Konečně jsem se prokousal připomínkami a emaily k Marigoldu ne více jak dva týdny starými a dorazil jsem k připomínkám, že tu publikují i jiní lidé, než já. Vskutku. A je třeba to asi osvětlit. Tak za prvé Noname, jehož jsem poprosil, aby sem dal nějakou tu zprávičku, zatímco se budu dovolenkovat. Myslel jsem to pro případ, kdyby tu přistáli ufoni z Melmeku a instalovali celorepublikovou WiFi síť nebo tak něco. Vzal to seriosně a celý týden poctivě smolil články jeden za druhým. Dalším případem je Oook, jehož Story o sousedských sítích přesáhla jedenáct dílů. Dlužno dodat, že oba znám osobně a oba rozumějí sítím, takže je čemu se od nich přiučit. Oba znám i z té druhé strany a vím, že je psací výron zase rychle pustí. Noname odpadl po týdnu, kdy se přiznal, že si na psaní zpráviček na Marigolda musel prakticky vzít dovolenou. Oook dobuduje WiFi pokrytí u svého skorotchána a v dalších svých skorolokalitách a rovněž padne nosem do trávy a bude si užívat toho, že nemusí… (především psáti). A popadne ho to zase za půl roku. O to nemám strach :)
Nechci, aby se Marigold z weblogu změnil na webzine nebo nějakou formu zpravodajského serveru. Vyhovuje mi, že mohu přestat psát kdykoliv, kdy se mi zachce a mohu opomenout libovolné téma z libovolného důvodu. Vyhovuje mi, že mohu napsat, že jsme konečně přes PR SMS připojili pro Googgi Songster, skvělý server na posílání informací o tom, co na kterém rádiu právě hrají za písničku a nemusím to prokládat vsuvkou, že jde o reklamu, neboť jde o prostou radost ze zajímavé služby.
Navíc mám podezření, že takové kolaborativní weblogy se stávají spíše stokou, než dobrý médiem, leda snad, že by editor (a to už je fraška, mít editora weblogu) byl tvrdý a nekompromisní. Co tím myslím? Pooh.cz - nečtu. Směsice témat a názorů lidí, ve kterých se nestíham zorientovat a když nestíhám, tak už ani nechci. Pokud čtu, tak přímo Dana Dočekala. Podobně nedávno konvertoval Markoff - přibral lidi, kteří mu na jeho weblog také píší. Jenže zatímco u Markoffa jsem si rád přečetl prakticky všechny jeho články, ty články ostatních lidí mi nesedly do noty a navíc mi odsunují Markoffovy články. Přestal jsem tam chodit a navíc vážně uvažuju o vyřazení z Přehled.net, protože technočlánků už je tam minimum a ty ostatní zbytečně devastují article index (teď se to lepší, autoři mají chvíli nějakou pauzu či odpadávají). A do třetice, váš favorit (i Markoffův) Radek Hulán se svým weblogem. Bylo dobré tam zajít, protože k technice má slušné postřehy a když jsem na článek spustil své PR_NewsSpeak.makro, tak z toho vypadnul poučný text. Nově tam píší nějací dva lidé, které vůbec neznám a o věcech, které mne nezajímají a pro mne zbytečně odsouvají jiné články. Škola PhotoShopu na weblogu? Děkuji, nechci.
Otázka zní, zda to není jen moje rozmazlenost a neschopnost zachytit vývoj a posun žánru. I to je samozřejmě možné, jenže posun žánru u weblogu je spíše přechod do jiného žánru a to webzine. Webzine je v podstatě amatérsky (což neznamená, že špatně) dělané zpravodajství na nějaké téma. Webzine už většinou někdo tvrdou rukou řídí a je tu pár přispěvovatelů, kteří se drží svého kopyta. To je ten posun proti weblogu - horizontální integrace témat. Weblog nemá přesně stanovenou integraci témat, na Marigoldovi se jedním dechem dočtete o nové WiFi kartě, jako o mých vestavěných skříních a jediným integrátorem jest osoba autora a jeho momentální zájmy. Přerodem na webzine podle mne umírá jedno médium a rodí se médium nové, které musí znovu bojovat o svoje čtenáře.
Je to potlačení názorové plurality? Nemyslím si to. Spíše jde o usnadnění orientace čtenáře. Čtenář nemá mnoho času a zatímco mainstreamová média mu život zjednodušují infografikou, infoteinmentem a dalšími podobnými obezličkami, weblog boduje názorovou koherencí, protože čtenář ví, co na něm může čekat - je takříkajíc “ve spojení” s jeho autorem. Přidáním dalších autorů je čtenář zmaten, protože přichází právě o tu koherenci, musí přemýšlet nad dalším člověkem, o jehož weblog a názory by dost možná ani nestál. To je asi jako by na titulní stránce Blesku vyšel článek “Letošní HDP je o dvě desetiny bodu vyšší” a dvoustránková detailní analýza makroekonomických veličin republiky. Panička v metru čekající další tklivý románek Jágra by byla zmatena, ekonom by si článek nedohledal a šéfredaktor Blesku by právě opouštěl pod dohledem ostrahy (a pravděpodobně i lékaře) budovu vydavatele.
Názorová pluralita v případě weblogů vzniká na straně čtenáře tím, které weblogy si vybírá. K tomu mu navíc pomáhají záložky i RSS čtečky a agregátory, takže by s tím neměl mít mnoho problémů a ze svých několika weblogů si udělá hezké každodenní počtení po své libovůli.
Vším výše uvedeným jsem chtěl naznačit, že na přerod weblogů do webzine moc nevěřím. Ale tak nějak jsem si říkal, že tato jedna věta by nemusela stačit ;)
Na druhou stranu myšlenka vzkřísit nějaký český Slashdot (zazněla zde na Pooh.cz není tak od věci. Takový server tu citelně chybí. Jenže na tom by se muselo dnes domluvit více lidí, jeden autor to dnes už sám neutáhne…
!++4++!
