Jednu věc na českém obchodování bytostně nesnáším. Sliby, že vám někdo zavolá. Nevím, kolikrát se to stává vám, ale mně téměř denně a jsem na to zhusta alergický. Někam zavolám, někam přijdu, chci něco koupit, pořídit. Oni mi slíbí, že mi připraví nabídku a zavolají mi zpět. Pak čekám a čekám... a zavolám si nakonec sám. A oni mi řeknou, jej, máme to pro vás připravené...
Dokud jsem neměl aktivované u T-Mobilu upozornění na promeškaný hovor, kdy mi přijde SMS s číslem, které mi volalo, když jsem nebyl na signálu, utěšoval jsem se, že se mi nemohli dovolat. Od té doby, co mám o tom přehled, kdo mi volá zjišťuji, že v problému dovolat se mi to není. Jde spíše o to, vůbec se mi pokusit zavolat.
Také jsem se dlouho utěšoval tím, že věc, kvůli které mi bylo zavolání zpět slíbeno, byla příliš nicotná než aby mi kvůli ní bylo voláno. Budiž, když jsem u svého jinak dobrého autoservisu Verold chtěl koupit nosiče na kolo v ceně tří tisícovek, asi je to netrápilo. Taky jsem je po třech týdnech čekání koupil jinde, kde byly ihned k odebrání a až najdu jiný servis na oktávo na Praze 5, přestěhuju se tam.
Když mi do té doby sympatická firma Bikeexpert slíbila zavolat kdyby náhodou moje dvě objednaná kola nedorazila včas a já se tam málem zbytečně táhnul (naštěstí tu fintu znám a volám sám), už mne to jen mrzelo a už taky dobře vím, jakou prodejnu kol příště nepoužiju. Jenže hledat další jsem neměl čas...
Podobných příkladů mám desítky a bylo nakonec jedno, jestli jsem chtěl koupit nosič na kolo, vypracovat projekt za desítky tisíc nebo koupit stroj za statisíce. Je to krajně nepříjemné, protože hledat firmu, která dodrží, co slíbila, je vysilující. Ale jsou světlé výjimky. Například člověk, co nám pokládal koberec do kanceláře, vypadal jako bezdomovec z hlaváku a jeho slib, že mi zavolá cenovou nabídku jsem bral dosti s rezervou. Zavolal - všechno vyřídil přesně jak slíbil a koberec funguje. Hvězdy hvězdy, jak má ten obchod u nás fungovat, když nejsme schopni ani zdvihnout sluchátko a zavolat zákazníkovi, který na to jen čeká, aby mohl utratit své peníze?
Je to až dojemné, když korespondujeme s testery Cinetiku - mnozí z nich sami píší, že je nejvíce překvapuje, jak rychle vyřizujeme jejich dotazy. A to jim jen slušně a rychle odpovídáme na jejich otázky. Zajímavé je, že spíše nám tolerují křivě uříznutou průvodku přiloženou k zásilce nebo jiný malér, který já bych považoval za zásadní a jsou potěšeni z toho, že s nimi komunikujeme. Copak je to v moderní době tak těžké? Ach jo... co vaše zkušenosti, máte je podobné, nebo jsem na to jen moc cimprlich?
