Včera jsem se nestihl divit, jaké obrátky nabral vypadávající motor z mého Oktáva. Naštěstí se ukázalo, že opravdu nevypadával motor, ale jen nějaký pitomý plast pod autem, což spravily dvě tisícovky. Jenže na faktuře přistála ještě položka za deset litrů bez DPH, kterou mechanik nazval „váha vzduchu“. U takového názvu si člověk vždy říká, že se pod ním skrývá něco jako daň za to, že autu nerozumíme i otázal jsem se, co je to za chujovinu, váha vzduchu. Ukázalo se, že je to nějaké moc fikané zařízení od Bosche: trubička, kterou proudí vzduch a která je potažená kovovým mikrofilmem. Mikrofilm se zahřívá a proudící vzduch ho ochlazuje a elektronika podle toho, jak moc se film ochladil spočítá, kolik vzduchu dovnitř naproudilo. Vysvětlení mne tak konsternovalo, že až při cestě domů jsem si uvědomil, že jsem se vůbec nezeptal PROČ by mělo auto vědět, kolik do něj naproudilo vzduchu a proč mu taková věc není šumák – takže jsem nakonec byl za vorvaně, jen pokročilejšího a patnáct tisíc v trapu :) Netušíte někdo, k čemu auto potřebuje váhu vzduchu?
Abych si jen nedělal legraci – faktem je, že ať už s tím servis udělal cokoliv a bylo to skutečně „váhou vzduchu“ nebo jen zaškrtnutím volby v konfiguraci auta „vorvaň zinkasován, opět fungovat“, nemůžu si na servis stěžovat a jestli by se vám pro Škodovky hodil servis na Chodově, zkuste GoldCar. Po té, co jsme se přestěhovali na Prahu 4, jsem servisů prošel několik a až tady jsem byl spokojen s tím, jak rychle jsou auto schopni přijmout do opravy, jak rychle a spolehlivě ho opraví a jak rychle pochopili, že v teplé lidské konverzaci o opravě aut umím používat jen jedno kouzelné slůvko a to VISA.
Když tak porovnávám svoje zážitky s opravami auta, tak si říkám, že bych to měl nabídnout televizi jako reality show. Co třeba VyTunění ...
