Ke konci týdne se nahromadila spousta práce. Ve čtvrtek jsem byl pro Ditu na letišti, vracela se ze států, stál jsem tam nevyspalý, protože jsem se rozhodl, že jí udělám na přivítání jahodový dort. Jahodový proto, že to byl průnik toho, co z pekařských výrobků Dita jí a co já jsem schopen vytvořit. Samozřejmě i při jeho tvorbě se ukázalo pár zádrhelů - zejména se želatinou, u které jsem až po několika pokusech přišel na to, jak ji donutit ztuhnout (lít ji po lžičkách na vychladlý dort). Když jsem předchozí dávku želatiny vypracoval přesně podle návodu, netuhla a netuhla. Dal jsem ji do ledničky, netuhla (trik se lžičkou mi byl ještě neznámý) - a vypadala řídce. Byly dvě hodiny v noci a tak jsem se rozhodl pro použití moderní techniky - do hrníčku jsem strčil vývody měřáku a na odpormetru jsem nastavil, aby začal pištět, až odpor překročí určitou hranici. Počítal jsem s tím, že jen tekutá želatina je vodivá. Pak jsem měřák vystrčil z ledničky a lehl si na gauč s tím, že mne pištění měřáku zbudí a já budu mít právě a aktuálně tuhnoucí želatinu. Ráno v devět jsem měl totálně stuhlou želatinu v misce, vybité baterie v měřáku a tak jsem rychle uvařil další dávku. S tou to už vyšlo.
Víkend byl o dost klidnější, prohlíželi jsme si lákavé časopisy o bydlení a dumali o tom, jak se přestěhujeme do nového bytu a především, jak ho zařídíme. A aby toho nebylo málo, rozhodl jsem se večer Ditu požádat o ruku. Naštěstí mne nenapínala dlouho a souhlasila :) Jupíííí :) Takže to byl vlastne veskrze positivní víkend...!
