Skupina třiceti poslanců navrhuje zákon, podle něhož nebudou smět sociální sítě a nejrůznější diskusní místa mazat komentáře uživatelů pod hrozbou drakonických pokut v milionových řádech. Zákon je zaměřený proti cenzuře. Z důvodu klidné úvahy vám zatím neřeknu, kdo zákon navrhuje, na to je čas.
Co a jak s tím?
Důvodová zpráva varuje před tím, že dochází k omezování svobody vyjádření. Často navštěvované prostory na velkých sociálních sítích mají podmínky, které namísto státu omezuje soukromý provozovatel, jehož zájmy se nemusí shodovat se zájmy státu, ba naopak. Nabízí se tedy jako první logická volba toto zakázat a vynutit na takových serverech obdobnou regulaci, jako třeba v médiích. Zakázat mazání jakýchkoliv příspěvků vyjma těch, které jsou vysloveně protizákonné. Podle tohoto předpokladu by v diskusních prostorech, které jsou dnes obecně chápány jako veřejné, měla převážit něco jako „veřejná služba“.
Je to zajímavá úvaha opírající se o logiku mediální legislativy počátku 20. století. Zkusme se zamyslet, zda to o století později může pomoci.
Bude taková povinná svoboda prospěšná?
Tak především dojde k zahlcení diskusních serverů spamem. Provozovatelé se budou obávat mazat běžné obchodní nabídky i ty velmi obtěžující „penis enlargementy“. S ohledem na to, jak mizerně funguje úřední rozhodnutí ve věci spamu (prakticky nikdy nekončí), neexistuje žádná právní jistota, že za odstraněný spam nedostanete pětimilionovou pokutu. Jak to prospěje čitelnosti diskusí, je nasnadě.
Za druhé dojde ke zvýšení nejrůznějších forem diskusního plevele: od čistokrevného trollingu, přes offtopicy a ad hominem útoky, které dnes většina moderátorů maže a jejich autory napomíná či blokuje. Ani to diskusím nepomůže.
Za třetí se stíží pozice státu v oblasti boje proti dezinformacím. Ani zjevné nesmysly a lži nebude možné mazat z obavy před pokutou, což byla doposud dobře fungující autoregulace. To jediné je spekulativní, protože to jsou možná ty svobody, které potřebujeme.
Opravdu?
Informační svoboda nemůže existovat bez informační zodpovědnosti
Situace v dezinformacích se stane značně asymetrickou. Ani na vlastním serveru, ani ve vlastní skupině na Facebooku, nebudete moci vykázat anonymního dezinformátora. Vy budete dohledatelní, on ne. Jakkoliv je možné v zájmu „veřejné svobody informací“ možné uvažovat o takovém „zákazu cenzury“, není možné jej oddělit od nároků na druhé straně. Tedy od skutečnosti, že dezinformace může mít své dopady (proto se taky publikuje) a ten, kdo ji publikuje, by za ni měl být zodpovědný se všemi důsledky. Pokud napíšete, že prezidentský kandidát sloužil v SS a on prohraje, ačkoliv informace není pravdivá, neměl by autor té dezinformace zaplatit prezidentskou kampaň? A ať nejsme u politiky, pokud nějaký „ekoterorista“ rozšíří informaci, že výrobek slovutného koncernu je testován na zvířatech a kvůli tomu se přestane prodávat, neměl by dotyčný zaplatit škodu?
To je krásný předpoklad osobní zodpovědnosti, ale v Česku nerealizovatelný. Dezinformátor se ztratí v anonymitě a i kdyby se ho podařilo vypátrat, tak u soudu dostane symbolické tytyty. Informační svoboda a její tvrdá vymahatelnost nemůže existovat
Bez informační zodpovědnosti a její tvrdé vymahatelnosti, jinak je jedna ze stran znevýhodněná. A to je na celém poslaneckém návrhu principiálně špatně.
Dnes totiž celou věc řeší svoboda na obou stranách. Vy něco plácnete, provozovateli se to nelíbí, tak to smázne.
A jaká bude praxe?
Pokud se ten zákon přijme, hodně se pobavíme. Za prvé se dozvíme, jestli už si ve Facebooku koupili mapu, na které je nakresleno Česko, protože velmi pravděpodobně ten zákon jen vyignorují. Zvláště, když bude v protikladu s legislativou EU. Představa, že FB sám nebude moderovat diskuse nebo zablokuje vlastníkům stránek a skupin možnost mazat názory (přičemž postih jde k jeho tíži), mi přijde mimo. Nákladově vyjde Facebook levněji odepsat výnosy z celé České republiky a ty čtyři miliony uživatelů z miliardy, než to celé přeprogramovávat.
Co tuzemští provozovatelé? Zákon se týká diskusních fór nad 100 000 uživatelů, přičemž není přesně stanoveno, co to znamená. Běžný problém zákona kolem IT, který píšou lidi bez znalosti věci. Rozumí se tím registrovaný návštěvník? Nebo jakýkoliv unikátní návštěvník (asi spíš)? Pak do toho spadne kdejaký server, i fórum Chronomagu má hodně přes 100 000 návštěvníků (a 20 000 registrovaných).
Co asi udělá iDnes nebo třeba Lupa, pokud se zákon schválí? Jediné logické řešení bude odstranit diskusní fóra pod články v té podobě, jak tam jsou dnes. Možná půjde nějaká právní klička typu „redakce publikuje výběr zajímavých názorů“, ale to bude dost práce. Nejjednodušší řešení bude to všechno smazat, na většině zpravodajských serverů už dělají diskuse minimum čtenosti a maximum problémů.
Tím se ale zúží diskusní prostor, pro dezinformátory a alternativce dost podstatně. Což nevidím, jako škodu, ale teď přichází pravá chvíle říct si, kdo jsou předkladatelé zákona:
Václav Klaus mladší, Zdeněk Ondráček (aka mlátička z Národní), Jaroslav Foldyna (ČSSD, bez komentáře), Patrik Nacher (Ano, ale kdysi mi přišel rozumný), Hyťhová (SPD, podporovala online útoky proti školákům v Teplické škole), Marek Benda (ODS) nebo Vojtěch Munzar. Obecně je to sbírka lidí z ANO, ODS, SPD, KSČ(m) – a jak na ty jména koukám, tak jsou to většinou lidé, kteří chtějí otočit kormidlo směřování víc od demokracie k autoritativnímu režimu.
Stojí za to zmínit Václava Klause mladšího. Ten se ještě nedávno veřejně pozastavoval nad tím, že stát soukromým provozovatelům hostinců přikazuje, jak se mají chovat ke kuřákům, kde že jsou jejich podnikatelské svobody… Teď podporuje mnohem ostřejší zákon, který zasahuje do podnikatelských svobod provozovatelů internetových serverů. Kde je ta názorová kontinuita a zásadovost? Nikde, voli ji vzali.
Poznámka stranou: a co já, když hájím omezení kouření a zároveň říkám, že zákaz cenzury na internetu nelze přijmout? To je zase delší věc, ale obecně obojí (kouření i spaming a dezinformace na netu) mají svoje náklady do společnosti a je třeba se k tomu postavit a přenést je na ty, co je způsobují případně minimalizovat. Omezením kouření ve společných prostorech i umožněním boje proti dezinformacím či spamu. Obojí má akorát odlišné technické provedení, protože obojí funguje technicky jinak.
Sečteno a podtrženo: zákon je nesmyslnou směskou chaotických právních úprava navržený lidmi, kteří se o století zpozdili. To ale neznamená, že se zákon nepřijme, strany mají pohodlnou většinu. Situaci v informovanosti zákon nezlepší ani pro dezinformátory stylu Klausova či Hyťhové. Naopak jim diskusní prostor zúží a ještě jasněji ukáže, že vůči globálním firmám nejsme bez EU nic.
Že to zkomplikuje život českým firmám a běžným občanům, o tom ani není třeba mluvit. I když to dopadne, jako v Česku vždycky: zákon se bude ignorovat, obcházet (zneviditelnění místo mazání) a použije se jen tehdy, když bude potřeba zničit politického nebo obchodního konkurenta někoho dostatečně důležitého.
