční komunikace při plném obsazení více uživateli . Pokud by bylo k dispozici jen 1 kanál 320 MHz (tj. ~400–500 MHz pásma celkem), při větší zátěži dojde ke zhoršení latence a ztrátovosti, jelikož všechny aplikace se musí dělit o tentýž kanál . To je argument, který odvětví Wi-Fi předkládá regulátorům: pro plné využití potenciálu Wi-Fi 7 potřebujeme dostatek odblokovaného spektra, ideálně celý 6 GHz rozsah.
Špičkové nasazení Wi-Fi 7 (AR/VR, průmysl) tedy předpokládá, že v dané lokalitě bude k dispozici buď více 320 MHz kanálů, nebo alespoň kombinace kanálů (např. jeden 320 MHz pro downlink a jeden 160 MHz pro uplink v MLO). Dále je nutné, aby AP mělo dostatečný výpočetní výkon a radiofrekvenční výbavu k obsluze tolika toků – high-end Wi-Fi 7 AP s 8x8 MIMO v 6 GHz a 5 GHz by např. mohlo současně na 6 GHz vysílat k několika AR headsetům a na 5 GHz sbírat jejich uplinky, vše při plném vytížení. Nároky na výstupní výkon rovněž rostou – zvlášť na 6 GHz, kde jsou regulací omezené EIRP limity (např. 30 dBm pro LPI zařízení v EU/USA). Pro pokrytí haly či stadiónu bude potřeba více AP kvůli dosahu 6 GHz (signál je tlumen více než 5 GHz). To však může být výhodou – více AP znamená, že uživatelé se rozdělí do menších buněk a každý má k dispozici větší podíl spektra (spatial reuse). Proto se ve velmi hustých scénářích uvažuje nasazení mnoha menších AP (low-power) místo několika výkonných – např. každý sektor tribuny může mít svůj nenápadný AP Wi-Fi 7. Koordinace multi-AP (viz výše) pak zajistí, že sousední AP se synchronizují a neruší.
Stručně řečeno, náročné aplikace využívající Wi-Fi 7 budou fungovat tak dobře, jak jim to dovolí kombinace chytré technologie a dostatku spektra. Wi-Fi 7 přináší tu chytrou technologii (MLO, OFDMA, HARQ…), ale pro naplnění jejího potenciálu je třeba dost „éteru“ – což znamená pokračující snahu otevírat další pásma (6 GHz global, případně v budoucnu 7–8 GHz či mmWave pásma) a nasazovat dostatečnou infrastrukturu. Ale to už se bavíme spíše o Wi-Fi 8.
Wi-Fi 7: Reálné rychlosti v závislosti na vzdálenosti
A jak je to s rychlostí ve skutečnosti? Připravil jsem vám tabulku z nejrůznějších testovacích měření. Jak to u rádiových technologií bývá, je tabulka orientační. Cihlová zeď je něco jiného, než železobeton paneláku, vždy záleží na místních podmínkách. Ale obecně platí, že nad nějakých 10 metrů vzdálenosti od routeru není rozumné počítat s rychlostmi nad 1 Gb/s…
| Vzdálenost | Pásmo | Reálná rychlost (download) | MLO efekt | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 0–2 m (bez překážek) | 6 GHz / 320 MHz | 3,5–4,3 Gb/s | ✔️ | Nejvyšší rychlosti, 4096-QAM |
| 5 GHz / 160 MHz | 2,0–3,0 Gb/s | ✔️ | Záložní/komplementární pásmo |
| 5–10 m (1–2 stěny) | 6 GHz | 1,2–2,5 Gb/s | ✔️ | Rychlý pokles výkonu přes stěny |
| 5 GHz | 1,5–2,8 Gb/s | ✔️ | Stabilnější, vhodné pro MLO kombinaci |
| 15+ m (více stěn) | 6 GHz | < 1,0 Gb/s nebo žádný signál | ✔️ | Často fallback na 5 GHz |
| 5 GHz | 0,6–1,5 Gb/s | ✔️ | Hlavní nosič v této vzdálenosti | |
| 2,4 GHz | 0,1–0,4 Gb/s | ✔️/✖️ | Vysoký dosah, nízká rychlost |
| Typické latence | všechna pásma | 1–5 ms | ✔️ | Výrazně lepší než Wi-Fi 6/6E |
🔍 Klíčové poznámky
- ✅ MLO (Multi-Link Operation) umožňuje současné využití 6 GHz + 5 GHz → vyšší rychlosti a nižší latenci i při poklesu signálu.
- 📉 Výkon pásma 6 GHz rychle klesá se vzdáleností – výhodné hlavně pro krátké a střední vzdálenosti.
- ⚠️ Pro maximální výkon musí být:
- obě zařízení (router + klient) Wi-Fi 7 certifikovaná,
- využívána 320 MHz šířka kanálu (k dispozici jen v 6 GHz pásmu),
- minimální rušení/interference (optimální prostředí).
Stav trhu Wi-Fi 7 v roce 2025
Standard IEEE 802.11be (Wi-Fi 7) byl dokončen a schválen v roce 2024 (konkrétně finální ratifikace proběhla v září 2024) a Wi-Fi Alliance zahájila certifikaci prvních zařízení Wi-Fi 7 počátkem roku 2024. Již v průběhu roku 2023 ale několik výrobců uvedlo na trh první předstandardní produkty označené jako „Wi-Fi 7“ – typicky šlo o high-end Wi-Fi routery a brány, které vycházely z návrhů čipsetů připravených dle draft verze 802.11be. V roce 2025 se tak na trhu objevuje stále více zařízení s podporou Wi-Fi 7, a to v různých kategoriích:
Bezdrátové routery a přístupové body
Nejagresivnější byli tradičně výrobci síťového hardwaru pro koncový trh. Už koncem roku 2022 ohlásilo několik značek (TP-Link, Asus, Netgear, Huawei) první modely Wi-Fi 7 routerů, které se reálně začaly prodávat v průběhu roku 2023 a 2024. Například Asus představil model RT-BE96U a herní router ROG Rapture GT-BE98, TP-Link uvedl celou řadu Archer BE (např. BE900, BE800, BE550 atd.), Netgear začal nabízet Nighthawk RS700 a svůj první Wi-Fi 7 mesh systém Orbi série 970. Tyto směrovače typicky nabízejí tri-band konfiguraci (2,4 + 5 + 6 GHz), podporu 320 MHz kanálu v 6 GHz a např. 4×4 MIMO v každém pásmu. Agregované teoretické rychlosti tak marketingově dosahují hodnot kolem 18–24 Gbit/s (součet kapacit všech pásem) . Reálně v jednom pásmu 6 GHz se šířkou 320 MHz a 4 streamy mohou dosahovat přes 5 Gbit/s k jednomu klientovi (za ideálních podmínek). Tom’s Guide naměřil například u Asusu RT-BE96U přes 1,9 Gb/s reálné rychlosti na krátkou vzdálenost. Mesh Wi-Fi systémy jako je eero Máx 7 a další se objevují rovněž – kombinují Wi-Fi 7 backhaul s kompatibilitou pro starší klienty, aby nabídly co nejvyšší výkony pro celodůmní pokrytí. V enterprise segmentu (firemní AP) se Wi-Fi 7 zařízení také chystají – firmy jako Cisco, HPE Aruba nebo Ruckus představily koncepty AP s Wi-Fi 7, obvykle s dvěma rádii 5/6 GHz (pro MLO) a jedním 2,4 GHz, často s 8×8 MIMO v 6 GHz pro maximální propustnost. V roce 2025 jsou ale enterprise AP spíše ve fázi testování/pilotů, masové nasazení se čeká až po důkladné prověrce stability a kompatibility (většina firem nechce nasazovat úplně nový standard bez odladění). Zajímavostí je i první Wi-Fi 7 kabelový modem/gateway pro operátory – např. Arris SurfBoard G54, kombinující kabelový DOCSIS 3.1 modem a Wi-Fi 7 router v jednom zařízení, se objevil jako ukázka nasazení Wi-Fi 7 přímo v zákaznických terminálech ISP .
Smartphony a tablety
V segmentu chytrých telefonů se Wi-Fi 7 začíná objevovat u vlajkových modelů konce roku 2023 a roku 2024. Prvním smartphonem s oficiální podporou Wi-Fi 7 se stal Xiaomi 13 Pro, který obsahuje čip Qualcomm FastConnect 7800 a byl uveden začátkem 2023. Následovaly další modely: Samsung Galaxy S23 Ultra (revize pro rok 2023) sice ještě měl „jen“ Wi-Fi 6E, ale jeho nástupce Galaxy S24 již integroval Wi-Fi 7 díky platformě Snapdragon 8 Gen 3. Také některé telefony s čipsety MediaTek Dimensity 9200/9300 (např. od Vivo, Oppo) podporují Wi-Fi 7, protože MediaTek byl jedním z prvních s integrovanými 802.11be moduly. Do poloviny roku 2024 tak bylo na trhu již několik desítek modelů telefonů deklarujících Wi-Fi 7 – např. Xiaomi 14/14 Pro, OnePlus 12, Vivo X90 Pro+, Huawei Mate 60 apod. Výrobci jako Oppo a Xiaomi dokonce softwarově povolili Wi-Fi 7 i u některých starších modelů, které měly příslušný hardware (např. po certifikaci uvolnili update pro Xiaomi 13, aby uměl Wi-Fi 7). U zařízení Apple se očekává Wi-Fi 7 spíše v roce 2025 – např. iPhone 16 nebo 17 – neboť Apple tradičně zavádí nový Wi-Fi standard s odstupem (iPhone 15 Pro z roku 2023 měl Wi-Fi 6E). Nicméně v ekosystému Android high-end telefonů bude na přelomu 2024/2025 Wi-Fi 7 již běžnou součástí specifikace. U tabletů a spotřební elektroniky je adopce podobná – high-end tablety (Samsung Galaxy Tab, iPad Pro v budoucnu) a notebooky přidávají Wi-Fi 7 nejdříve, zatímco levnější zařízení zůstávají u Wi-Fi 6/6E, dokud neklesne cena nových čipů.
Notebooky a PC adaptéry
V oblasti osobních počítačů se Wi-Fi 7 objevuje prostřednictvím interních modulů (M.2 karty) nebo v čipových sadách. Společnost Intel oznámila řadu modulů Intel Wi-Fi 7 BE200 a navazujících, které podporují Wi-Fi 7 v režimu 2×2 MIMO (dvouanténní řešení pro notebooky). Tyto moduly se postupně dostávají do prémiových notebooků od konce roku 2024 – např. herní a profesionální modely některých značek nabízejí Wi-Fi 7 volitelně. Pro stolní PC jsou k dispozici PCIe adaptéry s Wi-Fi 7 (často osazené právě Intel nebo Qualcomm modulem) – koncoví nadšenci si tak mohou upgradovat desktop na Wi-Fi 7 snadno. Qualcomm nenabízí přímý retail modul pro PC, ale jejich čip QCNCM865 (FastConnect 7800) se objevil na M.2 kartě od MSI (tzv. „MSI Herald“) a v nabídce adaptérů pro některé mini-PC. MediaTek uvádí combo čip Filogic 380, který by mohl být alternativou do notebooků (MediaTek již dodává Wi-Fi 6 moduly pro některé levnější notebooky jako OEM). V roce 2025 jsou tedy k dispozici první notebooky s vestavěnou Wi-Fi 7 (zejména ty s platformou Intel vPro nové generace), a řada starších lze upgradovat výměnou modulu. Výrobci notebooků zpravidla zdůrazňují Wi-Fi 7 u herních strojů, kde může pomoci snížit latenci při on-line hraní a streamování. Kancelářské notebooky přejdou na Wi-Fi 7 postupně, jakmile se Wi-Fi Alliance certifikace stane standardem – odhadem do 2 let by většina nových laptopů vyšší třídy měla mít Wi-Fi 7. Podobně all-in-one PC, základní desky atd. integrují nové moduly.
Čipové sady a IoT zařízení
Z pohledu dostupnosti komponent hraje roli několik velkých hráčů. Qualcomm uvedl mobilní konektivní platformu FastConnect 7800 (Wi-Fi 7 + BT 5.3), kterou integruje do svých Snapdragon čipů (8 Gen 2 a novější). Ta se stará o Wi-Fi u telefonů a tabletů . Dále nabídli řadu Networking Pro Series pro routery (např. Networking Pro 1620 s podporou 16 streamů Wi-Fi 7). Broadcom jako tradiční dodavatel Wi-Fi čipů pro routery i Apple zařízení oznámil roku 2022 první Wi-Fi 7 čipsety (BCM67263/6726, BCM4389 pro klienty) a v roce 2023 dokonce druhou generaci s vylepšeným výkonem a nižšími náklady. To naznačuje, že trh se rychle posouvá. První čipy byly drahé a mířily do top zařízení, druhá vlna je připravena pro širší adopci a levnější produkty. Broadcom deklaroval, že jejich Wi-Fi 7 řešení přinesou ~2,4× vyšší propustnost a nižší latenci oproti Wi-Fi 6. MediaTek se také dosti činil. Už v lednu 2022 předvedli první demo Wi-Fi 7 a v roce 2022 oznámili platformy Filogic 880 (pro AP) a 380 (pro klienty). Tyto čipy podporují 4×4 MIMO @ 6 GHz, 2×2 @ 5 GHz atd. a integrují i aplik. procesor. Podle MediaTeku už „více než 20 telefonů“ použilo jejich Wi-Fi 7 technologii do poloviny 2023 (zejm. díky Dimensity SoC). Intel jakožto přední hráč pro PC segment sice přišel na trh trochu později (jejich moduly BE200 se objevily koncem 2023), ale vzhledem k dominanci v noteboocích se očekává, že rychle ovládnou Wi-Fi 7 klientský trh PC. Apple zatím vlastní Wi-Fi 7 čip nemá (používají moduly od Broadcomu), ale investuje do vývoje. Hlavní je, že od roku 2024 jsou dostupné potřebné čipsety od více výrobců, což umožňuje integraci Wi-Fi 7 do široké škály produktů. Kromě výše zmíněných i menší hráči jako NXP, OnSemi, MaxLinear atd. uvádějí specializované Wi-Fi 7 čipy pro embedded trh. Je tak pravděpodobné, že Wi-Fi 7 se rozšíří i do IoT zařízení vyšší třídy, jako jsou domácí multimediální centra, AR brýle, bezpečnostní systémy, atd., jakmile to cenová a energetická náročnost dovolí.
Celkově v roce 2025 platí, že Wi-Fi 7 je na startu své adopční křivky. Nejmodernější routery a telefony už ho nabízejí, ale zdaleka ne všechna nová zařízení ho mají. Uživatel, který chce být „future-proof“, však již má možnost si ekosystém Wi-Fi 7 pořídit. Pro plné využití samozřejmě potřebuje jak AP, tak klienta s Wi-Fi 7 – proto výrobci často nasazují Wi-Fi 7 nejprve v párových produktech (např. nový router + nový notebook). V průběhu dalších let dojde k rozšíření i do střední třídy zařízení.
Hlavní hráči a jejich role ve vývoji Wi-Fi 7
Za úspěchem a vznikem Wi-Fi 7 stojí rozsáhlá spolupráce a investice mnoha firem. Mezi hlavní hráče patří jak tradiční výrobci čipsetů a síťových zařízení (Qualcomm, Intel, Broadcom, MediaTek), tak velcí technologičtí giganti, kteří tlačí na nové funkce pro své ekosystémy (Apple, Google aj.). Zde je přehled nejvýznamnějších společností a jejich přínosu:
Apple
Ačkoli Apple nevyrábí síťové čipy pro jiné, je považován za důležitého tahouna inovací díky rychlé adopci nových standardů ve svých produktech. Očekává se, že Apple integruje Wi-Fi 7 do svých klíčových zařízení (iPhone, iPad, MacBook) během jednoho až dvou let od dokončení standardu, tedy pravděpodobně v letech 2025–2026. Tím pomůže urychlit poptávku. Když iPhone podporuje Wi-Fi 7, musejí to brzy umět i směrovače, příslušenství apod. Apple také dbá na zpětnou kompatibilitu. Téměř jistě zajistí, že jejich Wi-Fi 7 zařízení budou hladce fungovat i ve starších Wi-Fi 6/5 sítích, aby uživatelé nemuseli nic řešit. Zajímavý je i posun Applu směrem k vlastnímu vývoji. Firma v posledních letech investovala do interního vývoje bezdrátových čipů, nakoupila menší firmy (např. experty na AI pro optimalizaci bezdrátových protokolů Xnor.ai, či Silk Labs zaměřené na IoT) . Spekuluje se, že Apple pracuje na vlastním combo-chipu (Wi-Fi + BT) a možná i na pokročilých funkcích Wi-Fi 7 (třeba proprietární rozšíření pro lepší spolupráci s Apple zařízeními). Z historického hlediska Apple často jako první využil nové Wi-Fi pásmo (např. u Wi-Fi 6E byl mezi prvními s iPad Pro 2022). Pro Wi-Fi 7 tedy lze čekat podobný scénář – high-end produkty s touto podporou plus silný marketing zdůrazňující výhody (rychlost pro FaceTime ve 4K, nízká latence pro ARKit aplikace apod.).
Prvním produktem Apple, který podporu Wi-Fi 7 se tedy v březnu 2025 stal iPhone 16c. Apple plánuje přechod na vlastní Wi-Fi a Bluetooth čipy, kódově označené jako “Proxima”, počínaje rokem 2025. Tyto čipy by měly být integrovány do budoucích zařízení, jako jsou nové verze HomePod mini a Apple TV, a později i do iPhonů. Nicméně, iPhone 16c, uvedený na trh v roce 2024, stále využívá Wi-Fi čipy od společnosti Broadcom.
Je důležité poznamenat, že ačkoli iPhone 16c podporuje Wi-Fi 7, Apple omezil maximální šířku kanálu na 160 MHz, což je stejné jako u předchozího standardu Wi-Fi 6E. To znamená, že zařízení nevyužívá plný potenciál Wi-Fi 7, který umožňuje šířku kanálu až 320 MHz. Nicméně i s tímto omezením poskytuje Wi-Fi 7 v iPhone 16c vyšší rychlosti přenosu dat a nižší latenci ve srovnání s Wi-Fi 6E.
Apple tak funguje jako „early adopter“ influencer – pomáhá posunout celý ekosystém vpřed tím, že novinku rychle přijme a propaguje.
Intel
Intel je klíčovým hráčem zejména pro PC trh a také významným přispěvatelem do standardizace IEEE 802.11. V rámci Wi-Fi 7 Intel od počátku aktivně působil v pracovních skupinách a přispěl např. k definici MLO rámce či harmonizaci s 5G (koexistence v 6 GHz). Intel tradičně každou generaci Wi-Fi implementuje do svých bezdrátových karet pro notebooky (Intel Wireless/AX/AXE série). Nyní potvrzují, že budou mít produkty s Wi-Fi 7 v souladu s harmonogramem certifikace 2023–2024. Jejich modul Wi-Fi 7 BE200 slibuje 2×2 MIMO s plnou podporou 320 MHz a 4096-QAM, tedy propustnost až ~5–6 Gbit/s. Intel má výhodu, že ovládá trh notebooků – očekává se tedy, že jakmile budou čipsety dostupné, většina nových laptopů (zejména business a gaming) dostane variantu s Intel Wi-Fi 7 modulem. Kromě klientských adaptérů se Intel angažuje i v routerech – jejich divize (dříve Lantiq) vyrábí síťové SoC, a v rámci partnerství s výrobcem Qualcomm někdy integrují Intel Wi-Fi do referenčních platforem. Pro Intel je klíčové udržet krok, aby jejich platforma PC nepůsobila zastarale vedle mobilů (kde dominuje Qualcomm). Proto investují i do dalšího vývoje nad rámec standardu – lze očekávat, že Intel bude vylepšovat např. ovladače s funkcemi pro herní latenci, optimalizaci MLO pro konkrétní scénáře atd. Celkově Intel svou podporou Wi-Fi 7 v PC zajistí, že nový standard pronikne i do podnikové sféry a k pokročilým uživatelům, čímž se stane mainstreamem.
Qualcomm
Qualcomm patří mezi hlavní inovátory bezdrátových technologií a v případě Wi-Fi 7 to opět potvrdil. Již v rané fázi standardizace demonstroval funkční prototypy 802.11be na konferencích. Jejich řešení FastConnect 7800 bylo prvním komerčně oznámeným Wi-Fi 7 čipem (únor 2022) určeným pro mobilní platformy. Podporuje 2×2 MIMO, 320 MHz a speciální režim High Band Simultaneous (HBS) pro MLO ve 5+6 GHz současně . Tento čip se stal součástí Snapdragon 8 Gen 2/Gen 3, takže mnohé high-end telefony díky Qualcommu získaly Wi-Fi 7 velmi brzy. Pro infrastrukturu Qualcomm nabízí rodinu Networking Pro Series čipsetů pro routery a AP. Například čipy řady 1620/1220 umožňují 16 streamů napříč pásmy s celkovou kapacitou přes 33 Gbit/s. Qualcomm také integruje AI prvky pro ladění Wi-Fi. V materiálech uvádí, že jeho nové čipy využívají strojové učení k adaptivnímu řízení rádiových parametrů (např. selekce kanálu, řízení výkonu) pro zlepšení spolehlivosti. Jako historicky největší dodavatel Wi-Fi čipů pro smartphony a velký hráč v síťových prvcích má Qualcomm zásadní vliv na tempo adopce. Dá se říci, že většina prvních zařízení s Wi-Fi 7 nese uvnitř Qualcomm. Ať už je to telefon s jejich FastConnect modulem nebo router s jejich Networking Pro platformou. Qualcomm rovněž přispěl do standardu v oblastech MLO a multi-AP (má zkušenosti s mesh algoritmy z doby Wi-Fi SON). Do budoucna plánuje Qualcomm další generaci (FastConnect 7900), která dál vylepší výkon a integruje nové Bluetooth LE Audio atd. Qualcomm tak lze označit za hybnou sílu Wi-Fi 7, která zajistila dostupnost čipů včas a umožnila prvním zařízením přijít na trh už před finalizací standardu.
Broadcom
Broadcom je dlouholetý lídr ve Wi-Fi, zejména v segmentu routerů, modulů pro Apple a také některých mobilních SoC. Jejich role u Wi-Fi 7 je velmi významná. Dodávají jednak čipy pro špičkové routery a AP, jednak Wi-Fi + Bluetooth moduly pro smartphony (v iPhonech, Samsung Galaxy atd.). Broadcom už v roce 2022 oznámil kompletní portfolio Wi-Fi 7 čipů: např BCM6726/67263 pro domácí routery (podpora 320 MHz, 4×4 MIMO), BCM4389 jako klientský chipset 2×2 a další. V roce 2023 pak přišli s 2. generací Wi-Fi 7, tedy čipy BCM6765, 47722, 4390 s vylepšenou efektivitou, cílené na širší trh a operátorské nasazení. Broadcom se tedy snaží nejen být první, ale i rychle zlevnit technologii pro masovější uplatnění. Jejich čipy byly použity v prvních Wi-Fi 7 routerech od Asustor, Huawei a dalších. Navíc Broadcom velmi pravděpodobně dodá Wi-Fi 7 modul pro Apple (pokud Apple mezitím nepřejde na vlastní). Spekulovalo se o miliardové dohodě s Applem na dodávku kombinovaných čipů Wi-Fi 7 + BT 5.x pro roky 2025+. Broadcom má silný tým standardizace – v minulosti vedli práce na 1024-QAM a 160 MHz kanálech, tentokrát se angažovali u MLO a MRU. Jejich přínos je v tom, že zajišťují dostupnost Wi-Fi 7 napříč segmenty: od špičkových enterprise AP (Broadcom čipy jsou v Cisco/Meraki AP) až po kabelové modemy a set-top boxy pro operátory (kde Broadcom má velký vliv). Optimalizace pro 6 GHz – Broadcom také vyvinul nové front-end moduly a filtry pro 6 GHz, představené v 2023 , což pomůže zlepšit dosah a výkon Wi-Fi 7 zařízení. Broadcom zkrátka funguje jako motor ekosystému, který dodá „železo“ všem, kdo chtějí implementovat Wi-Fi 7 do svých produktů. Jejich rychlý posun k 2. generaci navíc tlačí konkurenci (Qualcomm, MediaTek) k dalšímu vylepšování a zlevňování.
MediaTek
MediaTek se z určitého outsidera zaměřeného na cenu před pár lety vypracoval na jednoho z top inovátorů – byl vůbec první, kdo veřejně demonstroval funkční Wi-Fi 7 (už v lednu 2022 živě ukázal přes 30 Gbit/s propustnost pomocí dvou 160 MHz kanálů) a aktivně komunikoval výhody. Jejich produkty Filogic 880 a 380 pokrývají jak infrastrukturu, tak klienty. Filogic 880 je Wi-Fi 7 čip pro AP s možností kombinace až 10 rádiových streamů a integrovaným CPU, Filogic 380 je 2×2 klientský chip (použitelný i v mob. SoC). Tyto platformy byly navrženy s důrazem na operátorský trh a smart TV. Má to jasný důvod, výrobci televizí (např. Sony, Xiaomi) plánují Wi-Fi 7 v 8K televizorech, aby mohly bezdrátově přehrávat obsah v plné kvalitě. MediaTek také integroval Wi-Fi 7 do svých špičkových mobilních čipů Dimensity 9200/9300, takže telefony s těmito SoC jej mají. Tvrdí, že přes 20 modelů telefonů už využívá jejich Wi-Fi 7 řešení. Sem spadají čínské značky, které nasadily Dimensity (Vivo, Oppo, Xiaomi ve verzích pro Čínu). MediaTek tak zajišťuje, že Wi-Fi 7 není jen prémiová záležitost od Qualcommu, ale i další ekosystém jej podporuje, což zvyšuje konkurenci a dostupnost. Jejich role v IEEE byla také nepřehlédnutelná. Zaměřil se na víceuživatelské scénáře a spektrální efektivitu, přispěl k návrhu Multi-RU (dle některých zdrojů právě MediaTek inženýři navrhli kombinatoriku RU pro 802.11be). Kromě toho cílí MediaTek i na IoT: jejich divize Richtek chystá čipy pro chytrou domácnost s podporou Wi-Fi 7 v energeticky úspornějším režimu, což by mohlo časem přinést Wi-Fi 7 i do zařízení jako jsou domácí asistenti a kamery. Pro trh jako celek je MediaTek důležitý, protože často nabízí cenově výhodnější řešení než Qualcomm. To motivuje OEM výrobce (routerů, telefonů) k nasazení Wi-Fi 7 i ve více dostupných produktech, nejen vlajkových. Například očekává se, že v roce 2025 se objeví „Wi-Fi 7“ telefony střední třídy právě s Dimensity SoC, které budou cenově kolem 400 USD, což urychlí masovou adopci.
Kromě uvedených se na Wi-Fi 7 podílely i další firmy, například Cisco a HPE Aruba při standardizaci multi-AP a bezpečnostních aspektů, Marvell/NXP se zaměřil na automotive využití (čipy Wi-Fi 7 pro infotainment vozidel), Google v rámci Android ekosystému připravoval podporu MLO na úrovni OS.
Vyhlídky do budoucna
Každá nová generace Wi-Fi zprvu přichází do nejvyšší třídy produktů a během ~2–3 let se dostane i do mainstreamu. U Wi-Fi 7 se předpokládá, že kolem roku 2025–2026 se stane běžnou součástí většiny high-end routerů a notebooků, a do roku 2027 pronikne i do střední třídy smartphonů a IoT zařízení. Výrobci síťových prvků již plánují další vylepšení – např. firmware upgrady routerů mohou v budoucnu odemknout některé pokročilé funkce (jako multi-AP koordinaci či HARQ, pokud je hardware podporuje).
Z hlediska standardizace se komunita Wi-Fi nyní soustředí na dotahování Release 2 Wi-Fi 7. Již během schvalování 802.11be bylo jasné, že některé komplexní funkce (zejména pokročilá multi-AP koordinace, jako skutečný joint transmission s fázovou synchronizací více AP) možná nestihnou být plně implementovány v první vlně. IEEE může vydat doplňující specifikace nebo zahájit nový standard (802.11bn), neformálně zvaný Wi-Fi 8, který naváže tam, kde Wi-Fi 7 skončila. Je pravděpodobné, že Wi-Fi 8 se zaměří spíš než na další skok v rychlosti (další zdvojnásobení šířky kanálu už by bylo těžko realizovatelné bez dalšího spektra) na lepší efektivitu, adaptivitu a integraci s AI. Již nyní se hovoří o využití strojového učení v rámci řízení provozu Wi-Fi (tzv. AI/ML driven Wi-Fi), což by mohlo být jedním z témat budoucí generace. Dále se možná standard otevře integraci s jinými technikami – například konvergence Wi-Fi a 5G(harmonizace 6 GHz využití, společné koordinace).
Z praktického pohledu však příští cca 3 roky budou ve znamení nástupu Wi-Fi 7 v reálných instalacích. Firmy, které upgradovaly na Wi-Fi 6E, možná vyčkají, ale ty, které přeskočily 6E, mohou rovnou nasadit Wi-Fi 7, aby získaly výhody 6 GHz pásma a vyšší kapacity. V domácnostech se s nástupem 8K televizí a AR/VR produktů zvýší nároky, což opět potáhne poptávku po výkonnější Wi-Fi 7 routeru.
Pro splnění velkých vizí (metaverse, plně bezdrátová továrna, inteligentní město) nebude Wi-Fi 7 samospásná, ale je to důležitý stavební kámen. Je pravděpodobné, že v budoucnosti bude koexistovat s dalšími technologiemi (5G/6G mobilní sítě, Li-Fi optické bezdrátové sítě aj.) a společně pokryjí různé potřeby. Wi-Fi 7 ale díky své kombinaci extrémní propustnosti, nízké latence a provozu v nelicencovaném spektru bude hrát významnou roli – jakmile se rozšíří, uživatelé i průmysl jej přirozeně zahrnou do svých aplikací. Výzvou zůstává spektrum. Komunita Wi-Fi musí nadále obhajovat volné pásmo před nároky jiných odvětví (mobilní operátoři chtějí část 6 GHz pro 5G).
Závěrem, Wi-Fi 7 je významným milníkem, který posouvá hranice možností Wi-Fi sítí. První reálné nasazení ukazují potenciál, ale skutečný dopad teprve přijde s rozšířením zařízení a zkušeností z provozu. Odborníci se shodují, že vysoká očekávání jsou namístě – Wi-Fi 7 může nabídnout uživatelský zážitek, jaký tu dosud ve WLAN nebyl (multi-gigabit bezdrátově, stabilní a rychlé jako kabel). Současně je třeba realisticky informovat o podmínkách (např. plných rychlostí dosáhnete jen na 6 GHz na krátko) – vzdělání trhu je klíčové pro široké přijetí . Pokud se to podaří a ekosystém udrží tempo inovací, máme před sebou éru, kdy bezdrátové sítě zvládnou i ty nejdatovější aplikace s přehledem a spolehlivě. Wi-Fi 7 je tedy nejen evolucí, ale svým způsobem i revolucí v bezdrátové konektivitě, která připravuje půdu pro nové, dosud nemyslitelné použití Wi-Fi v budoucnu.
Zdá se také, že některé předpoklady, z nichž se původně vycházelo při úvahách o Wi-Fi 8 či jiném nástupci sedmičkového WiFi, bude nyní potřeba validovat a přizpůsobit realitě, především kvůli dopadům AI. Na scénu totiž přicházejí fyzické limity. Další zvyšování kvality televizorů nad 8K už pro běžného diváka není postřehnutelné a již dnes se výrobci televizí potýkají s tím, že při “příjemné” pozorovací vzdálenosti od televizoru není rozdíl mezi 4K a 8K příliš zřejmý, natož aby jej zákazník cenově ohodnotil.
AI přináší jiné nároky: ne tolik na propustnost pásma, ale na latenci a na “edge provoz”, tedy schopnost rychle získat dostatečný dodatečný a nárazový výpočetní výkon. Což není přesně směr pro Wi-Fi, ale myslím si, že se s tím také IT segment bude muset (a rád to udělá) vypořádat. Zatím jde cestou AI procesorů, jenže ty mají své limity.
| 