Na Živě vyšel článek Jiřího Hlavenky Málo peněz ve WiFi. Jiří v něm prochází finanční výsledky WiFi u řetězce Starbucks a také poslední zprávu Gartnerů na WiFi téma. Shledává jedno - ve WiFi je málo peněz a podezřívá WiFi z toho, že jde o podobnou bublinu jakou byl internet.
S článkem lze souhlasit, jen podle mne nezachází do důsledků a zůstává stát v půli cesty. Sám tu již delší dobu upozorňuji, že finanční příjmy z WiFi nejsou nic moc (naposledy u příjmů hotelů z Eurotel WiFiJet). Problém je podle mne ale hlubší - v přehnaných očekáváních požadavků uživatelů na mobilní data.
Mobilní data se v poslední době začala dělit na dva hlavní proudy - data skutečně mobilní (true mobility), kdy můžete na cestě autem vyndat notebook a plynule celou dobu jízdy využívat připojení k internetu. A na data nomadická (nomadic) - kdy si musíte najít oblast pokrytí a tam si pokud možno sednout a surfovat.
Už dlouhou dobu tvrdím, že uživatelů pro True Mobility je velmi málo a ani stávající nabídka aplikací ani žádné aplikace představované v tuto dobu netlačí uživatele do toho, aby True Mobility jakožto vysokorychlostní data opravdu vyžadovali. K většině toho, co potřebují uživatelé, stačí základní GPRS rychlost řekněme o třech - čtyřech timeslotech, tedy kolem 40 Kbps. S tím vystačíte pro ICQ, email, online hry z mobilu i těch pár WAP aplikací které je mobilní telefon schopen smysluplně provozovat a pokud máte notebook, můžete při tom obstojně surfovat.
Pokud máte notebook a potřebujete surfovat, měníte se ale téměř automaticky v uživatele nomadického - málokdo s notebookem cestuje a pracuje najednou. Zkuste to v metru, za chvíli vám někdo prosedne displej, totéž celá MHD. Snad jedině ve vlaku by se o tom dalo uvažovat... v autě na dálnici? Snad jen pokud máte řidiče... Takže pokud máte notebook a potřebujete datovat, nebude vám asi vadit, že cestou po dálnici se stavíte u Shellu a vyřídíte zde přes WiFi, co potřebujete. Pokud to opravdu potřebujete a nechcete jen machrovat.
Výsledkem této úvahy je podle mne prokazatelný fakt, že zákazníci nejsou připraveni mobilní vysokorychlostní data ocenit. Krátkozrakost mobilních operátorů neumožňuje svobodnou nabídku aplikací pro mobilní použití a tedy mobily se snaží nahradit internet. Díky mnoha svým handicapům (displej, klávesnice) jim to moc nejde a pro takové použití jsou to opravdu jen prostředky z nouze.
I vrabci si v Eurotelu na střeše cvrlikají, že firma na datových službách neinkasovala tolik, kolik investovala do reklamy na Eurotel Juice. Lehkost, s jakou Eurotel odřízl Juice a přešel na značku Eurotel Mobil Media, naznačuje, že i sám Eurotel pochopil, že šlápnul vedle. A také už pochopil, že cesta, kterou se vydal Český Mobil, tedy cesta partnerství a ne samostatného vývoje, je cesta správná - a přišel konečně s definovaným partnerským programem pro vývoj aplikací. Šest let zpoždění se ale bude dlouho dohánět a tak se operátoři s nadějí velkých příjmů z datových služeb mohou rozloučit do doby, než nabídnou opravdu zajímavé mobilní aplikace. Jenže o jaké aplikace by mělo jít? To zatím nikdo přesně neví a ze všeho nejméně to vědí asi operátoři.
Čili můj závěr: nelze hovořit o tom, že bublina je u WiFi. Bublina je v celém segmentu mobilních dat, kdy se očekává, že mase se prodá služba, kterou zatím akceptovali jen bohatší geekové. Že se mase prodá něco, co nechápe a k čemu nemá takové využití, které ospravedlní ty výdaje. Nezájem o MMS ale napovídá, že tato cesta je problematická. Inu, pobavme se o tom zase za tři roky...
