Z podobného soudku, z jakého se vylíhli Paroubkovi marťani, jsou i zbrusu noví u-foni české telekomunikační scény. Ještě nestihli ani prvních pár zákazníků a už se postarali o slušné dusno navíc k tomu, o které se stará okluzní fronta.
Start U-fona byl po prvním očekávání poněkud rozpačitější. Očekávala se nejenom lepší nabídka, ale hlavně slušnější pokrytí. V diskusích se hromadně lidé vyptávali, jak může “čtvrtý mobilní operátor” nabízet jen fixní telefony a odborníci jim vysvětlovali, že ty fixní telefony jen fixně vypadají, fakticky jsou bezdrátové. Tohle dohadování nutně muselo skončit patem, protože dialektická filosofie nás učí o jednotě funkce a vzhledu ergo jevit se tak znamená být takový. Co na tom, že tarif je líbivý, když Prahu pokrývá jedna základnová stanice plácnutá do zahrádkářské kolonie a další čtyři stanice najdete až ve Východních Čechách.
Proč tedy U-fon startoval?
Někteří si udělali závěr záhy a to v souvislosti s tichem, které se rozhostilo. Tradičně to před bouří. Ve skutečnosti nešlo o to penetrovat východočeský trh a okruh kolem budovy Sitelu v Praze. Ve skutečnosti šlo zejména o to, že stávající mobilní operátoři vyslovili svůj údiv a zejména T-Mobile se pokusil v dubnu úřadu regulátora dotázat, jak to bylo s přidělováním frekvencí aby se dozvěděl, že si má prostudovat archivy Telekomunikačního věstníku a co v nich nenajde, jest obchodně tajno.
Management Mobilkomu musely podobné otázky znervóznit a tak start souvisí mnohem spíše než s marketingovým podchycením trhu se snahou rozjet něco, o co bude možné se soudit. Pravdou totiž je, že k frekvencím Mobilkom přišel cestou, kterou bychom mohli označit za nestandardní. Rozhodl se totiž tvrdit, že v praxi nikdy nepoužívané frekvence udělené pro PAMR síť Tetra byly provozovány ve zkušebním provozu a nyní v zájmu technologické neutrality přecházejí na technologii CDMA. Což měl každý soudný člověk rozporovat. Nikoliv tak ČTÚ v roli regulátora. Proč rozporovat? Protože i kdybychom přistoupili na argumentaci technologické neutrality, nemohli bychom přehlédnout, že systémy Tetra jsou určeny k jiným službám, než CDMA2000 EV-DO a musíme opravdu fest zavírat obě oči a nos, abychom je mohli povážit za drobnou technologickou záměnu systému.
ČTÚ se nerozhoupalo, dříve se rozhoupal Mobilkom a rozjel business. Nyní už bude pozdě na úřední argumentaci, firma se bude po právu hájit, že proti jeho obchodním záměrům úřad neprotestoval a tak zahájili provoz. A pokud bude napadena státními právníky, momentálně excelujícími v jiných kauzách, asi naznáme výsledek. I kdyby Mobilkom musel stáhnout rolety aby akcionáři osttních operátorů neskandovali sprostoty jako “arbitráž”, musel by stát vypláznout řádné penále za vzniklé škody. A škody jsou samozřejmě větší v době, kdy síť je provozována, než když jsou jen powerpointové presentace. Co na tom, že z pěti základnovek.
Nebuďme na omylu. Nepíšu to proto, že bych chtěl shazovat Mobilkom a U-fona. Lidé, kteří za ním stojí, jen našli odvahu narvat se na trh, aniž by se obtěžovali respektovat regulátora, která mnoho respektu ani nebudí. Se skupinou Penta mají navíc značné naděje na úspěch. Co mi v žaludku leží, je regulátorova neschopnost. A regulátorem je myšleno ČTÚ. To ve věci alternativních operátorů podělalo, co mohlo. Mobilkom jen pochopil, že čekat na nějaké řešení ze strany ČTÚ je čekáním na Godota a odhodlalo se k tvrdé akci, na kterou si právem ostatní stěžují. Nyní budou mít i ostatní možnost posoudit, jak ČTÚ háji protržní zájmy. Řeknu rovnou, že v tomto ohledu minimálně.
Virtuální operátor je v Česku dlouhodobě omílané téma. Zdálo by se, že byvše součást Evropské unie a s ohledem na právní subsidiaritu, je s virtuálním operátorem vymalováno, ale tuhá obrana oligopolní svaté trojky vedené v tomto případě neomylným O2, byla po léta neprůstřelná. Eurotel/O2 zjednodušeně řečeno pravil, že virtuální operátor není v zájmu zákazníků. Nemusíte být excelentní analytik, abyste pochopili, že někdo zaměnil slovíčko zákazník za slovíčko stávající operátor, měl to být ale regulátor, kdo na tuto lingvistickou chybičku měl upozornit. Pravděpodobně spolu s upozorněním na možnost pokuty ve správním řízení. Virtuální mobilní operátor se u nás zatím nekonal, i když zájemci ze strany silných zahraničních společností by tu byli. A co na tom, že nedávné průzkumy ukazují, že marže českých operátorů jsou v řádu pěti až deseti procent vyšší, než marže na západoevropských trzích, kam virtuální operátoři pronikli.
Unient sliboval virtuálního operátora, ale...
Pokusů několik bylo. Překvapivě nejnadějnější byl ten provedený Unientem. Unient Communications obecně považují novináři za slibotechnového kecala, protože před nějakými dvěmi lety se začal kasat, jaká že tutovka to je, že bude prvním českým virtuálním mobilním operátorem. Po dvou letech ticho po pěšině.
Ve skutečnosti ale Unient nekecal. Jen nemohl říci celou story. Tak ji řeknu já, jak putuje v telco kuloárech. Berte to prosím s rezevou - důkazy (=podepsané smlouvy) jsem nikdy neviděl, ale zdroje historky považuji za maximálně důvěryhodné, byť soudně nepředložitelné. Hlavní finta jistoty Unientu byla v tom, že firma tehdy podepsala smlouvu s Českým Telecomem o propojení sítí. Tu smlouvu koncipovala tak, že Telecom měl povinnost propojit všechny své sítě. Tehdy to pro Telecom nebyla nevýhodná smlouva. Jenže o pár měsíců později se stala zajímavá věc: Český Telecom se přejmenoval na Telefonica O2 a nacucnul do sebe Eurotel, doposud samostatnou firmu. A Unient poukázal na ustanovení smlouvy ohledně propojení sítí s tím, že požaduje její dodržení. Znění smlouvy bylo takové, že mu mělo umožnit provozovat virtuálního mobilního operátora. Z toho pramenila jistota firmy, že se stane prvním českým virtuálem: smlouvu měl podepsanou.
Proč se tak nestalo? Telefonica smlouvu rosporovala a firmy se od té doby dohadují. Protože smlouva v Česku je jen cár papíru a také proto, že Unient Telefonicu doběhl. Otázka je, jak se mu podařilo smlouvu tak šikovně koncipovat. Proč ho napadlo zapracovat do smlouvy pasáže, které byly v dobovém kontextu spíše nevýhodné nebo neměly smysl. Nadmíru obdivuhodná prozíravost nebo dobrá podpultová informace? Kuloáry vsází spolu se mnou na to druhé: někdo dost vysoko věděl, že se Český Telecom a Eurotel sloučí a že nástupnícká organizace převezme smlouvy Telecomu. Kdo to mohl být? Těžko říci. Je zpráva o tom, že jedním z investorů Unientu je bývalý generální ředitel Českého Telecomu Gabriel Berdár zcela bez souvislosti s výše uvedeným? Důkazy, chybí. Lze jen naznačovat a někdy ani to ne.
Mobilkom není ani zdaleka druhým pokusem o virtuálního operátora. Takových pokusů existovala minimálně desítka a všechny zkrachovaly na tomtéž: na odporu stávajících operátorů, vcelku předvídatelném, a na nezájmu regulátora situaci jakkoliv řešit. ČTÚ namísto protržní regulace, si myje ruce, protože “na současném trhu nevidí dominanci jednoho operátora případně nějakou formu tajné dohody mezi nimi”. Jistě, prokázat nelze nic. Ale pokud nějaké společnosti mají zájem utratit peníze svých akcionářů vstupem na český trh, údajně tak nelukrativní, proč jim to nedopřát. Proč regulátor nepracuje na modelu nákladového zpřístupnění mobilních sítí? Proč se tu nebavíme nad vhodností konkrétního modelu nákladového ocenění, ale nad tím, že regulátor nekoná?
Protože nekoná. Už jsme si na to zvykli. Už chápeme, že jestli se na tomto trhu něco má stát, tak jedině tak, že regulátor je obejit libovolným způsobem. Tam, kde je třeba, uděláme z lokálních bezdrátových sítí dálkové páteřní spoje a staneme se wifi velmocí. Tetra licence prohodíme za CDMA2000. A virtuální operátory si také uděláme po česku. Aby operátor neřval, regulátor neviděl.
Virtuální operátor po Česku
Není to zcela česká specialita. Podobné věci se stávají v Rusku, Kongu a dalších podobných zemích, kam virtuální operátoři klasického EU schématu nedorazili. Jak to funguje? Snadno. Založíte si firmu. Uzavřete smlouvu s mobilním operátorem jakožto významný zákazník kupující najednou několik desítek až stovek SIM karet. Jako velkoodběratel máte zajímavou slevičku v podobě business tarifů a například volání v rámci svých firemních mobilů můžete mít za paketel nebo až zdarma. K této slevičce přidáte svoji marži v řádu jednoho či dvou desítek procent a začnete nabízet na bázi multi-level marketingu své služby virtuálního operátora. Legálně jste z obliga - síť provozuje někdo jiný a většině klientů je to naprosto fuk. Pokud vyberete dostatčně včas zálohy a máte účetní systém založený alespoň na automaticky prováděných makrech v Excelu, není velká šance, že byste nechali klienta frnkount s dírou ve vaší kapse. A při troše snahy i tomu zákazníkovi nahrajete na mobil logo operátora se jménem vaší firmy, takže to skoro vypadá profi. A trocha lihu aplikovaného na SIM kartu a kámoš se sítotiskem udělají i stran designu SIM karet své.
A až se to jednoho dne domákne váš operátor? Až poukáže na doložku ve Všeobecných podmínkách, kde vám zakazuje přeprodávat jeho služby? Pokud bude tak troufalý a naivní a bude to chtít řešit, je to snadné: informujete jej, že ti lidé jsou vaši externí pracovníci nebo členové klubu a vyúčtováváte jim jen a výhradně soukromé hovory. A že jestli se to operátorovi nelíbí, jsou tu ještě dva, kteří rádi provedou převod všech vašich čísel. Patová situace, pokud se nenecháte vyděsit trochou toho bububu. Operátor není debil, aby si udělal škodu s odpojením klientů a dokud takový český virtuál neinzeruje své služby v MF DNES celostránkově, tak je to pro všechny akceptovatelný status quo.
Podle mého skromného odhadu je na této bázi “virtuála po česku” přes 12 000 zákazníků. A to se možná pletu o řád.
Ještě něčemu na tom trhu nerozumíte? Nejste sami…
