Těžko byste v českých telekomunikacích našli jiné lepší jméno, na které lze lépe svorně nadávat, než Český Telecom. Kdysi jsem soudil, že jakýkoliv svéprávný kupec našeho inkumbenta firmu nutně přejmenuje. I stalo se tak.
Španělská Telefonica, pod dojmem svého šťastného nákupu a asi taky proto, aby byla legrace, se rozhodla jméno integrovat spolu s Eurotelem. A protože španělské jméno by zřejmě ocenili jen a pouze mexický pistolník, vyčůraně se zvolilo Telefonica O2 (s lokálním přídomkem Czech Republic). Nečte se to ani O dós, jak by napovídal španělský původ firmy, ani O dva, pro místní lokalitu, ale Ou tú - asi jako citoslovce kvílení...
Je těžké na to něco smysluplného říci. Jména firem se mění podle toho, odkud koncernový vítr duje, v tomto případě z pyrenejského poloostrova. Pro nás koncové zákazníky to nemá žádný valný smysl, kromě nostalgie po tom našem prvním mobilním operátorovi. Tři zlomené Svatoplukovy pruty, logo to Českého Telecomu, mi věru chybět nebudou.
Ale pro pořádek by se to zaznamenat mělo. Navíc, jestli opravdu Vodafone v záchvatu finanční paniky střelí to, co si před rokem koupil jako Oskara, nevyjdeme z "rebrandingu" ani příští rok.
Až Telefonica O2 zavede SMS za korunu, migruju k ní. Zatím mi změna jména ke spokojenosti nestačí.
Pro pořádek rovněž stojí za to zaznamenat, že umřelo NMT Eurotelu (tedy Telefoniky outů) a to tak, že definitivně. Škoda ho, užil jsem si s ním zábavy velmi mnoho, chápu ale, že žít se z toho nedá. Hezký rozlučkový článek sepsal Kamojed, já jsem původně chtěl přihodit několik veselých historek, leč nedostalo se mi času.
Je to horké léto.
