TL;DR: Posledních 15 let výrazně roste zaměstnanost antropologů v technologických firmách. Při návrhu produktu je potřeba někdo, kdo rozumí tomu, jak lidé v různých kulturách mohou chtít zařízení či službu používat. Největší zaměstnavatelé: vláda, Apple, Microsoft. V Česku ale chováme k softskills často opovržení a mezi techniky jsou brány nezřídka jako méněcenné.
Long story: Tahle informace z jedné nedávné konference mě zaujala. Americká vláda je největším zaměstnavatelem antropologů, za ní je teprve Microsoft a ten v roce 2010 měl předehnat Apple, teprve za nimi je Intel a řada dalších technologických firem.
K čemu by asi tak americké vládě a technologickým firmám mohli být lidé, kteří neumí programovat, pájet nebo obchodovat na burze a jediné, čemu rozumějí, je to, jak se lidé chovají, jak jednají a umí to zkoumat?
Z americké vládní úrovně byl důvod jednoduchý. Jak zahraniční, tak domácí politika se musela vrátit z globálního stupně zpět na lokální. Už není možné používat jednu politiku vůči všem, dlouhodobě se to neosvědčilo a tak americké administrativy postupně začaly uplatňovat selektivní přístup. V rámci něho předávají zprávy jazykem, jemuž příjemce rozumí a nesnaží se jej naučit americkému způsobu vyjádření poselství. V domácí politice se snaží administrativa vnímat, že nemá před sebou jednolitý americký národ, ale celou řadu kulturních, sociálních a jazykových etnik, které reagují rozdílně, v každém případě už ale nemlčí a nenásledují tradiční bílou sílu.
Zajímavé je, že v podobnou dobu přišly s podobným přístupem americké (převážně technologické) firmy jako Microsoft, později Intel, Apple, Cisco a další. Původní schéma jejich produktů bylo, vyrobit jeden pro americký trh a ten pak s přeloženými manuály exportovat jinam. Jenže se ukázalo, že na lokálních trzích se rychle chytají domácí klony téhož, což nebylo dáno jen cenou, ale také přizpůsobením lokálním zvyklostem. “Jiným formátem zápisu data to nekončí,” zaznělo.
A tak se technologické firmy rozhodli přijmout heslo, které doposud znělo hlavně v marketingu “mysli globálně, jednej lokálně”. K čemuž potřebovali někoho, kdo chování lidí rozumí a to překvapivě nebyli programátoři a technici, ale sociologové.
Co mimo jiné potopilo v prvním kole firmu Nokia a pak Ericsson na čínském mobilním trhu? To, když se rozhodli, že budou nabízet jen vstup znaků přes klávesnici s latinkou, protože tak to přeci mají všude. Na přelomu tisíciletí jak houby po dešti vznikali čínští výrobci mobilů, kteří nabídli jiné vstupy písma, především přes dotykové obrazovky, s možností znaky rovnou kreslit. Oběma firmám dlouho trvalo, než se přizpůsobily a tak zaváhaly na trhu, o který by se po příchodu iPhone mohly ještě nějakou dobu opřít. Na druhou stranu, neschopnost přizpůsobit se v tomto prvním kole napovídá i o tom, zda by se jim podařilo přizpůsobit mnohem větší vlně změn v podobě iPhone - a i tam výsledek už známe.
Podobným příkladem je Volvo, které před několika lety konstatovalo, že je třeba počítat s tím, že řidič občas do auta vleze po sklenici piva nebo se věnuje víc mobilu než vozovce. A musí to být auto, kdo se situací pomůže, protože zákaz není prevencí.
Zhruba tolik k významu soft skills v produktovém řetězci a k hlouposti opovržení, jaké technicky vzdělaní lidé v Česku chovají ke společenským vědám.
