Problematika patentů, ochrany duševního vlastnictví, je velkou finanční i časovou zátěží při tvorbě a prosazování dnes již prakticky všech standardů. O co jde?<p> Přes vánoce jsem četl tlustou knihu věnovanou duševnímu vlastnictví v telco technologiích. Problematika tzv Intellectual Property Rights (IPR), Práv k duševnímu vlastnictví doléhá prakticky na všechny moderní technologie a je zajímavé, jak málo si to uvědomujeme. </p>
O co jde: k obecně uznávaným standardům drží množství firem patenty a například takový GSM telefon nepostavíte bez několika stovek nakoupených patentů. Patenty se dělí na esenciální (základní) a neesenciální - čili na takové, bez nichž byste GSM telefon nepostavili, například patent na fullrate kódování, TDMA atd a pak na ty, bez nichž by se telefon v zásadě obešel, kupříkladu patenty na různé postupy pro spoření baterie atd.
Patentové poplatky jsou dnes prakticky jedinou odměnou výrobce za jeho vlastní (a hodně drahý) vývoj - proto tu jsou a proto jen tak nevymizí, dokud někdo nevymyslí jinou metodu, jak výrobce za vývoj odměnit. Jen pro představu: vývoj Ericsson Axe ústředny stál 750 milionů dolarů.
Problém standardizátora je v tom, jak sladit konkurenční prostředí s IPR, patentovými nároky firem. Například ETSI to vzalo od podlahy a rozhodlo se, že GSM ani UMTS standardy nebudou zahrnovat technologie firem, které nepřistoupí na určité nediskriminační podmínky. Jednou z nich je možnost přístupu k patentu pro každého a na základě férových cen dle počtu prodaných kusů, další je zákaz vazby nákupu esenciálních patentů na nákup neesenciálních atd atd. Člověku to přijde logické, jenže to není zdaleka všude, například u DVD se platí paušální poplatek bez ohledu, kolik přehrávačů vyrobíte.
Tato ostrost ETSI něco stála a něco přinesla. Především stála obrovská zdržení, než si firmy urovnaly své požadavky na IPR, případně než ETSI našla jiné cesty a kompromisy. Odhaduje se, že standardizace GSM se zdržela o šest let, UMTS o čtyři roky, díky diskusi o IPR - v případě UMTS to byl sledovaný spor Qualcomm vs. Ericsson. Bylo o co bojovat. Ačkoliv se nikde nepublikuje, kolik esenciální patenty stojí, v roce 1998 stály poplatky za patenty prý 50 USD na kusu GSM telefonu, telefon se tehdy vyráběl za nějakých 200 USD.
Přínos boje ETSI je především v tom, že jedna firma nemůže o své vůli blokovat celý standard. To dřív nebylo vůbec zřejmé, prakticky do příchodu GSM neexistoval jediný jednotný mobilní standard, na kterém by se mohlo rovnocenně podílet více firem. Většinou si každý výrobce šudlil svůj systém, který za mastné ceny prodával svému operátorovi, v lepším případě operátor investoval celý vývoj a držel patenty, které nechtěl nikomu jinému pustit. GSM ukázalo průlom a jeho úspěch přiměl například americký ATaT k radikální změně přístupu. Ostatně, prý především díky své IPR politice se GSM prosadilo oproti americkému D-AMPS nebo CDMA jako prakticky celosvětový standard.
Například v případě UMTS se odhadovalo, že poplatky za patenty přesahují deset procent ceny operátorům dodávané technologie. Nokie nakonec vytáhla do boje za to, aby poplatky šly dolů pod pět procent a nebyla to tak marná aktivita, protože Nokia je jeden z nejvýznamnějších držitelů patentů UMTS, má cca 25 procent esenciálních patentů. Nokia argumentovala tím, že tak se UMTS lépe prosadí jako 3G technologie oproti konkurenční cdma2000 a nakonec se poplatky podařilo o něco stáhnout. Zdroj: Nokia Advocates Industry-wide Commitment to 5% Cumulative IPR Royalty For WCDMA.
Mnoho problémů se standardy u moderních technologií se týká právě poplatků za patenty a problematiky IPR. V článku věnovaném DVD standardům to zmiňuje Jiří Hlavenka, takže se můžete podívat, jak to dopadá, když se standardizátor nemůže k problému postavit tvrdě.
Většina velkých firem má to štěstí, že nějaký patent k GSM/3G drží, takže může žádat o křížové vyrovnání. Zlomyslné jazyky ale například o Ericssonu říkají, že by nejlépe udělal, kdyby přestal cokoliv vyrábět a žil jen z příjmů z patentů. TAk špatná myšlenka to není, existuje mnoho malých firmiček, které se snaží provést jakékoliv vylepšení v 3G sítích, v němž by mohli dosáhnout uznání esenciálního patentu, protože by jim to přineslo velmi příjemnou celoživotní prebendu.
