Omlouvám se za výpadek pátečního čtení o internetovém pravěku. Po pravdě řečeno, mohla za to jednak moje lenost, jednak svatba Romana F, na niž jsem v pátek dorazil. Článek jsem si nepřipravil, protože jsem na jednu stranu čekal, že to stihnu udělat přes den, na druhou stranu jsem netušil, že kdybych to nestihl, mohlo by to někomu zásadně chybět. Opak byl pravdou, dostal jsem asi dvacet emailů, kde jste mi to vyčetli. Omlouvám se a zase v pátek, materiály přeci jen vyžadují větší korekturu.
Romanova svatba byl vydařený podniček – jak počasí, tak zábava vyšla na jedničku, Sofie spala v košíku a nechávala se obdivovat a nás se veselit, nevěstě i ženichovi to slušelo a jen jednou vypadla elektřina, nakonec se ukázalo, že to nebyla příprava na policejní zásah – ačkoliv Roman ujišťoval, že pozemek i přístupové cesty řádně pronajal. Akorát na závěr jsme se mírně ztrapnili s Martinem Zikmundem, když jsme měli novomanželům nahrávat na video přání. Samozřejmě jsme asi deset minut dumali nad tím, jak zapnout videokameru, abychom zjistili, že nás kamera celou dobu natáčela. Takže spíše než přání, bude mít Roman dost příležitostí studovat dva lidi, z nichž jeden pořád vykřikuje „S touhle kamerou to dokonale umím, mají ji rodiče“ a ten druhý „Hele, ono to nenahrává“, jedno spící nemluvně a Ditu v záchvatech smíchu...
Tak ještě jednou pro jistotu po netu: mnoho štěstí :)
