Byl to původně marketingový buzzword americké firmy National Instruments, která se tím snažila prodat více svého počítání: Big Analog Data, Velká analogová data. NI dokládala, že firmy mají hromady dat z analogových senzorů a těm datům je třeba porozumět. Dojímavý příběh automobilu Landrover, z něhož v reálném čase padají data z pětiset senzorů a NI dodalo udělátor, díky němuž automobil jezdí. Laurin s Klementem by si mohli hlavu ukroutit údivem, že jim auto jezdilo i bez toho.
Ale zase tak směšné to není, ono to autíčko jezdí o něco komfortněji, než to pánů Laurina s Klementem. A o tom to je. Velká data jsou intenzifikace využití zdrojů. Jenže mají problém s tím, jak si ten svět osahat a jak si propojit náš svět a svět senzorů. O co jde?
Když se zeptáte na teplotu, člověk je schopen říct, zda se cítí komfortně, je mu teplo či zima. Senzor vypálí na desetinu stupně přesný údaj, ale není mu nijak, je to jen senzor a jen číslo bez emoce. I kdybyste ho uškvařili na škvarek, tak bude do poslední chvíle hlásit teplotu, ale nepostěžuje si, že je mu už fakt vedro. Právě ono “porozumění” naměřené veličině jsou ta Velká analogová data. Ve skutečnosti pro člověka není důležitý numerický a přesný údaj, ale rozpětí vztažené k tomu, jak na tom momentálně je.
Aby to totiž nevypadalo příliš triviálně: vždy jde o tu takzvanou vztažnou soustavu. Ptáte-li se na pocit teploty člověka v tričku a v kožichu, od obou dostanete rozdílnou odpověď, ačkoliv jsou oba ve stejně teplém prostředí. Takže má-li se interiér vozu vyhřát na příjemnou teplotu, je potřeba vědět, co všechno u člověka podmiňuje stanovení teploty prostředí, kterou by považoval za příjemnou.
Právě tady někde začíná zajímavý problém digitální svobody. Jestliže opravdu dojdeme tak daleko, že všude kolem nás budou senzory (a zatím není důvod se domnívat, že tomu tak nebude), bude potřeba, aby vyhodnocování těchto dat bylo co nejotevřenější. Tedy včetně toho, že bude existovat otevřená schopnost porozumět těmto velkým analogovým datům a převést je na užitečné vyjádření typu “je mu teplo/zima/akorát”. Jinak získáme otevřená data (a to ještě v tom lepším případě) a budeme jimi bezúčelně zahlceni. A každý výrobce analytického nástroje si bude vytvářet svou sadu pravidel, jež mezi sebou nebudou vzájemně příliš spolehlivě interoperabilní. Povede to k nespokojenosti, k problémům s akceptací služeb postavených nad takto analyzovanými daty a celkově k pomalému růstu sektoru.
Přitom se ale do otevřeného popisu analýzy velkých analogových dat nikomu nechce. Není se čemu divit, je to moc práce a zatím to vypadá jako vhodná scéna pro hrabání si na vlastním písečku.
[email-subscribers namefield=”YES” desc=”Chcete nové články emailem? Přihlašte se zde a nově vydané články vám hned dorazí na email:” group=”Public”]
