Víte, proč nemá iPhone / iPad - tedy iOS platforma, dashboard, tedy takovou tu úvodní obrazovku, na které se sumarizuje, kdo vám právě volal, odkud vám přišel jaký email a kolik máte záznamů v kalendáři?
Je to poměrně zajímavý příběh. Všiml jsem si, že v recenzích to většinou recenzenti zmiňují jako zásadní zápor iOS platformy. Nemá dashboard, tím pádem se nehodí pro profesionální použití, je jen na šmrdlání prstíkem. Recenzent většinou před tím používal Palm nebo WinCE, kde dashboard je či může být a nyní mu chybí.
iPhone byl od počátku zaměřen na uživatele, kteří doposud chytrý mobilní telefon neměli, protože pro ně byl příliš komplikovaný a na běžnou práci neužitečný. A jedním z průlomů výzkumu UI pro iPhone (tehdy ještě jen iPhone) byla skutečnost, že dashboard není zpravidla běžným lidem užitečný. Proč? Protože představuje shluk na hromadu naházených události bez nějakého smysluplnějšího třídění. A také stres. Kdykoliv se uživatel podívá na displej, vidí hromadu nevyřízených úkolů, nepřečtených emailů a kalendářových položek. Frustrace.
Průzkum Apple ukázal, že běžný uživatel je schopen úvahy “chci vidět, co potřebuju dnes udělat, tak si vlezu do kalendáře. A když chci vidět emaily, vlezu si do emailů.” Spolu s notifikacemi, které vám dají vědět, že za chvíli máte vyrazit na schůzku, Apple ponechal třídění událostí na uživateli. A na tom, že ví, že na poznámky používá Evernote a je ochoten do něj vlézt a nepotřebuje vidět poslední poznámky na titulní obrazovce.
Je to mentální posun od dobrovolné sebebuzerace k managementu doprovázenému zabránění průšvihů připomínkami a avizacemi. U lidí se chytil.
Windows Phone 7 jde vědomě jinou cestou a když se na to podíváte podrobně, uvědomíte si, o co je přístup iOS moudřejší. WP7 vám může do dlaždice naservírovat jen kousek té informace, jen maličkou citaci. Z Facebook statutu jen pár slov, nezvládne tam nacpat celý. A v těch pár slovech ani nerozlišíte, jestli by vás zbytek zajímal. Míchající se zmatek.
Na obrázku je vidět, jak takové zmatky mohou vypadat - na pravo původní rozhraní WP7, nalevo se uživatel rozhodl, že si toho dá na titulní stránku systému ještě o něco více. Jistě mu to pomohlo …
Dělal jsem nějakou dobu nad Motoblurem od Motoroly. Doporučení znělo, vyhodit. Rychle se míhající útržky informací, které bylo těžké konfigurovat a bylo ještě těžší vymyslet smysluplnou konfiguraci. Například právě u FB statutů. Zatímco FB sám se snaží vymyslet, jaké statuty by vás zajímaly a třídit je (u průměrných 600 přátel to jinak nejde), Motoblur vám cpe jeden za druhý, protože to jinak z API nedostane a sám s tím nic nedělá. Výsledek? Uživatel je zahlcen šumem a nakonec na využívání Motobluru rezignuje. Naštěstí to samé v podstatě udělala Motorola, protože totéž naznala.
Motoblur od Motoroly je centralizovaný chaos. Pokud někdo píše párslovní vzkazy, ze to v pořádku a na reklamních fotkách to vypadá hezky. V praxi to ale uživatelé k překvapení vývojářů nepoužívají. Proč? Protože je to chaos…
Dneska bude Apple představovat pátou verzi iOS, ve které učiní dosavadní doktríně “žádný dashboard na iOS zařízení” citelný ústupek. Má proč. Postupně se iOS zařízení dostávají do rukou i těm, pro které nebyla určena: datovým profíkům, sebezničujícím time-managerům a technikům, kteří si chtějí všechno do detailu nastavit po svém. Do jisté míry to půjde, protože lidé a jejich potřeby jsou různí, peníze jen jedny.
Ale pro ty staré uživatele zůstává ono původní: nenechte se buzerovat. Mějte jen, kam odložit své myšlenky a data, která může nést pomocník za vás a ukáže vám je, až vy budete potřebovat. Je to zajímavý rozdíl, asi jako mezi tlačit a vézt se. Obojí jede, ale jen u jednoho udáváte směr.
