Původně jsem chtěl napsat, aby s ním šli někam jinam, ale to se do nadpisu nehodí, je to příliš explicitní vyjádření názoru, přesvědčení. Dneska se rebranduje kde co. Stačí, aby si někdo koupil nějakou firmu a hned si myslí, že zákazníci “benefitovat ze sjednoceného brandu”. Zákazníkům je to ale fuck.
Příkladmo sousedka. Přišla se onehdá poradit, že asi něco hrozného provedla, protože jí najednou Telekom přestal posílat vyúčtování. Jak by ne, začalo jí ho posílat O2, jenže tomu nějak nevěnovala pozornost, protože ty nezná a když v televizi šla seznamovací kampaň bublinek, tak šla prohodit prádlo z pračky do sušičky. Kromě poznatku, že jí pračka pere zatraceně rychle, protože reklamy jdou dneska už po dvaceti minutách, je z toho docela zásadní poznatek, že je jí nadnárodní brand naprosto ukradený. Naprosto.
Nedávno jsem byl v nějakém diskusním panelu, kde jsem hovořil chviličku o počátcích DSL a obratem jsem se vrátil k situaci v ADSL u Českého Telecomu, abych konstatoval, že firma dlouhodobě nedrží krok se světovými trendy, ač to o sobě ráda tvrdí a representovat to na instalaci španělského Imagenia je zcestné.
Následně na mne vyjel nejmenovaný manažer, který mne jízlivě upozornil, že jsem asi v telekomunikacích ledasco přehlédl, například to, že Český Telecom už nemáme, ale že ta firma se jmenuje Telefonica O2. Ujistil jsem ho, že jsem to nepřehlédl a že jmenné rozdělení na Telecom a Eurotel se stále používá všude tam, kde je potřeba rozlišit obě firmy. Ačkoliv jsou nomenklaturně integrovány, zatím stále jsou to diametrálně jiné firmy. Zatímco lidé z Eurotelu jsou veskrze akční a positivní, staří telekomáčtí zaměstnanci jsou… nu… staří :) A pak jsem dodal, že by si mohl pamatovat, že jeho zaměstnavatel se ve skutečnosti jmenuje Telefonica O2 Czech republic. Což ho dojalo dostatečně. Skutečně, ponaučení druhé: v rebrandingu se ztrácejí i vlastní zaměstnanci společností.
Nedávno mne v eBance upozornili, že od příštího roku budou plně integrování s Raiffkou. To je ta žluto-černá nádhera. A na můj vyděšený dotaz, co se stane s elektronickým bankovnictvím mne ujistili, že integrovaný systém bude mít to nejlepší z obou systémů.
Abych řekl pravda, bojím se toho jako čert kříže. Toho, co nějaký manažer v Oberoesterreichu vyhodnotí jako nejlepší z obojího. Protože objektivně vzato, po shlédnutí obou systémů, je volba jednoduchá. Převeďte všechno na systém eBanky, protože minimálně v zákaznickém front-endu je deset let před vším, co tu banky nabízejí za elektronické bankovnictví. Jak je na tom back-end, to je mi lhostejné, klidně ať tam mají skřety co jezdí v podzemí na horské dráze jako u Gringottových.
Jenže co si budeme povídat. To nejlepší je vždycky systém kupujícího. Jinak by přeci dotyčného nekoupil, kdyby nevyhrál svojí kvalitou, říká si integrační managor. Jenže nemá pravdu. Ale líp se propouští a likviduje u právě koupené firmy, než ve vlastních řadách, tak už to chodí.
Jestli se Raiffeisen banka opravdu rozhodne elektronické bankovnictví eBanky zlikvidovat, bude to velmi smutné. A známí z eBanky mne už na to pomalu připravují, že se s komfortem jejich aplikace mám rozloučit. Pak ať se mnou jako se zákazníkem Raiffka nepočítá. Mne je totiž silný nadnárodní brand ukradený. Já měl rád ten ebankovní. A taky jejich skvělou aplikaci. Brand oželím, ale aplikaci bych želel nerad - a rozhodně ne jako zákazník banky. Poučení třetí: změna brandu není nic, co ospravedlní zhoršení služeb.
Co je vyvážením těchto tří ponaučení? Opravdu rebrandovaná firma tolik ušetří na marketingu? Opravdu běžný uživatel dá přednost Vodafone přes Oskarem a O2 před Eurotelem? Nebo je to jen chvilková mánie? Snad jen marketingoví mágové vědí…
