Tohle je jen vztáhnutí problému úzkého hrdla do makroekonomiky. Zjednodušeně řečeno je potřeba, aby inovace probíhaly rovnoměrně. Nemělo by význam vynalézt spalovací motor, když dejme tomu nemáte vynalezené palivo nebo třeba technologii zpracování kovů, ze kterých je motor sestaven. Tohle se v běžné životě stává: použitelný mobilní internet přišel na trh v roce 2007 s prvním iPhonem, ačkoliv internet i mobily byly v té době dávno známé, jen bylo potřeba dodělat některé technologie tak, aby byly masově vyrobitelné a použitelné.
Růst produktivity je také v tomto případě omezen mírou inovací v nejslabším potřebném odvětví. Může se stát, že umělá inteligence masivně produkuje, ale produktivita ekonomiky jako celku se prakticky nemění, pouze dochází k dílčím substitucím. To je ostatně stav, který je vždy na počátku implementace nové technologie a ve kterém o tržním uplatnění technologie rozhodne to, zda se podaří držet v tempu rozvoj inovací v celém segmentu potřebném pro danou technologii. Dobrým příkladem jsou baterie pro elektromobily. O uplatnění elektromobilů rozhoduje, zda se podaří dostatečně zlevnit, zkapacitnit a učinit rychle dobíjitelnými baterie v porovnání s cenou jiných paliv. Podobné je to u AGI, jenže v jejím případě je potřebný záběr inovací podstatně širší. A nemylme se. Elektroautomobilům také trvalo sto let, než se etablovaly.
| 