V průběhu těch pár dní, které uplynuly od objevení té díry ve WiFi, o níž jsem psal nedávno, jsem četl mnoho komentářů na toto téma - od zděšených po uklidňující. Například i Kamojedov ukolébává obecenstvo tvrzením, že o nulovou odolnost je těžké se snažit. O nulovou nepochybně - v tomto případě ale šlo o základní chybu v logice, neb chyba je sice triviální a překvapivá, ale ne nepředpokládatelná. Síť přeci musí mít mechanismus na to, jak vykopnout nekooperujícího či rovnou sabotujícího klienta, protože něco jiného je vysílat příznak "obsazeno" a něco jiného je postavit širokopásmový vysílač a jím rušit celé pásmo. Protože v tom druhém případě si vás za chvíli pár dobrovolníků například z CzFree (nebo jiných, kterým to nejde) zaměří, na to jim stačí dvě směrovky a dva notebooky a chvíle práce v terénu. A pak vám našlapou tu vaši rušičku do obličeje - a podle mne vcelku po právu. V tom první případě je odchycení nepoměrně složitější.
Celý problém není problémem do chvíle, než někdo udělá jednoduchý software, který si bude moci každý lama nainstalovat do svých Windows a na běžně dostupné kartě ho spustit. Protože ono zas není tak jednoduché tu chybu z teorie převést do praxe - na to už musíte rozumět nejenom WiFi, ale i programování. Takže se jen modleme, aby to nějakého mudrce nenapadlo.
Domnívám se, že chyba (či vlastnost) v návrhu zůstala proto, že WiFi je standard pro místní bezdrátovou síť a nepočítalo se s tím, že ho budou používat lidé mimo domácnost či mimo firmu. Nepočítalo se s tím, že na tom někdo bude provozovat last mile broadband přístup. A tak se tam ani žádný obranný mechanismus proti nekooperujícím klientům neimplementoval. Proč taky - v běžné WLAN síti by adminovi stačilo sabotujícího uživatele napomenout a email s napomenutím poslat v cc: i na personální...
