V Česku tahle zpráva proběhla vcelku bez povšimnutí. Počátkem března vydala Evropská komise návrh evropské akce “pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii”, která přímo reflektuje dění na Ukrajině a především rizikovost dodávek energosurovin z “některých regionů” (=Ruska). Pokud bude návrh přijat, bude to pro eurounijní energetiku zásadní, už proto, že zahrnuje řadu korekcí německé energetické cesty a také proto, že potvrzuje nastoupený trend Zeleného plánu, jenž u nás i přes všechno dění bývá označován za “mrtvý”.
Navržený plán má Evropu zbavit závislosti na ruských fosilních palivech před rokem 2030. Stojí na třech pilířích:
-
posílit dodávky plynu od neruských dodavatelů
-
využívat plyn z obnovitelných zdrojů (biometan, vodík)
-
navýšit zdroje obnovitelné energie a nahradit plyn při vytápění a výrobě elektřiny
posílit dodávky plynu od neruských dodavatelů
využívat plyn z obnovitelných zdrojů (biometan, vodík)
navýšit zdroje obnovitelné energie a nahradit plyn při vytápění a výrobě elektřiny
Podle plánu by bylo možné snížit do konce roku poptávku EU po ruském plynu o dvě třetiny a do dubna se má připravit legislativní návrh, který bude mj. žádat naplnění zásobníků plynu EU na 90 % do 1. 10. Tím by EU měla mít před zimou dostatečné zásoby na urychlené odpoutávání se od závislosti na ruském plynu. Dobrý český factsheet k RePowerEU najdete zde.
A jaké jsou mé odezvy na plán?
Je zcela zjevné, že většinu práce bude muset odvést zkapalněný zemní plyn LNG , bez něj nebude možné výpadky ruského plynu nahradit. LNG bude muset představovat zhruba polovinu celkového výpadku a bude pro něj nutné postavit infrastrukturu. Problém to bude pro jediné dvě země: pro Maďarsko, které je ale s Putinem dost zadobře a nějaký plyn si jistě obstará - a pak pro Česko. Nemáme přístup k moři, takže LNG budeme muset přepravovat produktovody z (dnes neexistujících) přečerpávaček v Německu či Polsku, které ale budou obsluhovat především sebe.
Další zřejmou věcí je renesance uhlí. Ta čeká zejména Česko, ale i Německo, které reaktivuje uhelné elektrárny, doposud spíše odstavované. Německo totiž nemůže nijak jednoduše reaktivovat již odstavené jaderné elektrárny (ty poslední tři, co běží, asi běžet nechá), takže se bude soustředit na ty uhelné. V krátkodobém pohledu to bude ovšem velmi nepříjemné pro životní prostředí a snižování emisí, i když Timmermans tvrdí, že to půjde zvládnout. Neřekl bych. To bychom museli hodně zatlačit na nasazování technologií zachycování a ukládání uhlíku (CCS).
Je potřeba dořešit správu zásobníků plynu a povinnost jejich naplnění před zimou, aby se neopakovalo nedostatečné naplnění plynem z letošního roku, neboť Gazpromu “zřejmě nedošlo”, že by to měl udělat. Ano, v Německu zásobníky spravuje Gazprom. Ve Francii taková povinnost je, Německo či Nizozemí i Česko ji nemá. To se má změnit. Stejně tak ale bude potřeba, aby v Česku byla zavedena určitá regulace obchodníků s energiemi a plynem, tedy uložení povinnosti určitou část očekávané spotřeby nakoupit na dlouhodobé kontrakty. Aby se nestalo to, co se stalo s Bohemia Energy, která spekulovala na pokles ceny, který ale mnoho měsíců nepřišel a firma pak klekla se statisíci zákazníky, které nechala na holičkách s mnohonásobnými účty za energie.
Úspory budou důležitý čtvrtý bod a právě s nimi Česko neumí vůbec pracovat. V české energetice jsou úspory sprosté slovo. Bylo by dobré vymyslet co nejrychleji plán, jak s co nejnižšími náklady dosáhnout co nejvyšších úspor. Jistě, ekonomika funguje. Jakmile se benzín vyšplhal nad 50 Kč/litr, začalo se na dálnicích jezdit stovkou. Jenže u automobilu se můžete rozhodovat v každém okamžiku, jak rychle pojedete a jak moc si připlatíte za rychlejší dojezd. U úsporných opatření to tak jednoduché není, investice jsou dlouhodobé, kapacity omezené, odběratelsko-dodavatelské vztahy jsou nyní v rozkladu, takže pokud nechcete v zimě shazovat termostat na patnáct stupňů, máte nejvyšší chvíli se do nějakého hledání alternativ a úspor dát. Co vám pomůže? Zateplit dům? Jiný způsob topení? Chytrý termostat s geofencingem? Asi nemáte ani šajn a těžko znáte firmu, kterou by řešení vašich úspor v domácnosti opravdu zajímalo. To by se mělo změnit.
Výroba vodíku, metanu, biometanu atd - to je perspektivní, ale nejde to rychle udělat a naškálovat. Jasně, můžete vodík vyrábět parním reformingem zemního plynu, tak se dneska vyrábí většina vodíku, jenže to poněkud postrádá onen smysl nezávislosti na ruském zemním plynu. Takže se budou muset dotáhnout a rychle zprovoznit technologie obnovitelné produkce vodíku (existují) v průmyslovém měřítku a to je opravdu spíše výhled do roku 2030. Tak by se dala nahradit polovina dováženého zemního plynu, ale není to řešení pro příští dva roky.
Česká situace je velmi těžká. Naše závislost na ruském plynu je obrovská (podle různých statistik spíše tři čtvrtiny spotřeby) a narozdíl od Německa a Polska si těžko postavíme přečerpávací terminál na LNG. Bioplyn, metan či vodík? Těžko tak rychle. Budeme pálit více uhlí - to zvládneme. Snad se nám podaří zjednodušit podmínky pro výstavbu fotovoltaiky, ale ani to nás nespasí, navíc zjednodušování podmínek nám také nejde, vyřešíme to masivní a zcela nevhodnou výstavbou v polích. Takže úspory budou jedna z mála věcí, kde bychom se mohli rychle pohnout a nějakých 15% spotřeby ušetřit. Je to těžký úkol a jak se jej zhostíme spolurozhodne o tom, jak moc nám bude příští zimu zima.
| 