Jak jsem tak dával dohromady podklady k Siteláckému data centru a zmínil tam Podivný mlýn PVTčka, vzpoměl jsem si na le-gen-dární historku, která se k tomu pojí (a inspiroval Petr Koubský vzpomínkovým článkem). A tak ji dám k lepšímu.
Datuje se někdy k počátkům GSM sítí v Česku, rok 1997-8 řekl bych. Měli jsme server v PVT, takovou děsivou krabici, ale zakrytovanou, takže z venku to vypadalo dobře. Jen tím, jak to byla sbírka vyřazených dílů (short budget, pamatujete?), tak se to prostě občas kouslo. A kouslo se to zase. Petr se nakvasil, žhaví línku do PVT, jenže už bylo pozdě večer, takže tam chytnul jen nějakého vrátného. Důležité bylo, že měl kartu od sálu, takže se dostal do bunkru k mašinám.
“Mohl byste nám resetovat server?” zeptal se úlisně Petr pod vidinou toho, že se zbalí a pojede přes celé město to resetovat. Sám Vrátný byl úslužný a ochotný. Petr se autorizoval podle procedury a pán šel dolů k serverům. Jenže si nevzal ty papíry, jaký číslo má náš server. Takže ho nemohl najít podle čísla. A to si zase nepamatoval Petr, protože to bylo nějaký interní číslo PVT. “Co je na něm napsáno?” zeptal se pán, kterému se nechtělo šlapat nahoru pro papíry? Petr se zamyslel: “Je na něm nápis Mobil server”, vzpomněl si na viditelné odlišení. “Už ho vidím,” děl dobrý muž. “Co s ním mám dělat?” “Velký tlačítko vidíte? Natvrdo ho stiskem a podržením resetujte,” požádal Petr. “Vidím, zmáčknu to,” řekl pán a v tu chvíli spojení vypadlo. Dalších deset minut se nedařilo do PVT dovolat a co bylo divnější, nedařilo se vůbec nikam dovolat. A protože server nenaběhl, Petr odjel do Podivného mlýna.
Co se stalo, se vysvětlilo až na místě. Pán dobře našel server a částečně odpovídal i popisu. Jen na něm nebylo napsáno Mobil server, ale RadioMobil, což je skoro stejný.
A byl to jeden z řídících a v té době nezálohovaných serverů mobilní sítě RadioMobilu.
To aby se vysvětlilo, proč se nedalo dovolat.
Akorát to reset tlačítko se muselo zmáčknout pořádně, jenže pán byl fakt ochotný pomoci :)
