Japonsko, Čína a Korea spojují síly pro vývoj nové širokopásmové technologie, prozatím nazývané Wi-Bro nebo též WiBro, což má evokovat širokopásmovost a bezdrátovost a také úspěch WiFi.
Technologie bude pracovat v pásmu 2,3GHz, tedy v licencovaném pásmu a bude pro nomadické (málo se pohybující) uživatele nabízet přenosové rychlosti 30 - 50 Mb/s za využití MIMO antén. První taková síť by se měla objevit v roce 2006 v Jižní Korei, k dispozici budou PCMCIA karty a modemy, postupem času by technologii měli výrobci zavést i do mobilních telefonů pro rychlé datové přenosy. Další detaily jako dosah, jsem nenašel, protože v angličtině existuje jen minimum a navíc obecných a povrchních informací (viz zde GlobalSource). Nějaké další info jsem našel na stránkách korejského Samsungu, který o Wi-Bro a zejména o sítích čtvrté generace, které by asijské státy rády implementovaly v roce 2010 (viz zde), pořádal konferenci. Jenže anglické materiály jsou jen pro delegáty a korejské jsou sice zdarma, ale neznaje korejštinu, tak mi k ničemu.
Právě Wi-Bro technologie má být první odrazový můstek pro sítě 4G.
Je to zajímavá situace. Asie je už delší dobu silně proti technologické nadvládě Západu a zejména USA. Populární jsou aktivity jihokorejských výrobců proti Qualcommu a jeho čipovým CDMA sadám, za které musí místní výrobci mobilů platit tolik, že se jim to nelíbí a dali se do vývoje vlastních sad a to i s podporou jihokorejské vlády. Čína se dala už před lety do vývoje vlastního 3G systému TD-SCDMA a NTT DoCoMo původně zainteresované v UMTS má už delší dobu dojem, že evropští partneři jsou mu koulí na noze a sítě 4G hodlá řešit spíše ve vlastní režii. Pokus všechny snahy o nové síťové technologie v Asii sjednotit na jednu myšlenkovou pan-asijskou platformu je tak jen dalším logickým krokem k technologickému osamostatnění a také kýženému osvobození od části IPR poplatků.
Myšlenka na závěr: je to špatně? Vadí, že bude existovat hromada různých standardů? Asi nikoliv - výměna spojení a informací se mezi rozdílnými standardy provádí pomocí dokumentovaných rozhraní, navíc už dnes se jednotlivé standardy výrazně liší a v telefonech jsou vlastně častokrát implementovány jako samostatné části...
