Do Brandýsa jsme se stěhovali před téměř třemi lety. A každý rok jsme chtěl napsat, jaké jsou zkušenosti skoropražáka, který se vystěhoval do středočeské obce. Nikdy to nevyšlo. Až teď, napastoval jsem parkety, posekal v tomhle vedru zahradu, zalil záhony a jsem schopen pohybovat maximálně prsty.
Zkrácená verze: jsme spokojeni. Ti lidé, co za námi jezdili, když jsme bydleli v Praze, jezdí i do Brandýsa. Autem je to trochu jedno, autobusem o něco déle, většinou zůstávají déle a to je spíš dobře. A ti, co se nezvládli stavit v Praze, to nezvládají ani zde. A pro děti je zahrada poklad: vypustíme je a ony jsou spokojené, vždycky si tu najdou něco k divení a zkoumání.
Ta delší verze: Brandýs je zvláštní město. Nemaje zkušenost, neumím posoudit, zda je to maloměstem, blízkostí Prahy či čím vlastně. Tlumiče, o kterých jsem dosud v autě nevěděl, že tam jsou, jsem tu měnil už dvakrát. Roztřískané silnice jsou průvodním znakem Brandýs a širokého středočeského okolí. Průjezd centrem Brandýsa je takové utrpení, že se ona centrální ulice zvaná Pražská začala místními přezdívat D1. Vypadá to jako fór. Není. Těsně po zimě byla tak rozflákaná, že šla projet jen krokem a dodnes se zlepšila jen málo, jen provizorně. Potkal jsem tam pána, který si v kolečku rozdělal beton a zaléval díry. Pustil jsem se s ním do sporu stran technologie správky, jenže se ukázalo, že to není cestář, ale místní podnikatel, který před svým podnikem urval podvozek, takže si to chce aspoň trochu vyhladit. A ne, nedělám si legraci, opravdu je to centrální ulice, která vede skrz celý Brandýs až přes náměstí.
Důvodů tohoto stavu je asi mnoho. Jedním z nich je jistě to, že silnice z nějaké části fakticky patří kraji, takže ji město nemůže opravit samo. Jenže zrovna tohle je dobrý příklad, na kterém je vidět, jak rozmlácená infrastruktura táhne město ke dnu. Protože je silnice rozmlácená, nedá se pořádně dostat na náměstí, které se po letech opravilo. Natož aby bylo příjemné projet z Brandýsa do druhé části souměstí, Boleslavi. Řeknete si, město je malé, proč jezdit autem, můžete projít. Ani tohle není snadné. Pražská spojuje velkou část Brandýsa zvanou Vrábí (kde bydlíme) s centrem. Jenže jak je mizerná silnice, příšerné jsou i chodníky po celé trase a hlavně v centru města je to horor. Z jedné strany je chodník uzavřen kvůli rekonstrukci sousedících paneláků (fakt), na druhé straně ulice je chodník tak úzký, že chodec nemůže minout kočárek. A jediná další ulice, kterou se to dalo kdysi pohodlně obejít, je rovněž rozkopaná a totálně neprůchozí. Těžko se pak divit, že náměstí je mrtvé, když je tak těžké pro minimálně čtvrtinu obyvatel se na něj dostat.
Takových systémových lapsů najdete v Brandýse přehršel a jen to zbytečná komplikace života, který by tady mohl být příjemný. Co mě třeba hodně překvapilo, oproti Praze, je takřka nepřekročitelná zavíračka. Po páté hodině je otevřeno opravdu jen v málokterém krámu, po šesté z obchodů zbývají Vietnamci, Lidl, Peny a Tesko. Nevím, čím to je, nezdá se mi, že by tu po sedmé nakupovalo málo lidí, ale asi to ty obchodníci nějak zmapované mají.
Obecně mne služby překvapují. Je tu například několik velmi slušných restaurací, je tu i pár hospodských klasických pajzlů, tyhle podniky bývají v exponované doby totálně narvané a jít si v sobotu sednout do pizzerie Felicita na oběd, je bez rezervace spíše nemožné. Pak je tu ale mezivrstva podniků, které nechápu. Nejsou ničím zajímavé, jako Felicita se svými tématickými dny nebo U Zmeškalů s fajnovou kuchyní nebo Pivovar s epesní zahrádkou a lácí. Nikdo do té mezivrstvy moc nechodí, ale nijak to majitele nevydráždí k tomu, aby se pokusili o něco zabojovat a natáhnout si klienty. Nevím, čím to - jediná pracovní teorie je, že majitel platí malý nájem, něco vydojí z výherních automatů (těch je tu přehršel) a to mu stačí. Podobně s kavárnama - je tu jedna, ve dvoře (místní specialita kolem náměstí, dělat podniky a obchody ve dvoře), jenže ta je malá, hodně zavedná na matky, parádní a stále narvaná. Kdyby byla v Praze, rovnou bych řekl, že je to kavárna hipsterských matek, ale v Brandýse ještě nevíme, co je to hipster, tady je matka s dítětem v šátku a oblečkem ze sekáče životní nutností jak vyjít s penězi a nezlomit poloosu kočárku. Ve výsledku, když jsem chtěl najít kavárnu, kde bych dnes ráno dostal dobrý kafe a zakousnul nějaké slušné pečivo, měl jsem na výběr tlačenici ve dvoře, o ulici dál podnik, kde mají dobrý kafe, ale nic slušného k tomu a Merhautovu pekárnu, kde je slušné kafe, parádní pečivo, ale jen na stojáka. A pak pár kaváren s výherními automaty, kde kafe je obyč, prostředí příšerné a pojíst k tomu něco, mám strach. Proč tu neexistuje další kavárna podobné té ve dvoře, netuším. Nebo jsem ji jen nenašel, je utajená.
Ve službách je ještě jedna zajímavá praxe, se kterou jsem z Prahy neměl tu zkušenost. Účty. Tedy spíše, bez účtu. Mám v domě kancelář, řadu věcí účtuju na firmu, jsem zvyklý se ptát, zda mi to na firmu vyúčtují jako plátci DPH. Běžná odpověď tu je, že bez účtu mi dají slevu, od dvaceti do padesáti procent, jak kdo, jak kde. Když účet chcete, je to znamení vaší imbecility a chce to ihned vysypat nějaké věrohodné vysvětlení jako “aby mi to šéf proplatil”.
Kromě toho tu mají rádi pražáky, který sem jezdí luftovat na víkendy. Asi jako všude. Domlouvám si nějakou službu, dávám zálohu, ukazuju občanku, pán praví “aha, vy jste vodtud, já myslel, že jste pražák,” a z ceny mizí třetina. Původně jsem to považoval za nějaké skutečné vysazení na pražáky, jenže je to jen cenová politika. Místní obyvatelé opravdu mají v průměru menší příjem, kdežto pražáci jsou na vyšší ceny řady věcí zvyklí. Elektrikář, dobrý opravář praček za tři stovky na hodinu, to opravdu nejsou pražské ceny, za to vám v praze řemeslník ani nedojede domů, když to není váš známý. Plus ten přístup, po určité selekci lidí, je příjemný. Například se nám při stěhování porouchala lednička. Pán přijel, říká, že to asi bude termostat, ale taky to může být něco jiného (už nevím co) a výměna toho něčeho jiného by byla dost drahá. Takže nám vymění ten termostat (za 700 Kč s prací) a za pár dní, až pojede zase kolem, se staví a když to bude fungovat, tak si vezme peníze, jinak si ho vymontuje.
Samozřejmě jsou tu slabší záležitosti. Do kanceláře v Praze jsem to z Podskalí měl deset minut tramvají, z Brandýsa je to třičtvrti hodiny. Bylo třeba se naučit ten čas využít, načíst si do iPadu či notesu emaily a práci, kterou cestou metrem a busem řeším. Kromě toho v Praze jsem jakživ neřešil jízdní řády, bus z Brandýsa ale jezdí v půlhodinových intervalech a je třeba to mít na paměti. Zdejší praktičtí doktoři nejsou zavedení na systém objednávání, aspoň jsem takového neobjevil, čeká se příšerně, zůstal jsem u doktora v Praze. Zato dětských doktorů tu pár dobrých a akčních je a to bylo to hlavní.
Dá se tu pořídit i stran akcí pro děti. Krom zahrady je tu v okolí ledasco, od bazénu v Letňanech, přes pěkná přírodní koupaliště v dojezdu kolem, jen nás mrzí, že na naší straně města není les, ten je až za Boleslaví. Opět fancy je pracovní doba místního muzea - o víkendu, kdy by se člověku tak chtělo, zavírá v 15:30, kdy se tak děti probouzejí, takže jsem ho ještě nestihl. Ale zase je tu areál Houštky, v létě tu bývají koncerty. A pak zámek. A moje oblíbené místo, bazilika, jedna z nejstarších a největších v Čechách, jak by ne, svatováclavská. Jen ty vrata, kde ho bratr zabil, se špatně hledají, navíc se to tam teď rekonstruuje.
Trochu na vztek je tu samotné vedení města. Pár problémů, jak jsem porozuměl, se tu nahromadilo po předchozím vedení, kde se z majetku města vytratily záležitosti jako nemocnice, pár pozemků kolem ní, jiné pozemky, kde se někdo rozhodl stavět supermarket, i když je tam povolený jen park (vyřešilo se až letos, po fest protestech lidí, výměnou pozemků), pískovna (tu mám daleko, takže už jsem se ji ani nesnažil pochopit). Pak jsou tu skvělý nový nápady, jako na sídlišti zrušit nový hřiště a místo něj postavit parkovací dům tak, aby tři baráky čučely přímo do toho parkovacího domu (a děti si neměly kde hrát). Máme tu nádherný sportoviště pro seniory, stálo myslím čtyřku, je v polích na úplně druhé straně města, než žijí senioři, hrajeme si na něm s Vojtou, když jdeme pouštět drona. Jinak je úplně na prd. Chtějí tu na křižovatce na té naší D1 postavit kruháč. Což o to, křižovatka je hodně nepřehledná, jenže ji vymezují baráky a na pořádný kruháč tam prostě není dost místa, navíc by se to snadno vyřešilo semaforem. A takových funny nápadů je tu kopec, těžko si to člověk přebírá, co z toho je návrh, který někdo plácnul a co z toho je opravu úmysl. Navíc vedení města, jak je u koalic ODS zvykem, komunikuje dost bídně, prakticky jen přes městské listy. Když se tu měla stavět za cca 11M serverovna, šel jsem se na zasedání městské rady zeptat, k čemupak bude sloužit - jediné, co mě napadlo, jsou městské kamery, tu a tam nějaký email, většinu obsluhuje státní infrastruktura a co ne, na to snad nemusí být serverovna za 11 mega. No a tak jsem se zeptal a jakýsi pán z rady mi dosti povýšeně odpověděl, že to je složitý technický problém, kterému bych nerozuměl. A bavit se o tom nechtěl. Jedenáct míčů tedy považuju za vlastňák. Naopak chladným mě nechávají místní skandály typu “starosta na párty vodáren”. Místní vodárenskou síť postavil Stavokomplet, ceny nejsou nejvyšší, ale ani nejnižší, vcelku jim to šlape (akorát mě vyfuckovali s požadavkem na vodoměr s podporou dálkového odečtu, ale to spíš proto, že netuší, o co jde). No a na nějaké fotce je starosta (Ondřej Přenosil) na nějaké párty Stavokompletu, z čehož byl na netu povyk, že úplatek a tak. To mi přišlo přehnané - je jasné, že firma, která dělá něco pro město, pozve lidi z města na párty. Je pochopitelné, že pro dobré vztahy tam lidi z města jdou a pokud neodjíždějí novým vozem nebo nemají obálku v kapse, tak je to běžná obchodní slušnost.
A tím se dostávám k závěru. Na Facebooku je skupina věnovaná městu, spravovaná místním internetmágem Jirkou Blahútem. Má přes 3000 členů, souměstí má přitom cca 17 tisíc obyvatel, takže je tam slušný zásah domácností a semele se tu skoro všechno, včetně primového poradenství co jak a kde. Jinak Stanislav Huml, popularizátor daňových rájů, je v zastupitelstvu města - v opozici, takže při místní konfiguraci se může stavět na hlavu, klidně na vlastní, ale ničeho nedosáhne. Dlužno dodat, že jeho práce pro město je dobrá, i když kvůli té konfiguraci se soustředí spíše na rozkrývání souvislostí. Jako daňového poradce jsem si ho ale nevybral, tady má své zjevné limity. To jen na okraj dnes módní touhy dělat z něj debila.
Takže ne, vracet do Prahy se zatím nechceme. I když, kdo ví, až děti trochu odrostou... Ale jak tak pozoruju nejstarší děti, ani ty to nějak za lákadly Prahy netáhne a naopak Sofka je vždycky ze zahrady nadšená...
