{democracy:2}
LCD televizor versus Plazma
Na trhu vypadá situace vcelku jednoznačně. LCD televizory válcují plazmy, alespoň pokud se spokojíte s rozměrem do 40 palců, tedy nějakých 90 cm viditelné úhlopříčky. Důvody jsou nasnadě: LCD už jsou v těchto rozměrech levnější, méně žerou i hřejí a běžný uživatel rozdíly tolik nerozpozná, případně odpustí, že černá není černá, ale šedivá. Plazmy se drží zuby nehty jen Pioneer, který vsází na to, že má náročnější uživatele. Pokud větší úhlopříčku nechcete nebo na ni nemáte, je dnes LCD zřejmě nejlepší volbou pro následujících pár let.Volba úhlopříčky
Pokud chcete jít do LCD, nejobvyklejší rozměry jsou 32, 37 a 40 palců, tedy od 82 do 100 cm, plus mínus jak to kdo počítá. Berte v úvahu, že doporučovaná vzdálenost od obrazovky je troj až pětinásobek úhlopříčky, když je vzdálenost menší, nevnímáte celý obraz, když větší, tak může rušit okolí. Pánové bacha - ženy mají lepší periferní vidění, takže nenechte to posuzovat partnerky. Berte v úvahu, že ploché televize jsou ploché: klasická CRT mají obrazovku zhruba metr od zdi, ploché televize cca 20 čísel od zdi, ačkoliv můžete laborovat s posunem stolku. Kde vám tedy stačila CRT televize o úhlopříčce 55 cm, bude muset započítat dalších cca 20 cm navíc pro kompenzaci vzdálenosti od zdi, takže už můžete rovnou sáhnout po úhlopříčce 32 palců. Ta je vhodná pro vzdálenost od sedačky cca 2-4 metry a to je také obvyklý rozměr obýváků. Je nutné si uvědomit, že širokoúhlé televize jsou při stejné úhlopříčce více náročné na pozornost na kraji sítnice, takže u nich volte nižšší část rozpětí a násobte úhlopříčku koeficientem 2,5 až 3 maximálně. Případně to otestujte... 32 palců širokoúhle tedy odpovídá vzdálenosti od obrazovky cca 2,5 metrů Například já uvažuji o úhlopříčce 32 nebo 37 palců. Pozor na to, 32 palců je vážně trochu málo...HD Ready versus True HD
Velké zmatení dnes panuje v připravenosti na HD obraz, tedy na High Definition. Výrobci v tomto zpravidla mlží a využívají nejednotnosti ve značení. Za HD se totiž označuje cokoliv, co má vyšší rozlišení než stávající PAL o 576 řádcích (sloupců je ekvivalentně k tomu více podle toho, zda obrazovka je 4:3 nebo 16:9). V praxi jsou dva řádkové formáty a to 720 nebo 1080 řádků (bodů). Klasické HDTV tedy předpokládá vysílání ve formátu 1920 x 1080 bodů neprokládaně (progresivně). To ale naprostá většina dnes prodávaných LCD televizorů (ani Plazem) nenabízí. Standardem je spíše 1366 X 768 bodů, což odpovídá onomu nižšímu HD rozlišení. Tyto televizory se označují jako HD Ready, přičemž to "ready" označuje přítomnost nějakého vstupu pro vysokorozlišitelný signál (zejména HDMI) a minimálně oněch 720 obrazovkových řádků (bodů). V praxi narazíte s HD ready obrazovkami na drobný problém: musí deformovat prakticky všechno, co na nich zobrazíte. Klasický PAL signál se snaží roztáhnout na co největší plochu obrazovky, jenže mají jiný stranový poměr (16:9), než dnešní české TV vysílání (4:3). A tak obraz buďto oříznou, nebo doplní černými pruhy a nechají kus obrazovky nevyužitý. Dnes je již slušností, že vám televize dá v nastavení vybrat. A protože 768 řádků není násobkem 576 řádků klasického PALu, je třeba obraz přepočítávat, nelze prostě a jednoduše každý bod znásobit. Musí se některé znásobit a jiné ponechat. Tahle magie se u každého výrobce jmenuje jinak a tyhle filtry pro úpravu obrazu jsou zodpovědné za to, jak moc si na televizním vysílání na své nové televizi pochutnáte. Pokud máte možnost srovnávat (osobním pokukem na obrazovku), doporučím trik: stoupněte si před televizi a soustřeďte se na logo televizní stanice v levém horním rohu. Dobré obrazové engine ho udrží stabilní a relativně slušně vyhlazené, mizerné algoritmy ho mají nepříjemně zubaté a "vlnící se", protože ho přepočítávají ve vztahu k měnícímu se pozadí. Jestli se těšíte, že s HD Ready si užijete HD signál, až k nám doputují Blue-Ray nebo HD DVD, netěšte se moc zjevně, byli byste zklamání. Vysokorozlišitelné filmy potká stejný problém, jen opačným směrem: budou mít větší rozlišení, než vaše obrazovka a bude třeba některé body vypustit. Naštěstí v tomto případě je stranový formát 16:9 prakticky stejný (bacha, některé LCD mají 15:9), takže není třeba ořezávat, stejně je ale nutné pár bodů vyhodit. A zase platí, že záleží na chytrosti televize, jaké vyhodí a jak se na ty nevyhozené bude dát koukat. Souhrnem lze tedy říci, že HD Ready televize jsou dnes vlastně nejhorší možné řešení pro věrnost obrazu. Vždy je třeba ho deformovat a měnit. Na druhou stranu v cenové hladině kolem 30 000 Kč už jsou televize natolik chytré, aby na ten obraz bylo kvalitní pokoukáníčko, na skutečnou HD zábavu si ale musíte zvolit True HD obrazovky, které začínají spíše na trojnásobku ceny. Takže nakonec je HD Ready nejrozumnější řešení... :( Můj osobní závěr z toho je následující: pokud máte televizi jen na sledování televizních pořadů nebo pořadů nahraných z TV, je kvůli nutnosti deformace stranového poměru lepší zůstat u stávající televize (pokud samozřejmě ještě dýchá). Pokud sledujete DVD nebo filmy z počítače (kde vládne formát 16:9), přechod na HD Ready obrazovku se vyplatí, ale do méně známých značek jako TechniSat nebo Humax jděte jen tehdy, když si ji můžete osobně prohlédnout, zda vám vyhovují. A jelikož já v poslední době sleduji prakticky výhradně DVD nebo filmy z počítače, je pro mne LCD přirozená volba - už proto, že notebook snadno k LCD připojím a můžu sledovat třetí řadu Lost na pořádné televizi a ne na displeji notebooku.Další maličkosti
Finty s kontrastem a zpožděním LCD jsou vám asi známé. Nové LCD, které jsou právě na trhu, už mají pod 10 ms, což je už dostačující zcela. Pokud je zpoždění do 15 ms, netrápil bych se tím, nad to bych šel spíše nerad a doporučuji se toho pravidla držet nebo si nechat obrazovku ukázat se závody F1 a pak se rozhodnout. Svítivosti dnes běžně jdou nad 450 cd/m2 a kontrast nad 1:800, což se mi rovněž jeví jako dostatečné, kontrast nad 1:1000 už je naprostá spokojenost. Z funkcí doporučuji orientovat se na digitální tuner DVB-T. Kupovat si k televizi externí je zbytečná bedna navíc. Význam DVB-T tuneru bych ale nepřeceňoval a pokud má být rozdíl s a bez více jak dva tisíce, nejděte do toho. Proč? Dnešní digitální TV tunery používají kompresi MPEG-2, do budoucna se ale i u nás počítá s přechodem na MPEG-4 a starý tuner vám bude k prdu. Sony televize sice nabízejí CI slot pro kartu zvládající i MPEG-4, takže budete moci upgradovat, nebude to ale zadarmo a hlavně tyhle karty jsou teprve ve vývoji, běžně se neprodávají, takže kdo ví, jak to ještě bude. Nedořešenost tohoto přechodu považuji za nejstupidnější záležitost spojenou s technologií DVB-T a bude z toho ještě dost zlé krve bez ohledu na nějaké kasační stížnosti.Co byste od televize měli chtít za další funkce
To je dobrá otázka. Tak především bych doporučil trvat na HDMI portu, lépe pak dvou. Do jednoho zastrčíte HD DVD přehrávač, až bude, do druhého si můžete připojit počítač. Nečekáte-li moudře, že obojí budete realizovat v nejbližší době, vystačíte s jedním HDMI, ale na jeho přítomnosti trvejte. Co je podstatné, pokud je HDMI, můžete se vykašlat na přítomnost VGA vstupu a můžete si koupit kabel převádějící HDMI na DVI (v USA 20 USD, u nás netuším) a DVI má každá slušná grafická karta. Pro tak vysoké rozlišení stejně není vhodné používat analogový VGA kabel. Vhodný je SCART pro dnešní VHS (máte-li ještě) a DVD. Ostatní zvukové vstupy a výstupy hlavně podle toho, co umí vaše věž. To už jsou ale věci, které jsou ve třídě HD Ready zařízení samozřejmostí - stejně tak provoz s pasivním chlazením, tedy potichý, bez větráčků. Některé televizory mají vestavěný pevný disk pro nahrávání pořadů. HD rekordéry osobně považuju za skvělý vynález, ale může se stát, že si dnes nejste jisti, zda je využijete. Potom mám radu: nekupujte si ani tu televizi. Nebo si za měsíc dokupte ten HD rekordér zvláště, opravdu se vyplatí. Zbytek funkcí je na vás. Teletext osobně považuji za kravinu, takže paměť na stránky teletextu je mi ukradená, DVI vstup je fajn, ale DVI kabel stojí jen o málo méně, než HDMI-DVI, takže ani tomu bych nekladl velkou váhu. Důležité bývá, kolik stojí příslušenství pro připevnění na zeď a zda vůbec existuje přímo od výrobce. Většinou ale ano. Obraz v obraze (PIP) je zajímavá funkce, někdo na ni nedá dopustit, mně je třeba ukradená a nikdy jsem ji nepoužíval. Takže mi její absence nevadí. Většinou to lidi používají, když čekají na film na jednom programu a mezi tím si pouští jiný program. Osobně to řeším tak, že si film nahrávám na HD rekordér a přijdu ho sledovat o půl hodiny později. Alespoň tak můžu přetáčet reklamy ... Ekvalizéry a zvláštní úpravy zvuku mi řeší zvláště tuner, ale opět, je to na vás.LCD TV je hit letošních vánoc
Je třeba nenechat se zmást. Z novin každý den vypadávají letáky s nabídkou plochých televizí a vypadá to na hit letošních vánoc. Letáky jsou hlavně na značkové televize Sony, Panasonic atd. Zvažte bedlivě, nakolik potřebujete značku.
LCD panely (to sklo uvnitř té televize) vyrábí zhruba tři firmy na světě, takže ty špatné být nemohou a tu trochu ovládací elektroniky, zejména hřebenové a obrazové filtry, už zvládají i méně známé značky. Například Sony vyrábí model SONY Bravia KDL-32S2000, který dnes najdete za ceny kolem 35000 Kč s DPH. Řada S (za číslem 32 v názvu) označuje nejslabší modely Sony (pak je V a W).
Adekvátně vybavený MASCOM MC32W13 B/S iDTV seženete za 24 000 Kč s DPH, tedy o jedenáct tisíc níže. Obě televize mají DVB-T, Sony nabízí HDMI, Mascom zase DVI konektor. Pochybujete-li o smyslu DVB-T pro vás, můžete u Mascomu koupit ještě o tři tisícovky levněji.
Co budoucí technologie a ochrana investic
Nic tak nenaštve, jako když televizor, který právě za dva platy koupíte, slevní na polovinu. Nebo přijde mnohem lepší technologie. Zaprvé je třeba říci, že ceny LCD televizorů neustále klesají a co bylo o minulých vánocích za šedesát, je nyní za polovic. A co je dnes za třicet, bude o příštích vánocích za dvacet. To je ale osud každé elektroniky a pokud vám televize dosluhuje jako mně, je už velmi rozumná doba na nákup LCD televizoru.OLED
Co se budoucích technologií týká, pár jich je, ale s jejich nasazením je to všelijaké. Tak především je tu OLED technologie, tedy technologie organických světlo emitujících diod. Dává velmi dobrý obraz, ale zatím není stabilní ve větších velikostech a nechytá se tolik ani v mobilních telefonech nebo dalších malých zařízeních. Evidentně je na ní ještě třeba pracovat a po nejbližší dva roky se s ní zřejmě nesetkáme v nějakém realisticky naceněném výrobku. První takové televize předvedl Samsung, na obrázku je jeho 40 palců úhlopříčková televize:
SED TV
Podobně je tomu v případě technologie SED, tedy u Surface-conduction Electron-emitter Display. SED technologie je vlastně obdobou CRT, jak vidno z obrázku. Vtip je jen v tom, že elektrony neemituje elektronové dělo a katoda, ale takzvaný SCE, povrchově vodivý emitor elektronů. Každý bod na displeji má svůj SCE protibod, který může vyemitovat elektron rozsvicující fosforovou vrstvu na obrazovce vlastně stejně, jako u klasického CRT. Vtip je ale samozřejmě v tom, že díky této konstrukci může být displej plochý a placatý. Velmi plochý a velmi placatý. A velmi kontrastní - kontrastní poměry dosahují již nyní běžně deseti až dvacetinásobků plazmy. Ostatně, jako je tomu u CRT. Kromě toho SED displeje mají středno dobu vyhasnutí již nyní kolem 1 ms a také dostatečné rozlišení.
Rozdíl mezi plazmou, LCD a SED televizemi dobře demonstruje následující obrázek:
Hlavními zastánci SED technologie je Canon a Toshiba, televize jsou již nyní k dispozici, v prodeji se mají objevit koncem roku 2007 a v masovém množství pak v roce 2008. Cena by v roce 2008 měla být podle Toshiby zhruba o 10-20% vyšší, než u LCD.
Obě firmy ale již dříve odhadovaly prodej SED TV na rok 2006 - a kde nic, tu nic.
V každém případě SED TV vypadají velmi zajímavě.
Vzhledem k tradičním zpožděním (SED se vyvíjí od roku 1986, není to dva roky stará technologie) bych řekl, že u nás se s těmito displeji setkáme nejdříve kolem roku 2009. A samozřejmě, jestli do té doby vydržíte s vaší starou televizí, tak proč ne.
Vývoj se navíc nezastavuje. Už nyní se objevují prototypy šesti základních barev v displejích a další vylepšení jako AMOLED nabízející extrémně malou tloušťku počítanou v milimetrech. Na obrázku je 1,2 milimetrů tlustá aktivní vrstva AMOLED displeje na skle 17ti palcového displeje Samsung. Jejím momentálním problémem je ocelový rámeček, který ji chrání proti poškození, díky němu nabrala na tloušťce... :)
Takže vždy se něco najde...
Inu, uznávám. V televizi toho ke koukání moc není. Ale doba pokročila. Mám doma Synology disk, který odebírá přes Torrent a RSS z TorrentSpy.com moje oblíbené americké televizní show a filmy. Sám je stáhne. Já jen musím připojit notebook k televizi a koukat. Ještě tohle bude chtít nějak poladit nějakým hezkým zařízením, asi zde skončí další mečík. A pak, že v té televizi nic nedávají. Dávají, ale musíte se postarat sami... :)
Odkazy (želbohu neplacené, další zajímavé tipy pište do komentářů)
- SvětTV - velmi široká nabídka všech možných (i nemožných) značek.
- Mascom
- Videoexpert - hlavně velké značky
- Digiboss - mrkněte na Xoro a Amoi, tenhle model Amoi je zřejmě nejlevnější a nejvýhodnější Full HD televize
- Video Planeta - hlavní značky ale i další značky jako JVC, D.Boss. Slabší popisky
- LCD 4 U - široká nabídka
- Alave - taky hezký výběr
