Ve čtvrtek se Koncernová pětiletka prodávala třetí týden a protože mě sklátila horečka, zbyl i čas podívat se na chvíli, jak se můj ebook prodává.
Statistika ke 14.4. je poměrně jednoduchá, celkem prodáno 228 ebooků, z toho 172 přes Palmknihy, dalších 54 přes Smashwords a 2 mi zaplatil někdo přímo na účet.
Co je pro mně zajímavé, že se na obou prodejních serverech objevily recenze, několik zmínek padlo i na blozích různých čtenářů, například zde.
Co je rovněž zajímavé a co jsem si původně neuvědomoval, je nulový longtail elektronických knih. Termín jsem si vypůjčil od SEOmágů, protože je příhodný. U knih je velmi důležité, jak dlouho je po nich poptávka, jaká je distribuce jejich prodeje v čase. Vezměme si takovou Bibli, ta se prodává stabilně a dlouhodobě už nějaký ten pátek, takže každému knihkupci se vyplatí ji mít skladem a pouze ji šoupat mezi poličkama “religion”, “history”, “drama”, “fiction” a “ready to burn” podle momentální situace.
U eknih bychom na první pohled odhadovali, že tady s longtailem, možností/potřebou/nutností knihy prodávat stabilně v nějakém počtu v dlouhodobém časovém období, nebude problém, protože na skladě ebook nezasmrádne, disku zabere málo, takže kde by tak mohl být problém. Prostě kdo bude chtít, si ji najde a koupí.
A to je právě ten zádrhel. Jak u eknihy vytvořit zájem v dlouhodobém horizontu, který povede k tomu, že kniha se bude stabilně prodávat po nějakou delší dobu? Na příkladu z Palmknih vidíme, jak se Koncernová pětiletka prodávala v průběhu času:
Jak vidíte, prodej je silný prakticky jen v okamžiku, kdy jsem knihu oznámil a následujících pár dní poté. To je ten moment, kdy natěšení příznivci autora nakupují, zvláště v elektronickém světě to nemají do knihkupectví daleko. Potom už prodej klesl pod deset knížek za den a na konci třetího týdne se pohyboval spíše u jedné nebo dvou knížek za den.
Proč? To je dobrá otázka. První odpověď, která je na snadě je, že autor je břídil a kniha je šunt a proto ji lidi nekupují. Jenže tak jednoduché to není. Recenze na knihu na Palmknihách jsou veskrze positivní, popiska je radostná, negativní recenze vlastně nevyšly, takže i kdyby kniha byla šunt, čtenáři se to nemají, jak dozvědět, takže by mohli vesele nakupovat a teprve později dát případně najevo svoji nespokojenost.
Dali nějak najevo svou nespokojenost, aniž by se to promítlo do hodnocení na Palmknihách? Na to by mohla odpovědět analýza v sociálních sítích - tu zkrátím do grafu, jenž vyprodukoval Ataxo Social Insider.
A co nám graf říká? Především se velmi shoduje s grafem prodeje knihy (ta špička uprostřed grafu je místo, kde graf prodeje knihy začíná). V momentě, kdy bylo větší množtví zmínek (mých a lidí, kteří na ně reagovali), se kniha s prodejem rozjela, s ústupem diskuse o ní (většina zmínek byla na Twitteru) šla prodejnost dolů. Negativních zmínek bylo minimum, za negativní jsem označoval i zmínky typu “u knihy jsem se skvěle bavil, ale závěr mi přišel moc useknutý”. Vcelku bych tedy spíše soudil, že prodejnost přímo korelovala s počtem zmínek a negativní zmínky neměly na prodejnost podstatný vliv, pokud vůbec. Ta první část závěru asi tolik nepřekvapí, to je například podstata SEO, jenže co z ní vyvodit?
Když o tom přemýšlím, podstatným problémem pro vydavatele eknih bude neexistující infrastruktura, ekosystém kolem nich. Minule jsem si stěžoval, že za ebook člověk asi těžko dostane nějakou cenu, vy jste se mi smáli, jenže tohle je vcelku vážný problém, který vypovídá o longtail podpoře prodeje ebooků. V podstatě není příliš jednoduché vybudovat dostatečný počet zmínek a přítomnosti knihy, aby to bylo schopné generovat prodeje po nějakou delší dobu.
První, co tomu brání, je prodejně nezpůsobilá titulka Palmknih, která opravdu neláká ke koupi a knihy, které se zde nabízejí, jsou někde šoupnuté bokem, prostředek stránky je nevyužitý. Lidé z Palmknih o tom vědí a prý se na tom pracuje. Nějaký textový žebříček prodej knih stěží podpoří, chce to lepší práci se selfpromo, ale to už palmknihaři snad také zjistili. Je to zhruba stejný rozdíl, jako dát všechny knížky v knihkupectví k zákazníkovi obálkou, nebo hřbetem - to druhé znamená, že nechcete prodávat.
Tohle je samotná prodejní podpora obchodníka, kterou ostatní weby mají vyřešenou o poznání lépe. Jenže tu chybí ona longtailová podpora. To, že o ebookách někdo píše, někdo je recenzuje, někdo se jimi probírá, žebříčkuje je - prostě vytváří jakékoliv zmínky o nich.
Papírové knihy tohle všechno mají. Vychází o nich řada médií, existuje o nich řada webů, knižní rubriky mají všechny noviny i časopisy. Jenže ty jsou také zavedeny jen na papírové knihy, když jsem se bavil s několika z nich, ekniha je zaujala, jenže čtečku má jen jeden fanda v redakci a nakonec se ukázalo, že bude lepší nechat pár kousků vytisknout na papír a dotyčným lidem to poslat po staru.
Může vám to přijít jako prkotina, ale není. Takhle se knihy prodávají. Najdeme zmínku, která nás zaujme, přitáhne. Vezmeme v knihkupectví do ruky knížku, jejíž obálka nás lákala, jejíž nadpis nás oslovil, abychom si alespoň přečetli anotaci. Nechtěli jsme si koupit román islandského beletristy věnovaný vrahovi, který radí dospívajícím dívkám, jak si uklidit byt, ale zaujalo vás téma i dialog a už ho u kasy platíte.
Jenže k tomu musíte mít pobídky, dostatek námětů v okolí. A ebookům na tohle chybí všechno, kromě toho posledního: kromě prodejního místa. Což je dost málo.
Soudili byste, že to se rychle spraví? Fakt? Prošel jsem si literární weby jako Písmák a Totem - říkal jsem si, že bych si rád přečetl výběry místních děl na svém Kindlu, protože online na to čas nemám. Nic takového ani jeden nenabízí, ačkoliv by to pro ně měla být přirozená distribuční forma. Možná jeho autoři jen o čtečkách ebooků nic netuší, možná je to nenapadlo, možná je nenávidí, možná na to jen neměli čas a peníze, protože nákupem čtečky by svou přímou finanční investici do projektu zdvojásobili. V lepším případě se tedy jejich ebook verze objeví za rok, v horším nikdy. Myslíte, že recenzní weby jako Knihovnice nebo Literární.cz jsou na tom jinak? Kdepak.
Zkrátka a dobře, hned z kraje pokusu se ukazuje, že elektronická kniha sama o sobě, bez té papírové, nedává smysl, vyjma velmi speciálních případů (oborové studie atd). Elektronická kniha zatím bude doprovodnou součástí knihy papírové, prostě proto, že se jí zatím nedostává longtailu, nedostává se jí takové masivní všeprostupnosti, jako knize papírové. Možná se to jednou změní, ale ne hned - a spíš za dlouho, za další desetiletku.
A protože pokus má absorbovat své vlastní zjištění, upravíme o to jeho průběh a pokusím se jej tomuto zjištění přzpůsobit.
