Rozhodli jsme se na velikonoce vyrazit více do přírody a odjeli jsme v pátek do Kašperských Hor, rozkošného městečka na Šumavě obklopeného několika hrady (výhoda pro mne).
Už první den se ukázalo, že předpovědi počasí nerespektují situaci na hřebenech Šumavy, protože když jsme vyrazili několika oklikami na Javorník, zjistili jsme, že se půjde sněhem. Nejdříve to vypadalo na místní sněhové jazyky, kvůli kterým se nevyplácelo vracet se a hledat jinou cestu. Pak bylo sněhu více a všude a nakonec z toho bylo deset kilometrů místy až půl metru hlubokou závějí. Což by nebylo tak zlé, kdybychom si na cestu nevzali jarní plátěnky, rozhodně ne dimenzované na chůzi ve sněhu. Bylo to vtipné a docela rádi jsme se stavili ve vytopené restauraci na Javorníku na velkorysý oběd. Jo, na Javorníku je ideální kombinace pro sledování BTSek. Je zde totiž rozhledna a deset metrů od ní je BTSka, takže když lezete na rozhlednu (30 metrů, 197 schodů), můžete z okýnek sledovat podrobně, jak BTSka a věž vypadá. Bohužel v sobotu byla tak mizerná viditelnost, že to také bylo prakticky to jediné, na co se dalo koukat. Proč nedali BTS na rozhlednu se mne neptejte...
Sluníčko vysvitlo až v pondělí, kdy jsme se vydali na Zlatou stezku, takovou naučnou stezku po místní těžbě zlata. Celou dobu jsme bedlivě prohlíželi každý kámen, jenže žádný zlatý valoun jsme nenašli a já jsem doma zapoměl teploměr, jehož rtutí jsem chtěl loužit zlato z rudy. Žádné náhlé zbohatnutí se bohužel nekonalo. Alespoň se trochu dalo fotit, udělal jsem pár spíše symbolických fotek, abych foťák netáhnul vyloženě zbytečně. Jsou zde. Tož vzhůru do práce...
