V souvislosti se svojí opovážlivostí pochválit ve svém článku v Lidovkách minulý týden ministra Mlynáře jsem dostal řadu emailů, v nichž mi většinou zcela neznámí lidé psali, že mne považovali za inteligentního člověka a co že jsem si tedy odvážil pochválit toho debila a defraudanta. Jelikož si obojí nemyslím, rád bych osvětlil svůj názor, proč soudím, že Mlynář jako ministr informatiky spíše prospívá, než škodí a proč mu fandím v jeho práci (i když moje fandovství – a to si řekněme na rovinu - je mu na houby).
Především je potřeba udělat si jasno v pozici ministra menšinové koaliční strany. Ministr informatiky nemá žádnou pravomoc, jak ovlivnit nastavení cen za telekomunikační služby, protože většina telekomunikačních firem jsou soukromé subjekty a na ministra mohou z vysoka. Regulaci cen u Českého Telecomu provádí ministerstvo financí ve spolupráci s nezávislým regulátorem. Ministr informatiky nemůže zasahovat ani do práce ministerstva financí, ani do práce ČTÚ, protože ani jedno mu nepodléhá (šéfa ČTÚ jmenuje zástupce generálního ředitele státní služby). Byly tu sice jisté pokusy, aby telekomunikační politika více či úplně podléhala ministerstvu informatiky, kam logicky patří, jenže vzhledem k tomu, že jde plné koryto disponující rozsáhlou soustavou možných trafik pro přátele ČSSD, nikdy k tomu nedošlo. Z toho vyplývá, že ministr Mlynář nemá jinou možnost, jak se dohodnout na změně cen či služeb u ČTc, než běžný občan – zavolat a přesvědčovat. Což vzhledem k tomu, že současný management ČTc je placený od výnosu z privatizace, je dost k ničemu. Proto také kritizovat ministra informatiky za to, jaké ceny má Český Telecom, je spíše projevem nevědomosti o tom, jak to tu funguje. Nižší ceny je třeba chtít u Sobotky… Ministr menšinové koaliční strany se také těžko může opírat o nějakou větší vyjednávací pravomoc - těžko může brečet u premiéra, že lidi třeba v Telecomu (často právě premiérem dosazení trafikanti) nedělají, co by ministr chtěl.
Dále se přetřásá, jak jsme pokročili s digitalizací státní správy a Mlynářovi se o hlavu omlátí portál státní správy. Je nepřístupný, má divná URL a kdesi cosi. Přiznám se, že divná URL jsou mi ukradená a s přístupností taky problémy nemám (Firefox ani MSIE). Možná bych ho udělal hezčí, možná trochu jinak udělal přístup k informacím, jenže to jsou koncepční věci a někdo rád holky, jiný vdolky, o tom těžko dojít k objektivnímu stanovisku. Pro mne je důležité, že něco takového existuje a dá se na tom dost informací najít. A ještě více důležité pro mne je, že řada procesů dosud nutně papírových začíná fungovat digitálně. Máme náhledy do katastrů nemovitostí, máme podávání různých přiznání přes internet i málo používaný digitální podpis. Nemáme hromadu dalších věcí, které bychom mít mohli. Problém zpravidla je zase v tom, že státní správa není zrovna nejpružnější a ministerstvo informatiky nemůže z pozice minoritního koaličního partnera nic nařizovat jiným rezortům. Nemůže zadupat na ministerstvo vnitra a říct: "do příštího roku udělejte internetové občanky". Takhle rozsáhlé projekty jsou spíše věcí celovládního souhlasu a především celovládní vůle, což se v takhle rozhádané koalici dá očekávat jen velmi těžko.
I pokud bychom porovnávali stav digitalizace české státní správy s jinými státy – v něčem jsme na tom lépe, v něčem hůře. Ani řada zemí EU dodnes neumožňuje podávat přiznání k dani nějak extra komfortně přes net. Nejsme sice drsně napřed, ale ani pozadu a je dobré si uvědomit, že změna (kromě vzniku Justice.cz) přišla až za Mlynáře.
Pokud bych měl uvést dva zásadní klady Mlynářova ministrování, které jsou viditelné na první pohled, hovořil bych o protlačení CDMA u Eurotelu, které spolu s Waleskim prosadil "navzdory mnohým", přičemž to mnohým zahrnuje vládní kolegy, šéfy Telecomu i ČTÚ. I když pár uživatelů na CDMA nadává, přesto je to dnes plošně i cenově prakticky nejdostupnější nabídka od větší firmy, se kterou se dá počítat a která řádně zamíchala s trhem pro ISP a mimo jiné k nám dotlačila i EDGE od všech mobilních operátorů. Pokud bych měl v záslužných výkonech pokračovat, zmínil bych znovu dokoupení Eurotelu Telecomem, rovněž toť ministerská práce a "navzdory mnohým".
V médiích teď sviští o Mlynářovi především negativní zprávy. Co si myslet o kauze Testcomu? Sám jsem ji asi moc nepochopil, protože z toho, co jsem četl, jsem se dozvěděl, že ministr založil klasické eseróčko patřící státu, jemuž dal do kompetencí správu vládního portálu. Tedy účetně vyčlenil do samostatné státní firmy něco, co mělo být samostatné, protože to nesouviselo s prací ministerstva. Běžný postup, na který jsou velké firmy zcela zvyklé. Za to má hrozit ministrovi osm let natvrdo? Hu – to snad, kdyby si napsal tu firmu na sebe a přelil do ní rozpočet ministerstva, těžko ale za to, že se vláda nemůže dohodnout, zda ministerstvo může nebo nemůže zakládat eseróčka. Myslím, že v této věci je evidentní, že nešlo o zlý úmysl stopit prachy, ale delegovat práci na portálu mimo mumraj a vlastní politické šarvátky ministerstva a forma je podle mne lhostejná. Faktury za tři mega pro uzavření účetnictví a vyrovnání firmy? To asi ministr Sobotka nikdy neviděl účetnictví komerční firmy…
Na kauze Testcomu mne děsí mnohem více něco jiného. Fakt, že se koaliční ministr dozví z novin, že byl obviněn. Ne z obsílky, ale z novin. Co a jak se dozvíme z novin my, normální občané? Že už máte rovnou nastoupit k výkonu trestu, protože je zbytečné se účastnit soudu? Jestli něco na kauze Testcom smrdí enormně, pak je to tenhle moment, protože jak je možné, že se novináři dozví o obvinění dříve, než obviněný? Neměl by ten státní zástupce dostat okamžitě padáka, nebo kdyby měl sám trochu slušnosti v těle, neměl by se zamknout v kanceláři a s kvérem a stopkou vodky vyvodit na místě personální důsledky? Neměl by ho ministr spravedlnosti zfackovat a premiér požadovat sankce, když se tohle stane ministrovi? Už proto, že jen mírně podezřívavému občanovi to nutně připadá jako odvádění pozornosti od současných problémů premiéra a tedy jako nechutná habaďůra?
Prezentovat někoho v novinách jako blba a zloděje, je velmi snadné. Často slýchám, že Mlynář se v telekomunikacích nevyzná. Mohu vás ujistit, že vyzná. Pravda, z hlavy by nevěděl, který paritní bit určuje u A/5.2 hlavičku šifry, ale velmi pravděpodobně nenarazil za celou svoji kariéru na moment, kdy by to potřeboval ihned vědět a nepočkalo to na poradce (pokud na takový moment vůbec narazil).
Vím také, jak je jednoduché v novinách presentovat nejasnost jako prohřešek a průser jako vítězství. Dovedu si představit boj o momentálně nejlukrativnější koryto plné peněz a vím také poměrně přesně, jaké znalosti o telekomunikacích mají sociálně-demokratičtí zájemci o toto koryto a jak by si oni představovali telekomunikační budoucnost téhle země. Z toho všeho mi vychází, že Vladimír Mlynář na svém postu spíše prospívá, než škodí (a to prací, ne nicneděláním) – a to je v případě téhle vlády co řici.
Tož tak.
PS: Ano, do toho závěrečného shrnutí jsem zahrnul všechny možné aférky, kauzy a případy z doby jeho vlády, o nichž si mimo jiné troufám myslet, že do nich mírně vidím i za obzor toho, co se píše v novinách…
!++15++!
