Pročítal jsem v poslední době řadu materiálů k novým formátům vysokokapacitního DVD. Celý technický svět vzrušuje, zda v souboji vyhraje Blue-Ray nebo HD DVD. Jenže co když nevyhraje nic? Co když to bude plichta? Ne plichta proto, že to bude půl na půl, ale proto, že se tyhle formáty stanou okrajovými, prakticky nepoužívanými? Všímají si toho i v posledním Wired, i v pár dalších médiích – souboj už není o tom, který formát DVD, ale zda vyhraje síť nebo disk.
Už dlouho se o tom spekuluje a pořád nebyl ten správný čas. Pořád bylo pro mobilní zařízení a jejich uživatele podstatně pohodlnější uložit data na malý disk v zařízení, než je posílat po síti a ukládat centrálně. Nepomohlo v tom ani GPRS a zdá se, že ani EDGE. Jenže to vypadá, že nové síťové technologie v WCDMA a EV-DO sítí by mohly dojít podstatně dál, takže už bude SKORO jedno, zda fotku uložíte do paměti telefonu a nebo ji rovnou pošlete do svého fotoalba u operátora. A že by mohlo být jedno, zda si filmeček stáhnete do paměti nebo zda si ho budete streamovat přímo ze sítě.
Mohou síťové technologie ohrozit i vysokokapacitní DVD? Vypadá to, že s moderními MPEG kodeky postačí pro HD signál přípojka o rychlosti cca 2 Mb/s ve směru do vaší domácnosti, tedy něco, čemu dostačují i takové technologie, jako je ADSL. I kdyby se v praxi ukázalo, že je to málo, lze jít dál k výšinám, v civilizovaném světě (kde bude zájem o HD signál nejvyšší) zcela nepochybně. V Japonsku či v Koreji si můžete do domácnosti natáhnout přípojku až o rychlosti 100 Mb/s, kterou protáhnete i nekomprimovaný HDTV signál, Hong-Kong dokonce nově dostává jako dárek od místního operátora domácí přípojky o rychlosti 1 Gb/s v ceně v přepočtu 5000 Kč/měsíčně. Jak obstojí HD DVD formáty proti možnosti šířit signál online? Proti možnosti stáhnout si film ihned do svého počítače po desetimegové lince? Opravdu půjdete pěšky dva kilometry do půjčovny či prodejny, místo toho, abyste stiskem tlačítka film stáhli, když tu možnost máte?
Vysokokapacitní DVD zůstávají viset někde mezi. Na to, aby si uživatel zazálohoval své dokumenty mu plně postačuje CD, i proto adopce vypalovaček DVD nepostupuje tak rychle, jak by si výrobci přejí a až s pádem cen a automatickou montáží DVD vypalovaček se zrychluje. Na to, aby si zazálohoval celý pevný disk mu dnes už ani vysokokapacitní DVD nepomůže, protože to má kapacitu tak akorát dnešního nejmenšího pevného disku.To tedy vysokokapacitní přepisovatelná DVD odsuzuje do postupně umírající role šiřitele filmů a média pro vysokokapacitní paliče, protože k zálohování se zase tak dramaticky nehodí, na to je dneska "lepší" pevný disk. Případně, až bude taková vypalovačka stát dva litry, k automatické vestavbě do počítačů místo dnešních CD/DVD. Jenže to bude tak za pět let a za tu dobu bude možná taková mechanika stejný přežitek, jako floppy dnes.
Pamatujete si to? Kdysi se bez nich nedalo obejít. Floppy disky. Kapacita kolem 1 MB dat – na ty tříapůlpalcové dokonce 1,4 MB dat a někdy i dvojnásobek, když jste měli tu správnou mechaniku, ze které to nikdo jiný nepřečetl. Dneska dvoumegovou presentaci či fotku pošlete kolegovi s klidem emailem. Netankuje vás, že překódování do MIME takovou fotku ještě o čtvrtinu nafoukne, nehledáte žádný FTP server, prostě ji přiložíte a pošlete. Hranici, jakou velikost dat někomu pošlete emailem, aniž byste se ho ptali, má každý položenou asi stále někde jinde, já posílám i dvacetimegové emaily a jen pár lidí se raději dopředu ptám nebo jim to uložím na web. Kam se ale tahle hranice posune za pět let? Pokud stejně daleko, jako před pěti lety, kdy jsem se klepal poslat text v T602 o rozsahu 30 Kb, mohli bychom čekat, že čtyři giga nebudou za pět let žádný vážný problém.
Zatím nejsme připraveni, jenže co znamená připravenost? Když Google před rokem přišel s gigovým emailem, všichni to považovali první týden za výstřelek, žertík, extravaganci, technickou nadřazenost. O půl roku později už gigový email nabízel v USA každý a o rok později i každý u nás a pro jistotu dvě giga. Jestli Google za rok nabídne desetigigový síťový disk, bude mít Seznam za dva roky dvacetigigový síťový disk i s růžovými puntíky a Centrum na ty puntíky přidá žlutý kroužek. Pak se ukáže, že Google vymyslel fintu když zjistil, že uživatelé většinou na disku skladují stejné soubory, takže stačí ten soubor uložit jen jednou a uživatelům dávat jen symbolické odkazy na něj (neutíkejte si to patentovat, už na to patent je), čímž drasticky snížil skutečnou potřebnou kapacitu diskového pole.
Aby i mobilní sítě, kde přeci jen jde stále ještě o řádově menší objemy, mohly nabízet síťové disky, budou muset snížit latenci a zvýšit rychlost, tedy HSDPA a EVDO Revize A welcome.
V naší banánové republice to může znít futuristicky, ale náš příspěvek k tomu, který formát vysokokapacitního DVD zvítězí, bude beztak nulový. Můžeme to ale se zájmem sledovat – kam až konvergence technologií zašla. Zda síťová technika bude moci nahrazovat vysokokapacitní osobní média. Zda je ta chvíle právě teď nebo budeme potřebovat ještě jednu či dvě generaci síťových a záznamových médií…
!++16++!
Také inspirováno Geeklandií: Hard disk v mobilu? Dobrý nápad?
