Dostal jsem pár dotazů ke konci slovenského startupu Goldee a když už jsem se psal s odpovědmi, dám to veřejně v plen.
Proč skutečně Goldee skončilo, netuším. Zda hlavní hybatel projektu odrbal investory cíleně nebo to jen upřímně nezvládli či cokoliv mezi tím, fakt nevím. Nemám žádné zákulisní informace. V Energomonitoru jsme Goldee zachytili, jenže jejich téma se nás moc netýkalo a ani jsme tomu moc nevěřili. Ovládat chytrá světla je z hlediska úspor energií neatraktivní, pro nás to spadá do kategorie gadgetů, hračiček, které nejsou k ničemu jinému, než pro radost a to je jiný styl obchodu. Takže do toho nejdeme. Říkali jsme si, že se časem pravděpodobně seznámíme, když to oba vydýcháme dost dlouho, protože nepochybně budou řešit věci, které řešíme i my. Ale k tomu už nedošlo.
Co bych chtěl ale při téhle příležitosti osvětlit, je to, že hardware startup je opravdu těžká věc. A odpovědět na otázku, k čemu tak Goldee mohlo potřebovat patnáct lidí na to, aby sestrojilo ovladač chytrých žárovek.
Realisticky, pokud chcete udělat startup, tedy firmu, která má dramaticky růst, potřebujete ji na růst dimenzovat. Musíte mít firmu připravenou na to, že dneska má pět klientů, za měsíc deset tisíc, za další třeba sto tisíc. Což znamená, že musíte mít ošetřené všechno po stránce procesní a produkční. Musíte mít firmu připravenou na to, nabírat lidi podle potřeb, ale to taky znamená, že základní kádr lidí už musíte mít a musí být schopni vzdělávat další lidi a předávat jim firemní know-how podle toho, jak firma poroste. Nesmíte narazit na to, že nestíháte růst. A to je problém, který si české startupy uvědomují málokdy. Nemůžete počítat s tím, že support bude dělat sekretářka v pauze mezi vystavováním faktur. Musíte mít dedikovaného člověka na support a pravděpodobně ještě dalšího, aby existovala zastupitelnost a s růstem firmy se někdo z nich mohl věnovat školení dalších lidí. To je první věc, kterou je nutné mít na paměti. Investoři s něčím takovým počítají a vědomě ten počáteční overhead platí, protože začít nabírat lidi teprve v případě úspěchu je cesta do pekla - okamžitě ten úspěch zničíte, neboť mu nejste schopni kapacitně dostát. Takže prvních pět lidí je jen management, který se snaží vytvořit základ rostoucí firmy. A to ještě nemáte techniky ani programátory.
A to je druhá věc. Hardwarový startup je fakt těžký. O tom se přesvědčujeme dnes a denně. Nejdříve máte software. Goldee je něco jako gateway a tedy si jejich úkol dokážu docela dost představit, bude to podobné, jako u nás. Potřebujete mít serverový software, který přijímá data z těch gatewayí, načinčanou firemní web presentaci, hezké web rozhraní a mobilní aplikaci určitě pro iOS a Android. Ke každému z těch pojmů si dosaďte jednoho člověka, na ten server raději dva a více, protože potřebujete i správu a nějakou kapacitu navíc, až přijdou problémy. Takže spíš tři, lépe čtyři. Navíc je věc architektonicky dost náročná a je nutné ji hodně dobře vymyslet, jinak se zakopete do problémů v budoucnosti. Mnohokrát měř a stejně budeš několikrát řezat a vyhazovat odpad …
A to tam ještě nemáte ten hardware. Co obnáší vývoj takové gateway? Zesložitění je jak softwarové, tak hardwarové. Potřebujete provisioning server, který se stará o řízení těch jednotlivých gatewayí, jejich přihlašování do systému, kontrolu aktuálnosti firmware, bezpečnostní politiku a podobné věci.
Pak potřebujete samotný vývoj toho firmware do hardware. To taky není žádná legrace a je to hodně low-level programování pro ARM, Arduino atd které už nedělá úplně každý. Jo, můžete se to naučit z dokumentace, ale abyste do malého prostoru paměti nacpali potřebné věci, to už chce nějakou zkušenost.
A tím se dostáváme k hardware. Vývoj hardware vypadá jako trivialitka: někde seženete maníka, který nahází do nějakého CAD nástroje součástky na plošňák a jupí, už se práší za kočárem. No, zase to zní o dost jednodušeji, než jaké to je. I jednoduchá věc, jako je takový gateway, chce dost zkušeností. Například si musíte poradit s rádiovým protokolem. Pro takovou věc existuje univerzální ZigBee, jenže ten vyjde na licencích dost draho. Takže pokud se chcete dostat na cenu, čeká vás návrh vlastního protokolu, což už zase vyžaduje dost zkušeností a experimentování. Nu a když už máte slavnostně návrh odladěný, potřebujete jej otestovat, odladit a zadat do výroby, což obnáší kontrahování osazování, nákup součástek, vyřízení potřebných papírů a promyšlení všech detailů tak, aby vám nakonec nepřivezly jen nefunkční šrot. Při té příležitosti vzpomenu, jak mi kluci v našem labu ukazovali, o kolik se při špatném způsobu osazení sníží citlivost rádia jen tím, že poblíž práskala statická elektřina z běžného svetru.
Tyhle věci jsou diametrálně odlišné od zkušeností vývojářů software. Jsou to věci hodně dané praxí a zkušenostmi, nejdou nikde načíst a učí se dost dlouho. Navíc jsou to znalosti, které relativně rychle expirují. Nemůžete si otevřít učebnici “Připravujeme elektroniku do výroby za 21 dní” - prostě musíte sehnat někoho, kdo to někdy dělal a byl s tím úspěšný. Pokud neseženete správného člověka, pravděpodobně elektroniku do výroby nepřipravíte, nebo můžete očekávat v budoucnu těžké problémy (tady by mohla přijít historka o debilovi v Číně, který nám displeje slepil lepidlem, které rozežralo tu zobrazovací vrstvu), nebo vás to vyjde zbytečně draho. Už jen nákup součástek je magie, kde nabídka-poptávka je velmi orientační proces s rozptylem v řádu desítek procent. No a to jste ještě nesehnali designera, který navrhne vzhled hardware. Teda, ten vzhled, to vám nakreslí každý druhý maník, který si říká designer. Jenže udělat skutečný návrh plastů, podle kterých se připraví formy na lisování plastů a z těch zase úspěšně vylisují plasty, to chce další zkušenost. Plast se musí snadno sestavovat, být navržen tak, aby dobře lícoval, měl konstrukční tuhost a řadu dalších parametrů jako podpora ovládacích prvků a konektorů tak, aby se z toho nevytrhávaly atd. Tohle bez zkušeností neuděláte dobře. A udělat do nedobře znamená průšvih za mnoho peněz. Kdybyste chtěli vědět, proč poslední dvě generace energomonitoráckých gatewayí vypadají stejně, tak je to právě proto - sehnali jsme jednu formu a zatím nevěříme tomu, že zprodukujeme teď hned lepší.
Jestli jsem dobře pochopil tvrzení zakladatele Goldee Tomáše Barana, právě tady Goldee selhalo. Nepodařilo se jim připravit gateway do výrobní série, když se zamotali v nějaké slepé cestě. Abych řekl pravdu, umím si to docela dobře představit podle našich zkušeností. Umím si představit, že patnáct lidí mělo dost práce, ale nakonec neuspělo. Hardware je hodně těžký a říkám si v posledních pár měsících, jak tak sleduju řadu pokusů firem o vstup na hardware trh, že největší naše hodnota momentálně je v tom, že celý ekosystém zřejmě zvládáme. Trochu nás to vede k hříšné myšlence, zda naši technologii nenabídnout ostatním jako platformu pro jejich tvorbu. Takové Goldee by si vlastně jen přidalo barevný displej s pohybovým senzorem, kdyby nechtělo náš - spínání, přenos do netu a další věci už máme. Mohli by se soustředit na svůj business. To je hezká myšlenka, má ale taky svoje ale - především to, že by to obnášelo vytvoření rozsáhlé dokumentace a rozhraní pro třetí strany, což by nás zdrželo od jiných věcí, které nás mají živit a šatit. Pár podobných příkladů v Česku bych ještě našel - třeba Jablotron se snahou udělat DIY zabezpečovačky. Myslím, že se právě taky kostí na tom, že to buďto bude úplně jednoduchoučké, nebo že musí vyvinout masivní platformu, s níž zatím nemají zkušenosti, protože ty má u nás málokdo.
Vrací to myšlenku, že bychom mohli začít organizovat nějaká technologická setkání lidí, kteří se něčím takovým v Česku zabývají. Ve Valmezu na to konečně máme prostor. Hloupé na tom myslím je, že profesně je takových lidí hodně málo, asi se ale najde pár takových, které to zajímá jako hobby.
No, snad se mi podařilo vysvětlit, proč nepovažuju deset-patnáct lidí pracujících v Goldee za přehnané číslo. A snad tím také odpovídám na otázku, kterou často slýchám - proč v Energomonitoru máme přes dvacet lidí (A pořád hledáme další, viz naše sekce na Startupjobs - to tam nestíháme dávat zdaleka všechno, šikovné lidi hledáme různě přes známé...).
