Kryptoměnovým světem otřásá pád kryptoburzy či spíše kryptokasina FTX. Ukázalo se mnohé a situaci jsem detailněji rozebíral v minulém newsletteru. Nejenom, že byl vytvořený syntetický token, jehož likviditu určovala firma ovládaná Sam Bankman-Friedem, zakladatelem FTX. Ukázalo se, že neexistovaly žádné kontrolní mechanismy ani na samotné obchody a v podstatě ani na samotné zaměstnance burzy FTX. Zatímco na povrchu vystupovala FTX jako důvěryhodná finanční instituce, která “dělá krypto”, pod povrchem zde bujely všechny neduhy neregulovaného finančního světa, za které by se na běžné burze dávno zavíralo. To už je ale známá vesta. Já se chci zastavit u vedlejšího efektu, jímž je dopad krachu FTX a znevěrohodnění SBF na hnutí efektivního altruismu.
O efektivním altruismu jsem již několikrát chtěl napsat. Je to taková ajťácká morální filosofie založená na přesvědčení, že věci se dají porovnat a spočítat a tím se lze kvalifikovaně rozhodnout o tom, jaké chování je více správné, tedy “efektivnější”. Samotný český web hnutí tvrdí: “Řídíme se nejen srdcem, ale i rozumem.” Definice na Wikipedii (přečtěte si ji) je uměřenější, její definice tvrdí, že efektivní altruismus je filozofie a sociální hnutí, které hledá nejúčinnější způsoby jak zlepšit svět pomocí vědeckých důkazů a rozumu. S přístupem efektivního altruismu jsem se už kdysi setkal v medicíně, veličina QALY je dobrým příkladem tohoto přístupu.
Odbočka k vysvětlení QALY, klidně přeskočte odstavec. QALY je zkratka vyjádření roku života upraveného v závislosti na jeho kvalitě s tím, že 1 QALY je rok života při perfektním zdravotním stavu. Slouží k porovnání přínosů léčby, tedy jak kvalitního života se za nákladů dá dosáhnout. Například pro rozhodnutí, zda vrátit poloviční zrak oslepnutému za 10 000 Kč nebo kompletní zrak za 1 milion Kč. Efektivní altruismus s pomocí QALY dojde snadno k názoru, že první rozhodnutí je efektivnější, neboť umožní vrátit poloviční zrak 100x více oslepnutým za stejných prostředků, neboli tento přístup je 50x efektivnější. Samozřejmě, že by bylo lepší vrátit plný zrak, ale efektivní altruismus vychází z teze, že dostupné peníze jsou limitované, což je ostatně oprávněný předpoklad. Samozřejmě celá věc má své odbočky, především v té délce života. Vrátit plný zrak dvacetiletému je hodnotnější, než jej vrátit sedmdesátiletému, což se QALY i efektivní altruismus snaží zhodnocovat. Ale přístup je brán v medicíně jako kontroverzní, zajímavý český článek na toto téma najdete zde (PDF). Dlužno říct, že metodika QALY je kritizována kvůli etickou kontroverznost, odosobněnost medicíny od peněz, ale také pro nedostatečná kritéria, nedokonalost nástrojů pro měření kvality života, ale to je nad rámec našeho povídání. Nicméně řekl bych, že k ní bude i česká medicína směřovat, zejména s ohledem na to, jak se stále častěji objevují megadrahé lékařské procedury, které mohou zachránit či zlepšit život, ale za velkých finančních nákladů, čímž zase nebude na peníze pro jiné lidi.
Podstatné je, že Sam Bankman-Fried byl velký propagátor a sponzor efektivního altruismu, vlastně celou dobu označoval burzu FTX jako nástroj k získání prostředků na efektivní konání dobra. Své jmění odhadované kdysi na 24 miliard dolarů přislíbil jako vklad do efektivně konaného dobra. Jenže miliardy dolarů majetku v bruze FTX se rozplynuly a nejenom Samu Friedovi, ale i normálním lidem, kteří je zde měli uložené. A protože pojítko mezi hnutím efektivního altruismu a SBF / FTX bylo příliš silné, nedůvěra se nyní přenáší na samotné hnutí. Jak může být věrohodné, když jeho člen odrbe tisíce lidí z pohnutí mysli, které nápadně připomíná vědomé rozhodnutí, že on přeci efektivněji využije prostředky těchto lidí na konání dobra, než oni sami. Jak může být takové dobro dobré a taková filosofie věrohodná, ptají se nyní kritici.
Obránci efektivního altruismu nyní nastupují do dvou obranných pozic. Z té první tvrdí, že SBF nebyl dobrým efektivním altruistou, že přijal radikální výklad či nebyl dobrý v detailech. Což není příliš věrohodné, protože historie SBF v utilitarismu a efektivním altruismu se datuje před rok 2012, kdy se jím na svém blogu hlouběji zabýval. Druhým, novějším narativem je, že SBF je sociopat, který EA používal pouze jako krytí. První narativ je prokazatelně nepravdivý. Druhý úsudek o skrytých motivech spočívá na vratkých a konspiračních základech, jako je screenshot několika strohých a velmi nejednoznačných textových zpráv.
Jsou tací, kteří předpokládají, že pád FTX je pro efektivní altruismus ranou, ze které se nevzpamatuje. Mimo jiné proto, že tím hnutí přijde o podstatnou část finanční podpory, ale i kvůli etickým a morálním dopadům. Mimo jiné třeba kvůli tezi “špinavých peněz” - kryptopeněz, které pocházejí z nezákonné či neetické činnosti. Řada pravověrných kryptofanoušků se jim snaží vyhýbat - a ano, i v anonymním kryptosvětě se dají vysledovat. Především tam. Jsou jako bankovky, na které si uděláte značku, abyste věděli, který dealer vám jimi za drogy zaplatil.
V Česku tahle debata příliš hlasitě znít nebude. Efektivní altruismus je v Česku okrajovou scénou a nemá tolik příznivců ani mezi místní kryptokomunitou, neboť zde nemá svého populárního hlasitého propagátora a zastánce. Tváře, které se jím systematicky zabývají, jako Aleš Flídr nebo Robin Kopecký, jsou univerzitní teoretici a hnutí sice finančně podpořili podnikatelé jako Jan Barta nebo Václav Dejčmar, jenže ti podporují ledasco a hlásnými hlavami hnutí na veřejnosti nejsou.
Sám musím přiznat, že souzním spíše s výhradami Davida Černého, ačkoliv podle zásad hnutí, jak je postuloval Peter Singer, v zásadě žiju.
| 