Americké ministerstvo spravedlnosti (DoJ) v září obvinilo Google, že ve snaze maximalizovat zisky provozuje rozsáhlý monopol v oblasti reklamních technologií, který odřízl potenciální konkurenty a zvýšil náklady vydavatelů a inzerentů. O tři týdny před tím v jiném antimonopolním případu ministerstva spravedlnosti proti Googlu soud shledal, že společnost monopolizovala trh vyhledávání na internetu. Rozhodnutí o způsobu potrestání společnosti Google se očekává v příštím roce.
DoJ v žalobě uvádí, že Google kontroluje přes 90% v inzertních tržištích typu AdWords/Adsense po celém světě. Google nesouhlasí a tvrdí, že nemá monopol a že naopak nabízí vynikající produkt na vysoce konkurenčním trhu. Google - a i to je už tradicí - tvrdí, že vláda businessu reklamy nerozumí a že se na případ dívá “optikou dávné historie”. Firma mimo jiné naráží na fakt, že o případu rozhoduje osmdesátiletá americká okresní soudkyně Leonie Brinkemaová. Ta je sice velmi zkušená, ale její pokročilý věk lze příhodně argumentačně použít.
Americká administrativa - zcela ve shodě s tou eurounijní - v poslední době zahájila ostré tažení proti technologickým monopolům. Příklady se množí a potíže nemá samozřejmě jen Google. Regulátor amerického telekomunikačního trhu FTC zahájil vyšetřování digitální cenové diskriminace jednotlivců na internetu. Ministryně obchodu Gina Raimondová, která je považovaná za jednu z podnikatelsky přívětivějších členek Bidenovy administrativy, na národním sjezdu Demokratické strany rázně podpořila boj proti monopolní moci.
Evropská unie si v poslední době vyšlápla nejenom na neplatiče daní z řad gigantů, ale připočítat musíme i francouzský zásah proti zakladateli Telegramu Pavlu Durovovi, brazilský zásah proti Muskově sociální síti X a rozjeté šetření téhož v britském Ofcomu. Na své technologické giganty si vyšlápla i Čína, ta nejtvrději ze všech. Jack Ma, šéf čínského ekomerce gigantu Alibaby dokonce na několik týdnů zmizel ze světa a vrátil se jako vyměněný.
A tím se obloukem vracíme k obhajobě, jakou renomované právní kanceláře technogigatnů používají. Státy podle nich nejenom nerozumí specifikům trhu a svými svévolnými zásahy ničí konkurenceschopnost svých šampiónů, ale především by digitální trhy měly mít zvláštní pravidla, nejlépe pak žádná pravidla.
A státy na to s překvapivou svorností USA - EU - Čína odpovídají, že stejná pravidla mají platit pro všechny. Velké technologické internetové firmy nejsou mezi průmyslovými odvětvími nijak výjimečné a digitální obchod i komunikace se mají řidit zcela stejnými pravidly, jako v kamenném světě.
Jenže dnešní pozice Google rozhodně není rovnocenná, oproti jejím konkurentům. Schopnost firmy Google dohlížet na vydavatele a inzerenty jí umožňuje potenciálně snižovat ceny reklamy různých konkurentů tak, aby posílila svůj vlastní reklamní i jiný byznys.
Tím ale vliv Google nekončí. Dnes shromažďuje informace o všem, co děláme online - i na webech, které mu nepatří. Ví, jak se bavíme, jak pracujeme, jak přistupujeme k vládním a jiným sluzbám. Tyto informace pak může on nebo inzerenti využít k nabízení odlišně nastavených cen produktů či služeb. Inzerent vám tak může za ubytování účtovat více, protože ví, že jste podnikatel zvyklý platit vyšší cenu. To je dnes ale nezákonné, cena má být nediskriminační, stejná za stejnou službu pro všechny. A to je to, co právě nedávno konstatovalo vyšetřování FTC. Dnes zejména mobily zcela běžně sbírají informace, které umožňují vytvářet cenovou diskriminaci, tedy rozdílné ceny na základě charakteristiky uživatele.
Do intenzity, jakou se americká administrativa zabývá technogiganty, promluví také prezidentské volby. Ačkoliv Harrisová je Silicon Valley nakloněna, předpokládá se, že v případě jejího vítězství budou regulační snahy pokračovat. Jedním z velkých témat Kamaly Harrisové jsou totiž občanské svobody a diskriminace, přičemž digitální diskriminace je dnes velmi častá a navíc málo polarizující americkou společnost. Boj proti ní může být veden rázně, protože nerozděluje bílé a barevné, naopak je sjednocuje proti technologickým gigantům, které už dávno opustily zásadu “nebuďme zlí”.
Zda bude Google nakonec potrestán trestem pro firmu nejvyšším, tedy nuceným rozdělením, jisté samozřejmě není, ale tento závěr se nabízí. Google dnes svým propojeným monopolem blokuje značné části trhu. Jeho vliv se rozprostírá od vyhledávání a reklamy, přes prohlížeče, až po operační systémy, kde především v těch mobilních má dominantní postavení.
Často se při této příležitosti připomíná případ rozdělení Bell System v roce 1984 - to jsme si detailně rozebírali v minulém newsletteru. Tehdy také firemní právnici připomínali, jak to oslabí podnikatelské prostředí v amerických telekomunikacích. Nic takového se nepotvrdilo. Dnes, čtyřicet let po rozdělení Bell Systems, už nikdo obeznámený se situací nepochybuje o tom, že rozdělení americkému trhu prospělo, ačkoliv bylo řešením extrémním. A stalo se také dlouhodobou připomínkou toho, že taková situace může nastat.