Vloni jsem se rozhodl, že je potřeba pár věcí udělat od základu jinak. Že už to nejde jen "vylepšovat". Typicky uspořádání života a práce. Za léta se mi nahromadila řada aktivit, které jsem dělal prostě proto, že jsem je vždycky dělal, kdysi z nějakého důvodu, ale ten už se dávno vytratil, přitom jsem kvůli nim nemohl dělat jiné. Často šlo o věci s drobným generovaným příjmem, které mi bylo možná kvůli tomu líto opustit, nebo to někomu prospívalo a dělalo radost. Do toho bylo potřeba připustit že každodenní provoz v Energomonitoru neutáhnu, protože přijet někam na porady po čtyřech hodinách ve vlaku a takhle to otočit ideálně několikrát, je dost záhul. A bude lepší ponechat to na mladších a na lidech v místě. Moje chyba, že jsem si to nepřiznal dříve, trvalo mi to tak o půl roku déle, než muselo.
Rozhodnutí bylo nakonec ve všech případech jasné. Ukončit to. Zkoncentrovat se na viditelný přínos a bezprostřední dopad na moje okolí. To bylo jedno východisko. Jedinou momentální výjimkou je Chronomag a i tam budu hledat východisko.
Druhou věc, co jsem si uvědomil, že jsem posledních dvacet let vlastně s malými výjimkami vždy pracoval ve svých firmách. To je na jednu stranu zajímavé, ale také na svých vrstevnících, které považujeme obecně za úspěšné vidím, že to nevede k věcem, jež já uznávám a oceňuju, tedy k různorodosti, empatii, možnosti nahlédnout či se učit, z positiv to má snad jen materiální efekt. A tak jsem si řekl, že to zkusím jinak. Že se půjdu podívat do jiných firem, jak to dělají jinde, protože teď, na prahu dospělosti, mám ještě možnost se něco naučit.
Původně jsem obeslal pár firem a nabídl jsem se tam na brigádu. Byla to zajímavá zkušenost. Děkuji všem, co mi odepsali na životopis, z něhož jsme kvůli stručnosti své předchozí práce shrnul do věty "při své mimoškolní činnosti jsem se živě zajímal o internet a mobilní technologie", byl to zajímavý rozptyl přístupů. Například z jednoho podniku, který nesluje digitální silou, mi asistentka odepsala, že děkují, takové místo praktikanta ředitele výroby by skutečně mohli nabídnout, ale pan ředitel si představuje někoho se zkušeností s internetem, aby mohl zase on čerpat nové pohledy. Přišlo mi to milé, po pravdě jsem totiž před tím odpověděl, že mým studijním oborem byla starověká náboženství (a panu řediteli jsem studenta dohodil).
Zvláště zvědavý jsem byl na Zoot, kde jsem vážně chtěl vidět úplně odlišnou kulturu a Láďa Trpák byl i pro, ale nakonec jsme se rozhodl, že krátkodobé věci nebudu řešit. Porozhlédl jsem se ve státní správě, o úspěchu jsem referoval (už v době, kdy jsem věděl, co budu dělat, abych to neschytal, že jsem si to takhle vydupal, takže jsem to schytal za to, že si stěžuju, že mě nevezmou, když už vím, že bych tam nenastoupil).
Od poloviny ledna jsem "vedoucím projektu Turris v CZ.NIC". CZ.NIC internetově edukovanější znají. Je to taková ta "firma", která stojí v základech tuzemského internetu. Ve skutečnosti je to sdružení firem, které řeší registraci domén a také dělá celou řadu projektů, které jsou obecně považovány za prospěšné a nutné, ale nejsou příliš komerčně zajímavé. Tedy takové, že by je někdo dělat měl, ale nikomu se do nich nechce. Například rozvoj technologie IPv6.
Jedním z takových větších projektů zde je právě Turris, koncept bezpečného a přitom otevřeného routeru. V době, kdy se na aktualizaci routerů kašlalo a dělaly se maximálně omezené a osekané přišli lidé z CZ.NICu s myšlenkou navrhnout jiné zařízení. Takové, které bude sledovat potenciální hrozby na internetu, spolupracovat na tom s ostatními, bude se automaticky aktualizovat a bude dostatečně výkonné na to, aby pojalo nejnemožnější rozšíření, která si uživatel sám doinstaluje. Vznikly tak relativně drahé routery Turris. Mají spoustu velkých výhod a mají svá slabá místa. Nejsou ve stavu, kdy by je akceptoval běžný uživatel, ale už teď donutily velké hráče sáhnout si do svědomí a přijít se strategií bezpečnostních aktualizací svých routerů. Jenže upřímně: pustit si takový Google Home routery do své domácí sítě jen znamená, že mnoho venku čertů jste nahradili jedním ďáblem uvnitř. I v tomhle je Turris důsledně jiný. Protože důsledně jiný je i CZ.NIC.
Sžívám se s tím. S tou jinakostí. Když mi prvně přišla nějaká firemní spredsheetová tabulka, myslel jsem, že její autor propaguje pravicovou politiku, než mi došlo, že souborový formát ODS fakt existuje. Ještě jsem nedospěl k tomu, abych vyhodil Word a instaloval Libre Office (tvrdím, že uznávám jen Cuba Libre), ale už jsem se pokusil si vygenerovat digitální certifikát (bez něj se nedostanu do firemní WiFi ani na VPNku) - a absolvoval jsem test požární bezpečnosti na počítači.
Uvidíme, jak si to sedne. Snažím se nebýt střela z venku, snažím se mít akorát dost pochopení pro výhody, abych ale zároveň nepřehlížel problémy a slabiny. Uvědomuju si, že jsem v jiném světě, v jiném vesmíru, kde platí řada jiných zákonů a přesvědčuju se o tom každý den. Přesně proto jsem sem přišel. Abych viděl jinakost světa.
Turris si zatím nekupujte, pokud nejste kamarádi s příkazovou řádkou linuxu nebo si fakt nemůžete dovolit router za osmičku, na kterém vlastně nic zvláštního nevidíte, protože veškerou zvláštností jsou dnes tak vyprázdněné pojmy jako "svoboda" a "bezpeční". Šetřete si jeho nákup na vánoce.
A držte mi palce. Držte jim palce.
