GPS navigaci Wayfinder mám už nějakou tu chvíli, ale pár recenzí už jsem na ni četl, takže mi nepřišlo vhodné něco o ní psát. Ale teď o víkendu jsem si s ní hrál trochu více a také jsem tu četl ookovy nářky, takže přeci jen.
Wayfinder mám ve verzi pro Series 60, mám k tomu Nokia GPS modul, protože doma používám především Nokia telefony a tak se mi hodí konektorová kompatibilita (nabíječka), ačkoliv připojení funguje i s PDA přes bluetooth.
V pátek jsem jel přes Pardubice do Brna a to byla ta správná chvíle Wayfinder vyzkoušet trochu jinak, než pro pojíždění po Praze, kde jsem s ním byl maximálně spokojený. Ale nejdříve maličko k filosofii: software nahrajete do mobilu, GPS připojíte přes bluetooth a hodíte ji za sklo auta. Oktávo má takový rantlík před sklem, za který GPS přesně zapadne a nelétá sem a tam jak Čestmír. Vyzkoušená je i pozice na předním sedadle, modul má velmi slušnou citlivost. Mobilku hodím na autonabíječku, protože má celou dobu puštěná data a svítící displej a to baterii nedělá dobře. Mapa se stahuje za cesty a stačí jí i dost pomalé GPRS, protože je vektorová. </p>
První zádrhel. Z Pardubic se do Brna dá jet přes Svitavy nebo přes Žďár. Wayfinder svobodomyslně usoudil, že chci jet přes Svitavy a já nepřišel na to, jak mu to vymluvit. Funkce Změnit trasu neudělala nic, čeho bych si všiml a možnost zadat průjezdní města u Wayfinderu není.
První výhoda: Wayfinder je dost rozumný na to, aby pochopil, že když vytrvale jedete nějakým směrem, tak že to má svůj důvod a třeba se nemůžete na silnici otočit nebo ani nechcete. Tedy vás jednou zbuzeruje, že se máte otočit a když to neuděláte, tak přeplánuje trasu. Takže při mé cestě někde v Chrudimi pochopil, že opravdu nechci jet přes Svitavy a trasu přeplánoval přes Žďár. Hloupé je, že to té doby si musíte dávat pozor, protože jinak vás Wayfinder navede na trasu, kterou sám zoptimalizoval a zle se kontroluje, kdy názor změnil, protože itinerář není moc přehledný a v mapě musíte dlouho vyzoomovávat, než se dostanete na úroveň, kdy vidíte, jakými velkými městy jedete.
Zjednodušeně řečeno tahle nemožnost kontroly trasy a nalezení jejich variant je pro mne u Wayfinderu dost nepříjemná a divím se, že v recenzích na to nikdo moc nepoukázal. Můžete si sice myslet, že když vím, že pojedu nějakou trasou, tak na co potřebuji GPS. Odpověď je snadná – trasa není místy moc dobře značená a já tudy jezdím tak jednou ročně a většinou už si nepamatuju tak dobře, kde v Chrudimi odbočit, zvláště když tu postavili pár pruháčů (o kterých ale Wayfinder na rozdíl ode mne věděl). Když mne naviguje GPS, ušetřím dost minut neplodného dumání. Hodilo by se tedy, aby Wayfinder uměl nabídnout variantní trasy a dal mi možnost si přehledně vybrat, jakou bych chtěl projet. To neumí, snad zatím.
Pak už jsou tu jen pozitiva. Software má hlasovou navigaci, lze si z webu stáhnout i v češtině. Ta funguje parádně, protože včas upozorňuje, kde musíte odbočit a celou cestu nebylo potřeba se na displej mobilu vůbec dívat. To považuji za veliký klad. Kvůli přesné navigaci jsem si také dával GPS přímo za sklo a ne na sedadlo, kde přesnost klesá tím, jak byl slabši signál z družic – za sklem umístěný modul mi vždy odbočky hlásil včas.
Wayfinder je zajímavý svým konceptem, kdy nemusíte dopředu dumat nad tím, jaké mapy budete potřebovat s sebou, stahují se rovnou za cesty. Na webu je zhruba vyčísleno, jak je to náročné na data, ale není to zcela přesné, protože hodně záleží na tom, jak moc si s mapou hrajete. Mapa totiž automaticky zoomuje podle rychlosti pohybu, takže na dálnici vidíte málo podrobnou mapu za rychlé jízdy, ale když zpomalíte, tak mapa zazoomuje, abyste viděl například detail výjezdu. Moc hezké, ale výrobce tím taky trochu reaguje na problém, že při vyšších rychlostech by se mapa nemusela stíhat nahrávat. Takže když budete za jízdy zoomovat, stáhnete více dat. Sám jsem měl za dvě hodiny jízdy cca 400 KB přenesených dat.
Mapová síť je velmi podrobná, tady vidíte, jak je zmapovaná ČR – ty „fully atributet“ silnice znamenají, že se můžete orientovat i ve městech podle ulic, basic atributed jsou spíše průjezdní, i když větší městské ulice také nedělají problém.
Osobně se mi tenhle přístup líbí, protože platíte za roční licenci k používání a upgrade software, nebo za doživotní licenci s upgrade map bez upgrade software, pro cesty po západní Evropě (kam už počítají i ČR) máte všechny mapy online zdarma.
To byl také hlavní důvod, proč jsem po Wayfinderu sáhl. Když jedu do ciziny, nechce se mi pořád dohrávat a dokupovat nové mapy a v Evropě mám všechno za jednu cenu. Navíc se mi líbí potenciál, který online systém Wayfinderu dávám, živě si představuji, jak někomu povoluji, aby sledoval moji trasu na webu, nebo jak si zobrazuji cestu kamaráda, který mi jede naproti. Nebo třeba to, jak přidávám svoje oblíbená POI (místa vhodná pozornosti) a k nim komentáře a sleduju, co na to říkají jiní lidé. Zatím je to ale jen sen.
Co se licencování Wayfinderu týká, doporučuju nekupovat si zatím tu životní verzi, protože omezení stávající verze zejména v souvislosti s vyhledáváním trasy považuju za docela nemilé. Konkurenční software je v tomhle lepší, zato si ale při cestách musíte zaplácnout velký kus paměti a myslet na to, kudy pojedete. A ani jedno já nerad, moc dobře vím, jak často si jen tak skáknu přes hranice státu a tam už bych u konkurence nemusel mít mapu nahranou.
Výhodou online mapových podkladů je také aktualizace – ty Wayfindeří byly aktuální, respektovaly i docela nedávno (6 měsíců) staré kruháče. Další jejich výhodou pro mne byla jejich přehlednost a úpravnost, na to já docela dám a i když šlo o vektorové provedení, mapy byly příjemně čitelné.
Nechci tedy říct, že Wayfinder vám nutně musí vyhovovat. Tomtom nebo Route 66 pro vás může být vhodnější, pokud máte k mapování jiný filosofický přístup nebo pokud používáte drahá data. Škoda, že Wayfinder neumí ty alternativy tras. Nebo jste někdo přišel, jak na to?
Navíc Wayfinder nemá 3D pohled na trasu, což mně osobně nevadí, protože ho neoblibuju, ale někdo bez toho není ochoten, takže i na to pozor.
PS: Cesta z Pardubic do Brna je krásná projížďka. Silnice 37 se snivě vine zasněženou Vysočinou skrze ojíněné lesy, můžete se kochat krajinou a stodvacítkami na letních gumách, jež lemují škarpy. Horší to bylo cestou zpět – mlha jak mlíko, namrzlo a bylo třeba dávat setsakra majzla, abych sbírku škarperů nerozšířil. Zimní gumy se tou cestou ihned zaplatily…
PPS: Jaký software pro navigaci na mobilu (ne samostatné či auto gps) používáte vy a proč jste se pro něj rozhodli?
