Mám takové osobní dilema. Už delší dobu si říkám, že bych měl změnit způsob dopravy Prahou. Až do letošního roku se to nějak dalo ustát, ale v posledních měsících se mi zdá, že se doprava v Praze horší skokově. Pozoruju to statisticky, na dopravě do práce. Vzdálenostně to mám podle tachometu osm (číslem 8) kilometrů. Ještě vloni jsem to jezdil průměrně za třicet minut v ranní špičce. Poslední měsíce se pohybuju přes 40 minut, zpravidla ještě více. A to zapomínám prozradit, že v Římské prakticky nelze zaparkovat, takže parkuju tak kilometr od kanceláře. Když nemám pech. Hodinová doprava do práce se začíná stávat spíše pravidlem, než výjimkou a to bez ohledu, zda jedu v sedm, nebo v deset.
Východiska jsem nacházel různá. Chvíli jsem si dopřával luxusu dopravy v MHD. Což se ukázalo být jednak neflexibilní a navíc nad moje nervy a ochotu se uskrovnit. Pak jsem si říkal, že si koupím Smarta. Ten se líp parkuje, ale v provozu má pořád stejné problémy. Prostě se neprotlačí a po chodníku se s ním cpát nebudu.
Kolo jsem zavrhl jako příliš velké dobrodružsví. Poté, co mi kamarád v pitevně pár cyklistů ukázal. Bavit jsem se s nimi už o tom nemohl, ale stejně mne to nenavnadilo přistoupit na pražský cyklismus.
Nyní mne pár lidí přesvědčuje, že východisko je ve skutru. Na padesátku kubaturu nemusím mít extra řidičák, mám ještě ten starý a dokud mi zbývá skoro polovina bodů, mám naději, že bych na něj ještě pár kilometrů najezdil. Skůtr je více karosovaný, než kolo, navíc je samohybný, žere málo a rychlostně taky moc přes padesát nedá, když odmyslím volný pád. Praktické demonstrace mne nalomily.
A tak otázka do pléna. Máte někdo praktickou zkučenost s pohybem na skůtru prahou? Teď nemyslím chopry, nadupané mašiny a další podobné zázraky, ale ty klasické skůtry. Kamarád patolog pravil, že jich buďto je v Praze mnohem míň, než cyklistů a motoristů, ale že ještě žádnýho na sále neměl. Nevím, zda mne to má uklidnit, ale zní mi to slibně.
Takže praktické zkušenosti uvítám …
