Ve své recenzi Apple iPhone jsem slíbil zamyslet se trochu nad tím, proč a jak iPhone změní telekomunikační prostředí, pokud vůbec. Argumentace a poznatky k tomu jsou obsáhlé a dlouhé. Zkusil jsem je trochu zestručnit, aby se to ještě dalo přečíst, ale i tak z toho zase vyšel poněkud dlouhý článek. Takže je vhodný pro zájemce o něco trochu méně povrchnějšího, než výkřiky iPhone Sucx/rullleezzz… :)
Začneme trochu ze široka.
Přemýšleli jste někdy o tom, jak je svět telekomunikací a IT dvojí stranou jedné mince? Já osobně si vztah telekomunikací a IT představuju jako vztah Peršanů a Řeků pár set let před kristem. Dva obrovské světy, které se o sebe nejdříve nezajímají, nijak se nedotýkají. Pak navázání diplomatických styků, později občas přerušených pohraničními půtkami, které obě strany vydávají externě za omyl, interně za testovní síly protivníka. Probíhá vzájemný obchod, ujišťování o strategii dvou globálních supervelmocí. Jenže pak jedna z nich získá dojem, že má navrch. Lhostejno, zda oprávněně. Nebo přijde provokace z nějakého provinčního městečka, jejíž původ zapadne v řetězci přenosu informací. A armády se srazí, zmasakrují a je vlastně jedno, zda jedna z nich vyhraje nebo zda potvrdí status quo. Vlastně není, ale to už je jiné povídání.
Svět IT takhle dlouhou dobu spolunažívá s telekomunikacemi. V těch pevnolinkových i v těch mobilních. Tam, kde telekomunikační společnosti nabízejí telefonování po vytáčených okruzích, IT firmy jdou do paketového VoIP. Proti ADSL nasazují FTTH. A na tomhle přístupu je to krásně vidět. Povšimněte si, jaký je rozdíl mezi telefonními sítěmi spínanými obvodově a datovými sítěmi spínanými paketově. Je charakteristický pro celý průmysl. Obvodově spínané sítě představují síť vyhraženou od počátku až po konec jedinému vlastníkovi nebo účelu. Nikdo jiný si na ni nemůže v tu chvíli technicky dělat nárok. Oproti tomu paketové sítě se vyhrazují podle potřeby a účelu tomu či onomu, nemůžete říci, že linka je pro někoho vyhrazená.
Stejně to funguje v ekosystému. Zatímco telekomunikační firmy se snaží ovládnout celý řetězec od sebe směrem ke klientovi, IT firmy pouštějí do řetězce třetí strany, spolupracují, provizují.
Apple je IT společnost, která vstoupila do telekomunikačního světa na pole doposud výhradně ovládané telekomunikačními společnostmi. Zatím to udělal jen málokdo. Z části Microsoft, který se pokouší dodávat operační systém Windows Mobile, jenže ten figuruje zatím jako trpěný dodavatel, ne jako realizátor samostatné strategie. Z části Adobe se svým Flash Lite, o čemž bude řeč později. Z části Motorola, která se ale pokusila spíše o druhou cestu, z telekomunikací do IT a to v oblastech, kde už pohraniční spor IT/telekomunikace přerůstal v nevýnosnou válku. Prakticky neexistuje výrobce počítačů, který by zároveň vyráběl mobilní telefony. Může nás mást Fujitsu Siemens, které rozhodně není touž firmou, co Benq-Siemens nebo Sony, které není totéž, co Sony Ericsson. Můžeme hovořit o asijských výrobcích, kteří ale jen vyrábějí, vlastní strategie se soustředí jen na to, se ziskem co nejdříve prodat. Faktickou sílu (zatím) neznamenají.
Apple se svým iPhone přinesl do světa telekomunikací několik novinek. Vynecháme nyní ty obchodní, podívejme se vysokou technickou hru, kterou Apple rozehrálo.
Flash versus H.264
Když Apple před řadou měsíců iPhone představoval, podivovali se komentátoři, jak to, že v telefonu chybí Flash od Adobe. Zejména proto, že jeho absence by zamezila přístupu k zajímavému videoobsahu, zejména u Youtube. Odhadovalo se - a Apple takové signály vydával - že firma dodá vlastní verzi Flashe. Místo toho Apple udělal dohodu s Google o tom, že videa v Youtube se překódují do formátu H.264 pro mobilní telefony. Proč se tak stalo?
Flash je ve světě počítačů velmi rozšířený, patří ale také mezi nejmizernější moderní formáty pro přehrávání videa. Jen fakt jeho rozšířenosti u klientů způsobil jeho masové využívání na serverech. Kdo ale nemusí, kóduje video do něčeho jiného. Flash VP6 kodek navíc není standardizovaný, je to proprietární formát On2, ke kterému nemá nikdo přístup. Co to znamená? Například to, že na trhu nejsou hardwarové dekodery pro Flash video, zatímco čipů pro H.264 je na trhu celá řada. Flash video tedy musí dekódovat přímo procesor zařízení, což ho jednak zatěžuje a druhak mu to zabraňuje dostatečně rychle reagovat na požadavky uživatele, když má dost práce s Flashem. Dost dobrý důvod, proč Flash obejít.
Oproti tomu H.264 je v mobilech (jako 3GP) i v IT schváleným standardem.
A je tu ještě jeden důvod. Apple se může obávat, že v telekomunikacích se stane totéž, co se stalo v IT. Před lety původní vývojář Flashe (koupený později do Adobe) zaplatil Microsoftu za instalaci Flash do prohlížeče. Microsoft přijal, protože nabídka byla zajímavá a nekřížila nijak významně jeho zájmy.
O pár let později se ukázalo, co tím vývojáři Flashe sledovali: mezi tím z Flash přehrávače udělali mimo jiné i platformu pro internetové video. Kdo chtěl s videem na internetu pracovat a zasáhnout co nejvíce uživatelů, neměl mnoho šancí a musel nakupovat nástroje u Adobe. Adobe tak opanovalo segment internetového videa ve většině jeho vertikál.
S Flash Lite se Adobe pokouší o podobný průnik. Flash Lite je omezená sada funkcionalit klasického Flashe, zatím neobsahuje žádnou výraznou podporu pro video. Jenže řada firem ji už začala vestavovat do svých zařízení. Nokia ji dává do některých S60 telefonů. Sony Ericsson, NTT DoCoMo a LG jde dále a Flash Lite jim slouží jako základ pro GUI jejich některých pokročilejších mobilních telefonů. Verizon Flash Lite zahrnul do své BREW strategie. Podporovat aktivně Flash ještě v mobilním videu znamená zasadit si kukaččí vajíčko do hnízda.
Jistěže důvodem mohlo být i to, že iPhone nebyl pro Flash připravený, ale strategický záměr je pravděpodobnější. Apple se v posledních letech snaží spíše tlačit otevřené standardy, než valit před sebou proprietární technologie. A tahle otevřenost se mu začíná vyplácet - ty produkty, které na ní stojí, zaznamenávají úspěch. Ale protiargumentem nepřipravenosti iPhone na Flash je skutečnost, že s CSS, JavaScriptem a Ajaxem, tradiční to bolístkou mobilních prohlížečů, si Safari v iPhone poradí velmi dobře.
Chybějící J2ME
Podobným případem je mobilní Java. Pisatelé článků po představení iPhone hromadně zmiňovali, že chybí podpora J2ME, mobilní javy. V recenzích si toho povšiml málokdo. Nebyl příliš důvod absenci zaznamenat. J2ME je stále a pořád proprietární technologie, i když se poněkud tlačí směrem k open source.
Otázkou je, pro J2ME používat. U mobilních telefonů, které nemají větší operační systém je to jediná možnost, jak spustit další program. Přenositelnost programů mezi jednotlivými telefony je minimální, mezi výrobci telefonů prakticky nulová. Jako vývojář aplikací musíte vytvářet několik desítek portů aplikace a to není sranda. Apple usoudil, že než podporovat cizí proprietární technologii, pro kterou všichni budou muset stejně programy upravovat, je jednodušší nabídnout silné web rozhraní pro online aplikace, případně silné Apple Cocoa pro nativní aplikace. S ohledem na bezpečnostní omezení J2ME by port J2ME na iPhone nepřinesl nic ani zákazníkům, ani Apple.
A hudba v AAC
Třetím aspektem, ve kterém Apple trvá na standardech, je hudební formát AAC. Můžete sice namítnout, že DRM ochrana FairPlay, kterou Apple používá, není standardizovaná ani otevřená, to je ale u úspěšných ochran hudebních děl pravidlem (pseudostandard OMA nikdo z uživatelů vědomě nepoužívá, užívají ho jen distributoři placených zvonění k zamykání vyzvánění).
AAC je ale standardní hudební formát specifikovaný pod MPEG4 a pokud nepožaduje kapela zabezpečení přes FairPlay, přehraje iTunes skladbu v AAC každý přehrávač podporující tento standard.
Před několika lety odmítnul Apple návrhy Microsoftu používat v iPodu také skladby ve formátu WMA - argumentem tehdy bylo, že jde o proprietární formát a Apple se chce držet otevřených standardů. Tímto manévrem odřízl Apple Microsoft od velké části hudbeního trhu a Microsoft na to doposud nenalezl přesvědčivou odpověď. Přehrávač Zune jí (vzhledem k výsledkům) rozhodně nebyl.
Standardy jsou druhým klíčem k úspěchu
Prvním klíčem k úspěchu iPhone je jeho neskutečná uživatelská přítulnost a snadná ovladatelnost. O tom jsem psal v recenzi. Tím druhým je tlak na standardy jak v oblasti videa, tak hudby. U vývoje software je zatím předčasné o něčem mluvit, Apple svůj telefon zatím pro třetí strany neotevřel jinak, než pro web aplikace. I tam ale jde po standardech a plné podpoře HTML/CSS/JS.
Jak ale vidíme, jsou to standardy IT světa, Apple se vyhýbá solo akcím i formátům, které prosazuje telekomunikační svět, jako je BREW, J2ME nebo OMA. Proč po nich nikdo nebrečí? Všimli jste si, že iPhone nepodporuje WAP? Ani já jsem si toho nevšiml, než jsem začal procházet sady telco standardů a vypisovat si, které iPhone podporuje. Zajímavé je, že podporuje jen ty, které souvisí s provozem v síti (například tedy GSM) - ty, které se překrývají s IT standardy zavrhuje. Místo WAPu a WML je tu pro zobrazování mobilních stránek jen XHTML. Je kvůli tomu iPhone horší, než pitomoučká Nokia Series 40, která WAP podporuje dávno? Nikoliv - wap nikomu nechybí, WML je mrtvě narozená technologie a snad každý operátor má svůj mobilní portál i ve verzi XHTML.
To ale znamená, že pokud iPhone dojde rozšíření podobně, jako iPod, zamíchá to pořádně s kartama na mobilním hřišti. Snahy monopolizovat veškerý obsah na portálech operátorů budou mít na mále, hudba a video bude shodná s tím, co se používá v počítačích. Oproti “normálnímu” internetu se ten mobilní internet nijak lišit nebude, ačkoliv se nám zatím operátoři snaží vysvětlit, že za jejich portálem svět mobilního internetu končí. Nebude to pravda, nebude tam končit, protože telefony přišedší z IT světa budou číst všechno. Víte, kolik navštěvuji wapových stránek od doby, co mám telefon se S60 a jeho slušný prohlížeč (atˇuž Opera, nebo nový vestavěný Web)? Nula. Jedu klasické webové stránky. On si s nimi prohlížeč nějak poradí.
Výsledky iPhone
Zda iPhone uspěje ve svém tlaku na dodržování IT standardů ve světě telekomunikací, bude záviset na jeho rozšíření. Zrekapitulujme si výsledky (zdroj: studie Canalys):
- Apple iPhone - 270 000 prodaných telefonů za den a půl prodeje
- Palm Treo (s Palm OS) - 500 000 prodaných zařízení na první čtvrtletí 2007
- RIM Blackberry - 1 milion prodaných zařízení za 1Q/2007
- Windows Mobile zařízení (včetně Treo s Win) - 1,51 milionu za 1Q/2007
- Symbian (S60, MOAP a UIQ) - 15,75 milionů za 1Q/2007
- Linux (včetně Motoroly pro čínský trh s uzavřeným rozhraním) - 3,13 milionů za 1Q/2007
Co k tomu říct. Apple iPhone stačí tři dny prodeje, aby předběhl Palm Treo a pokud neklesala poptávka v prvním týdnu (nemáme důvod se tak domnívat, fronty neopadaly), předběhl za týden kvartální výsledky Windows Mobile. Jen na americkém trhu, jen v jedné mobilní síti. Můžeme už nyní říci, že v mobilních platformách se bude Apple pohybovat se svým OS X na čtvrtém,možná i třetím místě.
Samozřejmě se může stát, že další prodeje půjdou rapidně dolů. Ale nečeká se to. Jako perličku lze uvést, že Apple začal vybírat za vstup do svého obchodu Cube v NY pět dolarů vstupné, aby se tam přes fanoušky iPhone dostali i zájemci o počítače. Další přesnější čísla ovšem zjistíme až za třetí kvartál, pokud se jimi někdo nepochlubí.
Výsledky prodeje můžeme přehodnocovat, jak chceme. Například můžeme zjistit, že za pouhý den a půl prodeje získal Apple jedno procento na trhu chytrých telefonů. Nebo při přepočtu na týdenní podíl, v tom týdnu získal 15% podílu na trhu nově prodaných přístrojů. Všechna čísla jsou impresivní.
Porovnejme s výsledky iPodu a Zune
Pamatujete si, když přicházel přehrávač Microsoft Zune? Pár lidí podlehlo marketingovému mámení Microsoftu a pasovali ho za iPod killera. Sám Steve Balmer odhadoval, že Zune získá získá čtvrtinu trhu. Pokud si najdeme výsledky prodeje, které vydávala NPD Group za leden 2007, podíl iPodu byl 72,7% a podíl Microsoft Zune 3,2%. Zune nic ze svých marketingových cílů nesplnil ani po roční přítomnosti na nejvyspělejším trhu.
Závěr (tentokráte opravdu závěrem)
Apple iPhone je podařený kousek, ačkoliv jistě na něm je co zlepšovat. Tak už to u elektroniky chodí. Ostatně, první softwarovou záplatu má za sebou, na světě je verze firmware 1.0.1.
Podařené jsou i jeho výsledky a pokud nebudou nějakým zázrakem rapidně padat, bude to znamenat opravdu slušnou lekci telekomunikačnímu průmyslu. Jistěže změny neuvidíme hned - ale jednou, při pohledu zpětně, bude i pro ty méně pozorné nebo více zaujaté zřejmé, že iPhone je největší mobilní milník roku a dost možná i tohoto desetiletí. Pamatujete si Nokia 6110 a rok 1997? I ona byla “jen telefonem” s infraportem a hrama.
