Na noviny jsem cimprdlich. Aby něco bylo po mojem gustu, to už musí být. Když začal fungovat Kindle a noviny na něm, horoval jsem za to, aby se noviny do Kindle přesouvaly, zejména proto, že v rámci informačního odšumění zpravodajství už prakticky nečtu (o tom by bylo zase někdy jindy na dlouho). Přijměte (či nepřijměte) pár postřehů...
Když přišel Respekt s placenou verzí časopisu na Kindle, zaradoval jsem se a ihned jsem si ho objednal. A byl jsem brutálně zklamán. Číst si Respekt na Kindle je něco naprosto jiného, než v časopise. V časopise už podle úpravy článků, jejich pozice a řazení mám představu, co čekat, zda komentář, glosu či větší článek. Už samotné listování mě zorientovalo. Na Kindle nic takového není, články jsou řazeny tak, jak to Kindle vynucuje a protože nadpisy jsou respektí (tedy občas pěkně neurčité), není často z nadpisu dost zřejmé, o co jde. A ten kontext, který máte v časopisu (tedy že to navazuje za skandálem, má to fotečku autora, tak to bude asi jeho glosa k tématu), tu jaksi není. Přiznám se, že po dobu trialu to byl dost velký zásek, takže jsem se rozhodl Respekt kupovat dál papírově. Jenže jsem samozřejmě zapomněl a hezky jsem si zaplatil jeden měsíc. A to už mi nedalo, takže jsem si to v metru pročetl.
Praktická zkušenost je taková, že to jde, jen to chce si fest přivyknout. Výhodou je, že když jezdím z Brandýsa, trávím v MHD přes hodinu denně a na to je Respekt v Kindle parádní věc. Takže jsem to vyřešil tak, že ho čtu celý včetně úvodníku (ten jsem dřív nečetl) a když mi ujede autobus do Brandobolu, tak i tiráž. Když článek po prvních dvou odstavcích nezaujme ani dikcí, ani tématem, prostě zmáčknu tlačítko Další článek a takhle si projdu celé číslo. Ale i s ohledem na to musím říct, že Respekt by měl zapracovat na Kindlizaci vydání, protože přehlednost stávajícího řazení rubrik a nadpisů není z nejvyšších. Buď jak buď, za skřípění zubů jsem si zvykl a teď už papírový Respekt neberu. Digitalizováno.
Naopak poslední výstřelek Kindle módy Deník Insider (či Inside?). Stáhl jsem si jeho denní vydání a líbilo se mi to. Je to přesně ten mix, který by se mi líbil. Z nezvyklého úhlu pojatá denní kauza, průřez důležitého ze světa, bez většího balastu. Ten pro mě představují jen sportovní články, které mě nezajímají vůbec. Byl bych za to ochoten tisícovku ročně dát. Až na to, že celá věc má právní háček. Centráci posílají články jako Personal dokumenty, tedy emailem na adresu mého Kindlu. Což Amazon výslovně pro komerční účely zakazuje. Centráci to řeší českou okecávačkou "platíte za webové vydání, z něhož si můžete souhrn poslat do Kindlu", což bude Amazoňáky jako právní argument proti vyhození z Kindlu zajímat pramálo. To, že to dosud nezatrhli, je podle mě proto, že počet odběratelů se pohybuje pod jejich rozlišovací schopností. Jenže až to zatrhnou, co bude s mojí tisícovkou? Já si nechci platit deník na webu, já ho chci do svého Kindle a pak mi zbudou jen oči pro pláč. Insideři po pravdě odpoví, že jsem souhlasil s tím, platit si za web vydání a posílání na Kindle byla jen fíčurka, která momentálně přechodně do konce století nefunguje. Suma sumárum, na litr ročně příliš mnoho humoru najednou, za měsíční předplatné bych do toho šel a zkousl to, až (když?) je Amazon vyhodí.
Z iDnesu si čtu vlastně jen nadpisy, jen výjimečně článek (v nadpisu většinou je vše podstatné), ale iDnes odebírám dvakrát denně na Kindle a je to dobrá služba zdarma. Dostanu se tak i ke článkům z iDnesáckého portfolia, na které bych jinak nedolezl, o bydlení kupříkladu se občas něco zajímavého najde. U iDnesu problém, jaký je s Respektem, nevzniká, zdejší autoři jsou deset let cepováni k tomu, aby jejich titulek byl dost SEO-ready, takže nemám problémy dešifrovat, o co jde.
Těšil jsem se na Literární noviny, jenže i ty mají nějaký pochybný systém - není z něj nic moc zřejmé, jen se mi zdá, že je to zase ojebávka přes personal dokumenty, což zase zavání zánikem. Navíc problémem takto sestavených vydání je limite velikosti 3MB na číslo, třeba kvůli tomu je iDnes vlastně výběrem - všechny své denní články do vydání nenacpou. Takže o literárkách budu ještě přemýšlet. K jejich škodě, papírové jsem brát přestal.
Co by mě naopak potěšilo, je nějaká ekonomika v češtině. Euro beru papírové, u toho bych zatím zůstal, E15 mě za srdce nechytla, ale elektronickou verzi zkusím. Mrzí mě Česká pozice - ta jede vlastní témata po vlastní linii, stojí za to ji sledovat, ale vždycky na to zapomenu a souhrn by se hodil. Jenže ho nenabízí ani Kindly.
