Tento týden jsem potkal dva zajímavé životní příběhy, nebo se mi dokreslily. Oba na téma "jak nezůstat šedivým", jestli mi rozumíte.
Ponejprv jsem na Mobile Internet Foru nafasofal nějaký interní časák KPMG, kterýžto jsem původně měl za běžnou korporátní slátaninu na křídě, ale v tramvaji jsem byl velmi mile překvapen obsahem a úrovní (součást krize médií: jak se mohou prodávat komerční časáky, když firemní zdarma jsou lepší). Byl tam rozhovor s Radkem Zachariášem, což je můj oblíbený švec. Dělá krásné ruční boty a kdysi jsem se zařekl, že pokud bych se stal typem na takové boty, tak si je u něj koupím. Hezký příběh člověka, který se našel v řemesle zejména proto, že ho dělá pořádně.
Podruhé jsem šel do Paralelní Pollis na akci věnovanou těžení Monera. Na jednu stranu to bylo trochu problematické, protože formát akce byl spíš standup comedy než přednáška, bylo to víc humorné, než že by tam byly hromady informací, o fundamentu Monera a kontroverzí kolem něj se tam člověk prakticky nic nedozvěděl. Ale Tonda Capoušek, který tam mluvil, se v těžení našel. Z šedivého managera v Mladé frontě, kterým mohl zůstat na věky, se stal entuziastickým propagátorem těžení kryptoměn. Zajímavá proměna.
Proč je to zajímavé? Oba pánové by se jistě uživili tím, co začli dělat, jistě by dlouho šplhali po žebříčku tam, kde byli. Ale nakonec si našli něco, co je naplňuje. Možná jenom proteď, pro tento rok, pro desetiletku, kdo ví. Ale nezůstali u něčeho jen proto, že to šlo a hledali, co jim sedne lépe, osudově.
