Pozvali mne nedávno přednášet na Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a protože tohle místo mám rád a navíc jsem si mohl vybrat téma, souhlasil jsem. Nakonec se ukázalo, že je to fajn akce, jmenuje se to Blog expertů, pořádá to Kabinet informačních studií a je to zvládnuté na úrovni profi akce včetně přímého videopřenosu i textového přenosu. Všechna čest, hezké, vážně hezké a zbytkem Brna asi nedoceněné.
Příjemné bylo, že jsem si po dlouhé době mohl vybrat téma, jaké jsem chtěl (většinou mi ve firmě naordinují něco, co zbylo a pak mě to moc nebaví) a měl jsem na něj dost času - hodina a půl je luxus, jakého se málokdy dostane. A tak jsem si mohl vzít rovnou něco náročnějšího. Původně jsem přednášku nazval “Problematika intelektuálního vlastnictví a autorských práv v době digitální distribuce”, pak jsem ji přejmenoval na Hermeneutika smrti intelektuálních práv. Proč? Za prvé to bylo kratší, za druhé jsme nechtěl, aby se přednáška zaměnila s běžným výčtem právních úprav a předpisů kolem intelektuálních práv.
Na hodinu a půl prostoru už se dalo téma pojmout seriosně, víc do hloubky a to je v tak předsudky zaneseném tématu potřeba. Jsme zmasírováni autorskoprávním průmyslem, dojmy se matou za pojmy, tak jsem téma zkusil rozebrat v kontextu posledních pěti tisíciletí a pročistit je. Zda se povedlo, můžete posoudit sami, video z přednášky je zde na studentském videoportálu InHD.
Tady najdete přednášku bez videa a zvuku, jen přesentaci, trochu se bojím, že sama o sobě vám bude k ničemu.
Nu a když jsem u té přednášky, největší úspěch jsem sklidil se slide číslo 38. Proč? Snad si jej přečtete z fotky, kterou pořídil Krtek, jeden z posluchačů:
A jaké je tajemství příběhu? Mizivé. Hlavně v tom, že jsem si neudělal screenshot. Nejdřív mi příhoda, která se stala před nějakou dobou, přišla k naštvání. Co se stalo? Někdo chtěl na jednom fóru, kde se vyměňují elektronické knihy, aby mu někdo reuploadnul jednu moji knížku (Flotilu). Tak jsem stáhl její soubor z jednoho serveru a nahrál jej na požadovaný RS. Jenže se naštvaně ozval “autor RIPu”, že bych si snad mohl ty knihy scanovat sám, když je chci šířit. Tak jsem se nakvasil a odpověděl mu, že snad nebude tak zle, že jsem tu knihu napsal. No a to bylo všechno. Když jsem si uvědomil, jak je to příznačné a směšné a vrátil se na fórum, abych si to screenshotnul, už to někdo z adminů smazal a omluvil se mi soukromou zprávou. Dnes to používám jako případný příklad, co je dneska autorské dílo. Autorským dílem je schopnost z nadprodukce nejrůznějších děl rozpoznat něco, co má smysl dále šířit, to připravit do formy vhodné k dalšímu šíření a rozšířit. Viděli jste někdy Susane Boylovou v Britain’s Got Talent? Možná ano, třeba zde na Youtube. Pamatujete si, kdo byl před ní nebo po ní? Nepamatujete. Pravděpodobně jste nic před ní a po ní neviděli. Jediná zajímavá část z pořadu - někdo ji vystříhl. Byl autorem? Ne. Objevitelem? Dost možná, vykutal zajímavý kus z hromady hlušiny. I tohle je moderní část intelektuálních práv.
Takže, intelektuální práva v souvislostech, 96 minut zde. A pokud vás zajímá něco více, přečtěte si můj starší, ale stále aktuální článek Intelektuální práva jsou odvozena od intelektu, tedy schopnosti inovovat. Zasloužil by si dopracovat, ale nebyl čas. Zkusím si jej udělat.
