Před týdnem jsem pozval ke čtení rozepsané knihy Digitální kapitál patnáct betačtenářů. A na Google Docs sbírám jejich připomínky. Bylo to dobré rozhodnutí, kritika mě donutila hodně věcí přehodnotit. Například bude kniha teď fixně (tj. i graficky) rozdělena do šesti částí, šesti technologických vlivů, které zvětšují “křehkost” tohoto světa. Původně jsem si myslel, že je to jasné a není to třeba takto pojmenovávat, ale zase tak jasné to zjevně nebylo. Sedmá část se věnuje rekapitulaci opatření, které mohou či mají přispět k tomu, aby nové technologie fungovaly prospěšně a křehkost světa nezvýšili či dokonce nerozbily do nějaké nové nepohody či dokonce totality.
A to je další změna, kterou přidávám. Původně jsem si říkal, že je přeci z textu úplně jasné, co by se mělo udělat. Není. Za každou kapitolu nyní přibude sumář kroků, které je třeba udělat nebo alespoň zvážit, aby se například minimalizovaly škodlivé vlivy umělé inteligence.
Nakonec jsem vyházel příběhy, které byl jen zajímavé a neseděly do toho centrálního sdělení. Je sice zajímavý vědět, jak se vyvíjí nový operační systém, ale k tomu, co se knihou pokouším utřídit, to nepřispívá nijak. I po tomto krácení je kniha o padesát tisíc znaků delší…
Tím z toho přestává být “sbírka zajímavých příběhů”, ale téměř politicko-ekonomický manifest. Mám z toho radost, protože už to zjevně začíná být srozumitelné, nejenom zábavné.
Vyjednávám s jedním vydavatelstvím, jestli by nebylo ochotno to vydat. Pokud ano, kniha asi vyjde spíše na podzim, pokud ji budu vydávat sám, tak si ji vezmete na letní prázdniny. Zatím vlastně nevím, co bych radši, teď už je všechna práce odevedena…
| 