V západní společnosti jev popisuje Thomas Piketty a Amory Gethin, pařížská ekonomická škola, když dokladují postupné vymizení politické reprezentace zájmů dělnické a nižší středostavovské třídy, které je v příkrém protikladu vůči počtu členů této třídy ve společnosti. Piketty s Gethinem dokazují, že tato třída je příliš snadno nahraditelná, neorganizovaná, málo majetná a tudíž pro politiky zbytečná. Navíc touhou této společenské třídy je, aby “to bylo, jako dříve”, kdy jejich pozice byly společensky respektované a dobře placené, což se za prvé vpravděpodobně nevrátí a za druhé politicky i ekonomicky program návratu a zatuchlosti není něco, z čeho by se dalo aktivně společensky či politicky těžit. Proto se těchto výzev chytají jen protisystémové síly, které konzervaci stavu neváhají nabídnout a nezatěžují se tím, že to již dnes není možné.
Jenže s příchodem umělé inteligence se situace mění. Nově ohrožují změny na trhu práce i ty nejvzdělanější, lidi s vysokoškolským vzděláním, kteří měli být proti tržním změnám imunní. Pokud umělá inteligence nahradí grafiky, spisovatele, analytiky a třeba doktory-diagnostiky, vezme práci lidem, kteří věnovali značnou část života sebezvdělávání, kteří jsou na pracovním trhu kratší dobu, než běžný dělník, kteří mohou být zatíženi skutečnými (studentské půjčky) či morálními dluhy (vůči rodičům) a kteří měli značnou naději nadstandardního příjmu. Ta se ovšem začíná vytrácet. Brzy přestane stačit být dobře vystudovaným grafikem a pravděpodobně i průměrným lékařským diagnostikem nebo dobrým právníkem.
Přitom právě tato povolání jsou dnes tahounem politiky. V USA je absolutorium právnické fakulty nejlepším odrazovým můstkem k nadstandardnímu příjmu nebo k politické kariéře. V Česku je právnický titul spolu s pozicí lékařskou a poněkud netradičně i s učitelským působením dobrým startem pro politickou kariéru. A také tři (z devíti) poválečných německých kancléřů mělo právnické vzdělání, další tři vystudovali politické vědy a tradici se vymikala především Angela Merkelová (fyzička). Také polovina německých prezidentů byla právníky. Podobná situace je i ve Francii, kde post premiéra obsazovali především právníci nebo absolventi politologického institutu SciencesPo či ENA. Také čtyři ze čtrnácti polských porevolučních premiérů bylo právníky.
Co se stane, až umělá inteligence začne vytěsňovat pracovní pozice, které mají dnes silnou politickou reprezentaci? Proběhne likvidace těchto pracovních pozic stejně snadno, jako když globalizace outsourcovala dělnická pracovní místa do Asie? Opravdu budete potřebovat právníka na sepsání smlouvy, když ji stejně dobře sepíše umělá inteligence a navíc ji ve většině případů bude uzavírat s umělou inteligencí protistrany? A opravdu budete ochotni za lidskou obsluhu zásadně připlatit?
Podle analýzy Goldman Sachs téměř polovina právních činností v USA může být přebrána umělou inteligencí. V USA se tak ještě rozšíří příjmové nůžky mezi právníky, kdy skvělí právníci berou v průměru trojnásobek příjmu běžných právníků. Pracovní pozice vůči umělé inteligenci uhájí jen ti nejlepší. Ale co s těmi ostatními?
V dlouhodobém horizontu se umělá inteligence jistě stane přínosem, jakým se staly třeba automatické tkalcovské stroje. Krátkodobě má ale potenciál destabilizovat politické i společenské struktury a tím významně změnit směřování lidské civilizace. Věnoval jsem tomuto tématu velkou část své knihy Mýty a naděje digitálního světa a o rok později vnímám tento problém jako stále aktuálnější a naléhavější.
Mohla tahle úvaha být důvodem, proč se někdo rozhodl zdvihnout ruku pro odvolání Sama Altmana z pozice šéfa OpenAI a pokus vrátit firmu na méně kolizní společenskou trajektorii? Prý možná. Nevíme.
A to je jedno ze špatných ponaučení z dění kolem OpenAI: upřímný zřejmě nebyl jen Sam Altman, ale celé vedení OpenAI. Minimálně o důvodech, které k Altmanově odvolání vedly. A to není právě uklidňující se vší tou nejistotou, která kolem dopadu AI na společnost panuje. Nezdá se, že ti, kdo to mají v rukou, jsou upřímnými a/nebo těmi zodpovědnými a chytrými…
Vše nejlepší do nového týdne přeje
Patrick Zandl