Blbý název článku, já vím, ale co se dá dělat. My v Česku na tom nejsme prakticky nijak a to ani se 3/3,5G. Myslel jsem to všeobjímajícně, jaká jest situace v rozvinutých zemích. Nás se zpráva týká minimálně. Původně jsem chtěl psát o vývoji v LTE a WiMaxu, jenže jsem se trochu více rozmáchl a následně se ukázalo, že bude jednodušší přepsat nadpis, než článek, takže LTE a WiMax někdy příště.
Hlavním tahákem sítí příštích generací mají být data ve všech svých podobách a formách. Zdálo by se, že rychlosti kolem 10 Mb/s dosažitelné u 3G> sítí, jsou dostatečné, jenže je třeba si uvědomit, že jde o sdílenou rychlost pro jeden sektor, kterému ve špičkách může chybět kapacita pro všechny žadatele. A ačkoliv pro běžné surfování tyto rychlosti stačí, operátoři a ISP už vidí úzká hrdla: premiéry vlajkových televizních seriálů (jako Lost), přímé přenosy sportovních zápasů a reality show.
Situace kolem 4G je zatím pro běžného smrtelníka mírně nepřehledná a budeme-li féroví, tak i pro řadu přímých účastníků. Zkusme se tedy mírně podívat, co se kolem dat kde děje.
Evolved EDGE
Tak především situaci zahušťují další pohyby v 2G sítích, které už ledaskdo pokládal za odepsané. V daném případě jde o Evolved EDGE (EEDGE), u něhož se uvádí rychlost až 1 Mb/s. Ono zvratné zájmeno “se” před slovíčkem uvádí je tu důležité, protože technologická praxe a mírně skeptický pohled do zmíněných powerpoint presentací snadno odhalí, že to nebude tak růžové/bublinkové, ale to teď není podstatné, prakticky se maximální rychlost pohybuje spíše do 600 Kb/s a to s přihlédnutím k faktu, že terminál vytíží dvě nosné prakticky zcela, přičemž pomějme, že kapacita sektoru zůstává konstantní, jako u běžného EDGE, pouze se zvyšuje schopnost mobilky ukousnout si z této celkové kapacity větší díl jen pro sebe.
Přitažlivost tohoto řešení se obecně na rozvinutých trzích považovala za minimální, vzhledem k rozvoji 3G technologií, jenže postupující skepse k plošnému nasazení 3G v méně rozvinutých regionech (a teď už bohužel nemyslím nás) vede k domněnkám, že EEDGE přijde do Indie a Číny. Toliko tvrdí někteří analytici, že místní operátoři o EEDGE ve svých sítích jednají, samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že mají řadu venkovních oblastí, kde by nasazení 3G bylo příliš drahé, zatímco EEDGE umožní hypoteticky udržet službu na patřičné rychlosti a případně síť upgradovat, když požadavky stoupnou. V praxi se ukáže, zda v těchto oblastech budou mít opové dostatek frekvencí a také, zda vůbec nějaká podpora EEDGE u výrobců vznikne. Velcí výrobci se k podpoře, kromě pár deklarací, zatím nemají.
Tady je ale také třeba poznamenat, že infrastrukturní a terminálový vliv klasické euro/americké skupiny výrobců je na dálněvýchodním trhu omezený. Pro čínský a indický trh je podstatné, jak se vymáčknou místní výrobci jako ZTE, Huawei či Spice a místní operátoři Bharti, Reliance, China Mobile a China Unicom a další. A tito výrobci se umí místním podmínkám přizpůsobovat ostře, připomeňme třeba telefony vybavené optickým diskem (Aby se nekradla bollywoodská produkce) nebo TD-SCDMA pro čínské 3G.
V praxi se v tom ovšem mnoho neudálo a může také jít o fámy a mlhu, kterou šíří doufači ve světlé zítřky infrastrukturního prodeje.
Telstra Next G
Nikoliv opomenutíhodnou výhradou k plánům s EEDGE je příchod nových frekvencí do 3G standardů, jmenovitě pásem 450, 850 a 900 MHz. Za hezký příklad se dává australská Telstra, která pokryla sítí NEXT G založené na HSDPA 98% australské populace a 25% území za pouhých 10 měsíců, přičemž stavěla jednu základnovou stanici za 25 minut. Síť spustila v říjnu 2006. A musím připomenout, že Austrálie má opravdu dost rozlehlých a řídce obydlených oblastí, proto těch 25%. Tato síť je postavena na frekvenci 850MHz. Průměrné přenosové rychlosti jsou 500-1500 Kb/s, špičková momentálně 3,6 Mb/s. Telstra má v nabídce 36 mobilů podporujících Next G, například i upravenou Nokia N95 Next G.
Jenže v případě Číny a Indie nejde jen o výstavbu sítě, ale i práva a peníze za ně. Zatím to vypadá tak, že úpravy pro EEDGE vyjdou z hlediska IPR levněji, než u 3G - a penízky zůstanou z části doma. I když, doba se mění a držitelé práv k 3G technologiím se snaží přizpůsobit. V každém případě rozvoj 3G ve venkovských oblastech Indie nepřijde lacino a vzhledem k příjmové struktuře místního obyvatelstva je pochybné, zda se vyplatí. EEDGE může být šance, která se od evropského psacího stolu špatně vyhodnocuje. Studii proveditelnosti EEDGE najdete u 3GPP zde, počtěte si hutných 500 stran textu.
GPRS versus EDGE
Zajímavé je, že postup implementace EDGE v GSM sítích se nezastavil s příchodem UMTS. Problém je samozřejmě v pokrytí: 3G/HSPA bývá dostupné pouze v rámci vybraných lokalit a když uživatel vyjede mimo a spadne do desetinové rychlosti GPRS, je to pro něj odporný šok. A sítě 2G mají kolem dvou miliard uživatelů. Zkuste si na iPhone natáhnout v terénu mapu v Maps přes GPRS a pak přes 3G, zjistíte rozdíl mezi použitelnou službou a děsem. EDGE v tomhle pomůže, rychlost EDGE je oproti průměrnému 3G zhruba poloviční, “což se ještě dá”. I to by mohl být určitý argument pro EEDGE, když už je to dobrý argument pro rozvoj EDGE: povšimněte si, jak zkušenější datoví uživatelé u nás nadávají na O2, které EDGE nemá (až na výjimky).
Proč ten rozruch kolem mobilních dat
Tohle je dobrá otázka. Dlouho se hovořilo o pravidle výnosů (ARPU) 80/20 , tedy že 80% výnosů dělají hlasové služby, dvacet procent ostatní služby, především tedy SMS zprávy. Časy se mění.
V USA se na ARPU mobilních operátorů podílí datové služby zhruba 25%. Následující výsledky jsou za druhé pololetí roku 2008. Vede Verizon, u něhož představuje podíl datových výnosů 24,4% z celkových 51,53 USD ARPU, následuje ho AT&T s 22,9%, přičemž meziroční růst se pohybuje kolem 50% (45% u Verizonu, 52% u AT&T meziročně). A to už je něco, na čem se dá stavět. Sám Verizon udává, že přes 60% jeho klientů (cca 40 milionů) má 3G kompatibilní přístroj.
Pokud bychom rok 2007 porovnali výnosy datových a SMS služeb, tak je zřetelné (a nikoliv překvapivé), že výnosy z datových služeb rostou spolu s rozvojem kvality a nabídky datových služeb. V Korei a Japonsku činí podíl neSMS datových služeb 70-75% ze všech datových služeb, v USA je to 50-60%, zatícmo v Západní Evropě 20-40%.
Pro porovnání situace na jednotlivých trzích za rok 2007 (zprůměrované výsledky operátorů, studie Chetan Sharma):
Jak vidíte, česká pozice je taková, že datové služby se podílejí na ARPU operátorů měrou kolem 20%, v celkové částce jde ale o cca 80 Kč měsíčně na klienta. To souvisí s menší ARPU, která se u nás v měsíčně pohybuje kolem 500 Kč u O2/T-Mobile.
To ale také znamená, že je zde určitý prostor pro navyšování tržeb a příjmů z dat u českých operátorů, ačkoliv toho se překvapivě dosahuje především slevami. To jsou ty proslulé “datové balíčky”, se kterými přišlo O2 a T-Mobile, kdy za kilčo měsíčně můžete surfovat z mobilu, co hrdlo ráčí. Pokud byste surfovali z notebooku, zakročí FUP nastavená na nějakých 100-150 MB měsíčně, což je ta hranice, kvůli které si k notesu musíte koupit měsíční paušálek za pětinásobek.
UMTS 900 MHz
Co nás hypoteticky může zajímat, je UMTS v pásmu 900 MHz, protože O2 i T-Mobile vlastní po padesátce kanálů, takže by byli schopni dát slušných 10 MHz šířky pásma, Vodafone by mírně ostrouhal, protože by dal do kupy mírně více, než polovinu. Máme-li za dané, že nemůžeme zhasnout GSM v pásmu 900 MHz, neb ne všude jsou základnovky v pásmu 1800 MHz a penetrace mobilů s UMTS-900 bude k datu startu takové služby konvergovat k nule, bylo by třeba pamatovat na to, že část pásma musí pro GSM zůstat. Ostatně, 10 MHz (tedy 2x5 MHz WCDMA) je v pásmu 900 MHz považováno za dostatečné pro start samostatné UMTS-900 sítě.
Někde už do toho šlápli. Například Vodafone na Novém Zélandě doplňuje své UMTS i na 900 MHz verzi pro venkovní oblasti, v provozu jsou sítě v Estonsku, Finsku a Thajsku, další vznikají, rychle přibývají terminály s podporou UMTS 2100/900 MHz - v červenci jich bylo 20, v dubnu přitom ještě sedm. Čísla jdou nahoru.
V květnu potvrdil francouzský regulátor ARCEP, že povolil zdejšímu Orange a SFR, aby rozjeli UMTS v pásmu 900 MHz, Bouygues Telecomu pak doporučil, aby totéž zvážil. Oba operátoři hodlají spustit síť do konce roku 2009. Na kolika procentech území ovšem nejasno, termín je dostatečně vzdálený, aby umožnil libovolný výklad.
Britský Ofcom zase otevřel debatu o tom, co s 900 MHz pásmem, které dnes drží Vodafone a O2 pro svou GSM síť. Předpokládá se, že technologicky neutrální aukce by mohla přijít v roce 2009. Kolem toho bude ještě trocha řevu, protože Vodafone ani O2 se frekvencí nebudou chtít vzdát, argumentem Ofcomu je, že je dostali zdarma a navíc jejich licence je pro GSM službu. Ofcom by jim nebral všechno (navíc frekvence pro GSM-1800 operátorům zůstanou), ale chtěl by přesto otevřít prostor pro dva nebo tři nové operátory, což se těm starým moc líbit nebude. Do 29. listopadu 2008, kdy se má připomínkovací řízení uzavřít, bude o čem debatovat.
CDMA 410 (tam kde je Ufon)
Zajímavý je vývoj v pásmu 410 MHz (L-band) u CDMA. Technologie teoreticky nějakou tu dobu existuje, prakticky to používá snad jen Ufon a pár trialistů hlavně v Latinské Americe. Přitom pro rozvoj Ufona je dost podstatné, aby se technologie uchytila i na větších trzích, protože nabídka Ufona je stran hardware tristní. Podobnou situací si kdysi prošel Eurotel, když spouštěl své CDMA v pásmu 450 MHz. Tehdy na to byl jeden přístroj, dneska je nabídka velmi široká a dokonce jsou k dostání modemy kobminující CDMA/WCDMA/EDGE/GPRS, protože i počet sítí pracující v této frekvenci šel nahoru.
Letos se několik operátorů v Latinské Americe usneslo, že by chtěli CDMA v pásmu 410 MHz nasadit, běží jim na tom starší sítě. S nasazením CDMA2000 EV-DO do pásma 410 by byli schopni nabídnout zejména datové služby i do oblastí, kde není žádná infrastruktura pevnolinková (což zde je většina oblastí). Brazilský Anatel v tomto směru již pobízel operátory, vcelku uspokojivě to dopadlo u Unicel Telecomunicacoes i Brasil Telecomu, Unicel ale už provozuje i CDMA v pásmu 450 MHz. V praxi to dává určitou naději, že by se na CDMA v L-bandu mohly začít objevovat i další přístroje, než jen ty, co si nechá Ufon udělat na zakázku. A to by Ufonovi pomohlo, protože ten Ubiquam U-400 je děs a ten druhý krasavec, co má být v září, je převlečený běs.
Citelným zlepšením pro CDMA-410 je fakt, že se v dubnu 2007 stalo schváleným pásmovým blokem standardizační skupiny 3GPP2 starající se o CDMA technologii. Tím se také pásmový blok L (to je těch 410-415 MHz a 420-425 MHz) dostane do nových čipsetů Qualcomu a plastforem, jmenovitě MSM6800A L pásmo podporuje od poloviny roku 2007. Vývoj nových mobilů pro CDMA410/450 se tak zjednodušuje, ovšem stále platí, že to výrobce něco mírně stojí a není, komu to prodat.
Tak, to bylo pro začátek, příště už se snad dostane i na to LTE.
