Český Telecom se stal vlastníkem internetové agentury MIA před několika lety, když ji slavnostně koupil za poměrně vysokou částku, aby se pokusil dohnat svoji ztrátu v internetovém podnikání. A ke konci letošního roku ji definitivně zavírá, ačkoliv útlum společnosti bylo možné sledovat delší dobu. Definitivně tak odchází další legenda českého internetu. Zdroj: TZ Český Telecom.
Sám jsem pamětník nejpamětníkovitější. Do MIA jsem nastoupil někdy v polovině roku 1996 jako analytik - a mojí prací bylo spolu s dalšími (pod vedením Luboše Karpeckého) připravovat a vytvářet projekt Media serveru. Firma v té době už několik měsíců připravovala internetovou verzi českých novin a na ni Media server měl navazovat jako další rozšíření a upozornění na obsah novin. Pamatuji si ty doby, kdy se na bílou tabuli každý den psal počet hitů - souborů stažených ze serveru - a pamatuji si, jak jsme se nadýmali pýchou, když jsme přesáhli 200 000 hitů a když naše královsky rychlá pevná linka 128 Kb/s přestala stačit (servery byly na ní) a servery se stěhovaly do PVT. To byly časy. V té době největším soupeřem byl Seznam a MaMedia - každý den jsme snifovali a špionovali, kdo má více hitů :)
Pak přišlo drobné vyztřízlivění. Ukázalo se, že základní předpoklad, na kterém projekt Media serveru vznikal - totiž že české noviny o událostech referují z různých úhlů pohledu a bude možné pro čtenáře tyto úhly pohledu komparovat a odkazovat na ně, nevychází. Noviny totiž píšou ponejvíce jen z pohledu ČTK nebo přepsané tiskové zprávy, což Media serveru bralo hodně smysl. A tak jsme si řekli, že uděláme internetový vyhledávač kombinovaný s publicistikou: vyhledávač bude doplněn o každodenně aktualizovaný seznam toho, co je na internetových stránkách nového. Robot prohledával aktualizované weby a analytici to popisovali. To už Luboš Karpecki odešel a s vyhledávačem jsem si musel poradit já a Radek Doležel.
Vyhledávač dostal jméno Zmije.cz. Proč? Dlouho jsme se nemohli shodnout na jméně, až přišla obchodní ředitelka Ivana Malá s tím, že za ní byl právě klient a ptal se jí "vy jste ta Malá z MIE?" a bylo rozhodnuto - spadli jsme pod stůl smíchy a když se vše uklidnilo, šel Radek registrovat doménu zmije.cz.
Zmije se rozebíhala hezky, měla ale své nevýhodu, která tehdy hodně nepříjemné - složitý design. Na jeho změně se začalo pracovat, design se měl výrazně zjednodušit, server rozdělit tak, aby vypadal podobně, jako dnešní centrum.cz.
Toho já už jsem se nedožil. V té době totiž už Mobil server byl známý a začínaly první konflikty. Jednoho dne jsme si na to s paní Juráňovou (majitelka MIA) sedli a ukázalo se, že situace je jednoduchá: buďto budu dělat Mobil server pod křídly MIA, nebo odejdu a na moje místo přijde Daniel Dočekal. Zvážil jsem vše pro a proti a bylo rozhodnuto. Přišel jsem za adiminstrátorem, celá firma tehdy stála v pozoru, protože se vědělo, že jakmile jsem se zavřel s paní Juráňovou na několik hodin na jednání, že se bude propouštět. Jen se nevědělo, koho. "Změň všechna hesla od systémů, zapiš je na papírek a dej je do obálky," řekl jsem jsem vyklepanému adminovi, "a mne už je neukazuj," dodal jsem po minutce se svým smyslem pro dramatičnost. A sbalil jsem si svůj hrnek, vyšel na ulici a byl jsem zase nezaměstnaný a pořád ještě zaměstnaný Mobilem. Ale to už je jiný příběh :)
Žádný design Zmije, který jsem měl na starosti, jsem nenašel - ani na Archieve.org, protože zmije bohužel byla dělaná přes redirect a WayBack Machine bych ho musel zadat a já si ho už nepamatuji. Takže bohužel, našel jsem jen tuhle ikonku, na českém internetu je ještě hodně běžná, mnoho serverů a stránek na Zmiji ještě odkazuje. Ze Zmije se později přebarvil Quick, ještě později se to přeprogramovalo a jak napsali na Lupě, Quick byla jen zprasená Zmije. Ale to už šlo mimo mne...
Vzpomínkový článek na MIA napsal i Jiří Hlavenka na Živě (bere to více ekonomicky, přeci jen v MIA nepracoval), s nímž jsem se ostatně skrze MIA poprvé setkal. Tak snad na závěr vzpomenout pár těch jmen lidí, se kterými jsem se v MIA pracoval a byl jsem tomu rád (bez nároku na jakékoliv řazení): Alex Jurmann, Dáša Ruščáková, Jarda Čech, Jiří Čížek, Radek Doležel, Roman Hladký, Martin Sojka, Marko Zekič, Lenka Nedvědová, Ivana Malá, paní Juráňová samozřejmě a další a další...
