Přepis přednášky sira Paula Marshalla s názvem „Fighting the 3 Mutant Capitalisms“ na konferenci The Alliance for Responsible Citizenship (ARC) dne 31. října 2023.
PAUL MARSHALL: Dobré odpoledne. Mým tématem je volný trh a řádná správa věcí veřejných.
Jsem manažer hedgeového fondu a někdo by mohl říci, že manažeři hedgeových fondů jsou pro dobrou správu věcí veřejných tím, čím jsou silničáři pro bezpečnost silničního provozu.
Ale manažeři hedgeových fondů jsou také specialisté na říkání nepříjemných pravd a to je součástí toho, co zde v ARK děláme, takže mějte se mnou strpení. V příštích třech dnech chceme v rámci obchodního proudu udělat tři věci.
Za prvé, radovat se z hojnosti, kterou vytváří skutečné svobodné podnikání a volný trh.
Zadruhé, uvědomit si, jak mohou být volné trhy uchváceny a jak mají tendenci ke korporativismu a kronizmu, pokud nejsou důrazně kontrolovány. A za třetí, prozkoumat, jak může skutečně vypadat dobrá správa věcí veřejných a jak lze spojit volný trh a lidské inovace s dobrou správou věcí veřejných, aby byl zajištěn lidský rozkvět.
Vzestup hojnosti
Téma hojnosti se bude prolínat celou konferencí. Lidský rozvoj se podobá hokejce.
Po dvě tisíciletí před rokem 1800 se životní úroveň víceméně vyrovnávala. Více než 90 % obyvatel planety žilo v podmínkách, které se dnes označují jako extrémní chudoba. Pak se něco stalo. Tím něčím byl způsob, jakým se spojily vědecké inovace a volný trh, aby vytvořily průmyslovou revoluci. HDP na obyvatele začal růst, nejprve v Holandsku a Velké Británii, poté ve zbytku západní Evropy.
Za 50 let se zvýšil o tolik, o kolik se zvýšil za předchozích 1800 let. Tento kouzelný vzorec se pak rozšířil po celém světě. Za posledních 75 let klesla extrémní chudoba na celém světě z 90 % na 10 %. Jen za posledních 20 let se snížila na polovinu. Kapitalismus volného trhu je největším nástrojem na zmírnění chudoby, jaký kdy svět viděl. Volný trh a vědecké inovace mohou vyřešit a také vyřeší hlavní problémy, kterým dnes lidstvo čelí.
V neposlední řadě i problémy spojené se změnou klimatu. Primární role, kterou hrají volné trhy při vytváření prosperity, je samozřejmá, axiomatická téměř pro každého, kdo je zde dnes přítomen.
Krize legitimity
Neuznávají ji však ti, kteří stojí na špatném konci převratných inovací. Neuvědomuje si to ani mnoho příslušníků mladší generace, kteří nevidí, že by se na ně výhody přenášely tak, jako na nás, kteří jsme prožívali boom.
A neuznávají to ani lidé, kteří zůstali v zemi, kde se zavírají továrny a jejich komunity se rozpadají. Pro tyto lidi čelí kapitalismus volného trhu krizi legitimity.
Musíme se tedy postavit za kapitalismus volného trhu, ale musíme si také dát pozor, co přesně hájíme. Volný trh nakonec skutečně prosperuje pouze ve společnostech, kde existuje správné sdílené chápání ctnosti a vzájemné cti. Proto londýnská City tolik let prosperovala jen díky etice „mé slovo je mým závazkem“. Zkorumpované společnosti naopak praktikují tribalismus a kamarádíčkování.
Představte si Somálsko, Sicílii nebo Davos. Největší nebezpečí pro svobodné trhy dnes spočívá v tom, že ztrácíme toto sdílené chápání ctnosti. Když se ctnost rozpadne, začnou se objevovat zmutované kmeny kapitalismu.
Zmutovaní sourozenci kapitalismu
Pojďme si tedy promluvit o zmutovaných sourozencích kapitalismu volného trhu. Existují tři velké.
1. Monopolní kapitalismus
Za prvé, monopolní kapitalismus. Pokud hrajete hru monopoly dostatečně dlouho, vždycky nakonec někdo ovládne hrací plochu, stejně jako ve skutečném životě. Někteří v Silicon Valley tvrdí, že tito vítězové si zasloužili právo užívat si plodů svého úspěchu a právo na cenové dráždění podle libosti. Pokud chce Apple účtovat 30 % daň na svou aplikaci, někteří by mohli říct, ať to udělá.
Zasloužili si tuto výsadu. Problémem tohoto argumentu je, že géniem společnosti Apple byl Steve Jobs, nikoliv manažeři společností, kteří nyní stříhají kupony. Predátorské chování je v USA rozšířené, ať už jde o Apple App Store, nebo o způsob, jakým Uber zachází se svými řidiči, či letecké společnosti se svými cestujícími. Na většině amerických letišť ovládá jedna letecká společnost více než polovinu přistávacích práv.
V mnoha státech existují trhy se zdravotním pojištěním, kde dvě největší pojišťovny mají 80 nebo 90 % podíl na trhu. Snad nejzávažnější je, že dvě společnosti, Google a Meta, kontrolují nejen polovinu amerického trhu s digitální reklamou, ale i polovinu celosvětového trhu. Vzhledem k obavám, které mnozí z nás mají z omezování svobody projevu, jde o problém, který dalece přesahuje rámec monopolního kapitalismu.
Svým americkým přátelům proto jemně říkám, že je možná třeba se na vaše monopolní zákony podívat novýma očima. Možná vám s tím pomůže nový předseda Sněmovny reprezentantů.
2. Pokoutní kapitalismus
Druhým zmutovaným sourozencem je crony kapitalismus. Joseph Schumpeter, velký podnikatelský ekonom, předpověděl, že kapitalismus volného trhu skončí formou korporativismu, který se příliš neliší od samotného socialismu. Korporativismus není svobodné podnikání.
Je to jakási noční můra konce svobodného podnikání, kdy manažerské a administrativní třídy převezmou kontrolu a řídí systém ve svém vlastním zájmu. Povím vám jeden příběh. Nacházíme se jen několik minut od Deptfordských doků, kde byla v roce 1599 založena Východoindická společnost. Byla to jedna z vůbec prvních akciových společností, která umožnila podnikatelům spojit se s poskytovateli kapitálu v podniku se sdruženým rizikem.
Akciová společnost byla původním základním kamenem kapitalismu volného trhu.
Během jedné generace však byl tento původní duch zkažen. Loot se stalo jedním z prvních indických slov, která se dostala do angličtiny. Bylo přesným popisem toho, co Východoindická společnost v Bengálsku prováděla. V roce 1756 už měla armádu o síle 20 000 vojáků a pustila se do akce, která byla označována za vrcholný akt korporátního násilí ve světových dějinách. Jejich moc nakonec zpochybnil parlament obžalobou Warrena Hastingse.
Obžaloba však neuspěla, protože v té době téměř čtvrtina poslanců držela akcie společnosti. Dnes, v 21. století, by nás mělo znepokojovat, že příliš mnoho úspěšných společností následovalo trajektorii Východoindické společnosti. Ani Google, ani Goldman Sachs, ani Pfizer dnes nezaměstnávají stálou armádu 20 000 vojáků, alespoň pokud vím. Na druhou stranu asi dvě třetiny Kongresu dostávají finanční prostředky od farmaceutického průmyslu.
Polovina z nich dostává finanční prostředky od zbrojní lobby. Žijeme v době kamarádíčkování. Máme dokonce exkluzivní místo konání, každoroční konferenci ve švýcarských horách, kde se kumpáni jednou ročně scházejí, aby se co nejefektivněji domluvili v celosvětovém měřítku. Americké korporace utratí ročně více než 2 miliardy dolarů za lobbování ve Washingtonu, D.C. Evropské korporace utratí více než 1 miliardu eur ročně za lobbování v Bruselu.
Tyto výdaje mají vysokou návratnost investic, vysokou RLI, jak by se dalo říci, návratnost investic do lobbingu. Vezměme si například Big Pharma. Velká farmaceutická společnost utratí za lobbování v USA 356 milionů dolarů ročně. Jen společnost Pfizer utratí 11 milionů dolarů.
V roce 2021 společnost Pfizer získala z vakcíny COVID 35 miliard dolarů přírůstku tržeb a nejméně 10 miliard dolarů přírůstku zisku. Získala urychlené povolení a imunitu vůči všem závazkům pro případ, že by se objevily vedlejší účinky. Tomu říkám dobře vynaložené peníze na lobbing. Nebo si vezměte bankovnictví. Rok 2008 stále zanechává dlouhý stín na západní politice, protože všichni viděli, jak bankéři dělali z politiků loutky.
Privatizovali své zisky a socializovali své ztráty. Tato hrubá nespravedlnost nebyla nikdy napravena. Spíše naopak. Deset let QE umožnilo generálním ředitelům a manažerům bank obohacovat se prostřednictvím kolotoče rostoucích cen aktiv a štědrých odkupů. To, čeho jsme byli svědky od krize v roce 2008 až po její následky, je možná největší přesun bohatství od chudých k bohatým od dob normanského dobývání.
Jako člověk, který posledních 35 let pracoval na finančních trzích, jsem z toho měl velký prospěch a mám velké obavy, že finanční krotitelství, včetně role centrálních bank, hrozí diskreditací skutečného kapitalismu volného trhu, který byl motorem tolika našich blahobytů.
3. Probuzený kapitalismus
Třetím zmutovaným sourozencem je probuzený kapitalismus. Woke kapitalismus je vnucování ideologie shora dolů do systému volného trhu politicky motivovanými byrokraty, ať už z veřejného nebo soukromého sektoru.
Jejich ideologie je zarámována prostřednictvím ESG. V některých případech se k ní přidává i příkrasa v podobě rozmanitosti, rovnosti a inkluze. Abychom byli spravedliví, správa a řízení společností na veřejných akciových trzích již dlouho nefunguje dobře. Důvodem je skutečné selhání trhu známé jako problém zastoupení. Správci fondů, kteří jednali jako agenti, většinou nedokázali zajistit řádnou správu a řízení jménem skutečných vlastníků akcií, a to především proto, že to bylo příliš obtížné nebo příliš nákladné.
Do tohoto řídicího vakua vstoupila společnost BlackRock, indexační průmysl, Organizace spojených národů a samozřejmě Evropská unie. Záměr, který stojí za všemi třemi prvky ESG, tedy životním prostředím, sociálními aspekty a správou a řízením, může být ve skutečnosti dobrý.
Výsledkem však bylo vytvoření souboru standardizovaných, ideologicky založených taxonomií, které mají s dobrou správou jen velmi málo společného.
Správnou reakcí na probuzený kapitalismus by však neměl být návrat ke statu quo ante. Místo toho bychom měli všichni zavést takový způsob vládnutí, na který by byl Adam Smith hrdý. To znamená, že každý správce fondu a skutečný vlastník ji bude brát vážně, bude využívat technologie k hlasování o svých akciích podle svého jedinečného, pro daný případ specifického způsobu a bude přímo spolupracovat s investujícími společnostmi, aby prosazoval správné postupy správy a řízení.
Díky této neviditelné ruce bychom nakonec dosáhli odpovědných a rozumných výsledků.
Výzva kreativní destrukce
Existuje poslední rys volných trhů, o kterém je třeba hovořit, a tím je problém kreativní destrukce. Úspěšné nové podniky narušují starší podniky a ničí pracovní místa u konkurentů. Volný obchod to dělá ve velkém měřítku.
Právě jsme prošli dvěma desetiletími masivního globálního narušení po otevření WTO Číně. Zastánci volného trhu, jako jsem já, musí vysvětlit, jak se vypořádat s rozvratem, který může způsobit v našich městech a obcích. Dnes je tato výzva závažnější než kdy jindy, protože jsme vstoupili do věku znalostní ekonomiky. Vedoucí představitelé podniků už nežijí vedle továrny, kterou zavírají.
Dokonce ani nebydlí ve stejném městě. Rozhodnutí, která přijímají o obchodní strategii, jsou spíše digitální než analogová. Nemusí žít s lidskými důsledky. Neschopnost řešit tuto situaci se projevuje napříč stranami.
Demokraté, republikáni, toryové, labouristé, Republika En Marche, CDU, SPD. Nikdo se nezahalil slávou.
Výzva k lepšímu vládnutí
Obchodní proud této konference je tedy výzvou k lepšímu řízení volných trhů, aby fungovaly v zájmu celé společnosti, a ne jen úzké elity. Úpadek volných trhů do korporativismu a kamarádíčkářství je již značně pokročilý. Jedním ze sloganů Donalda Trumpa bylo „drain the swamp“ (vysušte bažinu) a to zabrnkalo na strunu.
Jakmile se však ujal úřadu, stal se součástí téže bažiny, jen dalším krokodýlem, i když hodně velkým. V této otázce, nazvěme ji bažinnou ekonomikou, existuje kontinuita od Obamy přes Trumpa, Bidena, Junckera až po von der Leyenovou. Politika potřebuje nového Teddyho Roosevelta, někoho, kdo je připraven postavit se partikulárním zájmům, zbavit svět, svět byznysu, kamarádíčkování, regulačního zajetí a falešné ctnosti a učinit svobodné podnikání opět pilířem lidského rozkvětu.
Bude to chtít lidi mimo politiku, kteří povedou hnutí za změnu a obnovu, a bude to chtít lidi s integritou uvnitř politiky, kteří to dotáhnou do konce. To musí být jedním z hlavních cílů ARC.
| 